18.07.2012 14:10

Amatérskému umění chybí prostory, systém vzdělávání i peníze

Lepší podmínky pro zkoušení a prezentaci, provázaný systém neformálního vzdělávání, ale i větší finanční podpora od státu, obcí a krajů chybějí neprofesionálnímu umění v Česku.
Těžší podmínky pro činnost mají přitom amatéři ve větších obcích, zejména na úrovni krajských měst včetně Prahy – pokud nemohou využít školní zařízení, těžko se jim prostory hledají. Stát ročně dá na přehlídky těchto aktivit přibližně 8,5 milionu korun, protože ale je takových akcí velké množství, dotace na každou z nich není příliš velká.

„K dispozici jsou příležitosti na celostátních přehlídkách a na úrovni regionu u postupových přehlídek. Ty však nefungují v každém kraji a nabídka dílen a seminářů na celostátní úrovni se musí vyrovnat s faktem, že účastníci často nemají základy,“ řekla ČTK Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu).
Na vybudování uceleného systému vzdělávání ale podle ní chybějí peníze i organizační zázemí. Připomíná, že neprofesionální umění má pro společnost nezastupitelný význam. „Rozvíjí člověka jako kreativní, aktivní, socializovanou osobnost. Utváří i potřebu konzumovat umění a kulturu, což je důležité zázemí pro profesionální umění. Je také líhní talentů, obvykle se profesionální umělci hrdě hlásí ke svým amatérským začátkům,“ doplňuje Lázňovská. Amatéři jsou často občansky aktivní lidé, kteří vstupují do místní politiky, snaží se ovlivnit dění ve svých obcích.

Systém neprofesionálního umění v ČR zahrnuje všechny umělecké obory, jimž se věnují lidé všech věkových skupin. Nejrozšířenější je amatérské divadlo všech druhů, taneční a hudební folklor, sborový zpěv. Počet divadelních souborů, které dnes aktivně působí, odborníci z NIPOS odhadují na 2000 až 2500; soubory nemají žádnou povinnost se registrovat.
Počet divadelních přehlídek, které jsou systémové, tedy mají nejméně krajská kola a celostátní přehlídku, se pohybuje kolem čísla 170. Nejdéle doložitelnou historii má spolek Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou, který funguje od roku 1786. Je však i mnoho dalších, které překročily 100 let existence. A přehlídkou s nejdelší tradicí je Jiráskův Hronov, jehož se letos bude konat již 82. ročník; akce drží evropský a nejspíš i světový primát. Existují ale i další přehlídky s tradicí dlouhou desítky let – Pojizerské hry Dobrovice, Loutkářská Chrudim, Šrámkův Písek, Klicperův Chlumec a další.

Na financování krajských přehlídek se z 35 procent podílí dotace z MK, 27 procent nákladů platí kraje, 16 procent města, na zbylých 22 procent se složí sponzoři, účastníci, peníze od ministerstva školství a pořadatelů. Na celostátní přehlídky stát dává 43 procent nákladů, devět procent kraje, 22 procent města.

Na nutnost veřejné podpory neprofesionálního umění má upozorňovat Memorandum na podporu uměleckého vzdělávání, které je možné do poloviny září podepsat na webových stránkách NIPOS. Poté ho chtějí organizátoři předat krajským zastupitelstvům i parlamentu. Na příští rok se plánuje Týden neprofesionálního umění, který by měl tuto oblast představit nejširší veřejnosti; NIPOS se k němu inspirovalo v zahraničí.

Autor článku: ČTK: Markéta Horešovská, mkv