31.03.2017 10:58

Český venkov podle Depresivních dětí v inscenaci Naši furianti

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích přichází s další premiérou. Tentokrát v inscenací Naši furianti mísí drama Ladislava Stroupežnického z roku 1887 s pátráním po duši současného venkova. Tvůrci představení vzkazují: Čas idylky skončil! Premiéra se koná 9. a 10. dubna ve Venušive Švehlovce.

I tentokrát berou Depresivní děti touží po penězích původní předlohu inscenace do vlastních rukou a přetváří ji po svém. Na jevišti uvidíme obyvatele Honic, kteří už však dávno nesedlačí, místo toho dojíždějí za prací, kdo ví kam, klopotně podnikají, či jsou dávno na podpoře. A všichni řeší splátkový kalendář svých výhodných úvěrů. Spor se nevede o místo ponocného, ale o Evropskou unií dotovanou pozici pracovníka monitoringu světelného smogu, upytlačeného zajíce nahradí zastřelený uprchlík. A přijede i Dominik Feri.

Měl by z toho autor dramatu radost? Stroupežnický je bezpečně mrtvý a nastal čas, aby se Depresivní děti chopily jeho díla. „Když Stroupežnický uvedl Naše furianty, byla mu často vytýkána přílišná realističnost. Lidé stáli spíše o idealizovaný obraz venkova,“ vysvětluje režisér představení a jeden ze zakladatelů souboru Depresivní děti touží po penězích Jakub Čermák a dodává: „Historický podnět pro naši úpravu Furiantů byla snaha tento naturalismus vrátit, podívat se na celou hru pohledem současnosti a zbavit ji nánosu sentimentu, který se tam dostal v průběhu let, ať už vývojem společnosti nebo inscenační praxí. Naši furianti jsou velmi rozdílní od Stroupežnického předlohy, ale třeba by z tohoto současného pojetí měl radost.“

Fiktivní obec se stává v inscenaci divadelní skupiny modelovým prostorem, jevištěm pro obskurní kabaret současného českého venkova a celé společnosti. Detektivní linka zůstává zachována, ale tvůrcům jde spíše o plejádu postav a situací, které se valí přes sebe. Absurdní, vtipné, tragikomické i čistě tragické. Venkov jako zrcadlo nás všech.

A jak je to s národní povahou? Jsme spíše potomci Švejka, nebo jsme všichni furianti, jak je popsal Stroupežnický? Na to odpovídá režisér Čermák: „Na zkouškách se pořád hádáme, kdo byl největší český furiant, jestli Mistr Jan Hus nebo Vladimír Hušák nebo Milada Horáková. Pro odpověď si diváci budou muset přijít do divadla.“

http://www.venuse-ve-svehlovce.cz/

Autor článku: Jana Stanulová