Duch Divadelní poutě se po 30 letech vrátí na Střelecký ostrov
Herci, muzikanti, výtvarníci, akrobaté, tanečníci či kouzelníci byli léta součástí pouličního festivalu Divadelní pouť, která se ve druhé polovině 80. let minulého století stala kulturním fenoménem. Poprvé se konala před třiceti lety. Nakladatelství Pražská scéna a Retro Gallery k jubileu vydávají publikaci Divadelní pouť (1985-1989), která tuto svéráznou akci připomíná. Pokřtěna bude v neděli 27. září odpoledne na Střeleckém ostrově, kde se všechno odehrávalo.
"Divadelní pouť se tam konala vždy v létě, byl to svébytný svět, který naplňoval samotné tvůrce, účinkující i diváky. Při té příležitosti na ni vzpomenou tehdejší účinkující i další hosté," řekl ČTK Tomáš Kopečný, mluvčí Letňáku 2015 - Léta pro Pražany, v jehož rámci se křest knihy koná.
Publikace obsahuje kromě odborných textů editora Jana Dvořáka a spoluautorů Karla Makonje, Miloslava Klímy, Ivana Pokorného či Václava Kotka i reflexe tehdejších účinkujících a členů divadelního společenství Vikýř, které za realizací Divadelních poutí stálo. Nabídne i výpovědi mnoha osobností kulturního a společenského života, které návštěva Divadelní poutě nějak poznamenala. Publikaci doplní mnohdy ještě nezveřejněné snímky "dvorního pouťového fotografa" Zdeňka Merty.
Kromě samotného křtu je připraven i zajímavý program. Moderátor Vojta Kotek představí návštěvníkům Pouťový promenádní orchestr, Kleplovo rodinné marionetové divadlo, Rodinu Váňovu pod vedením taťky Vaška Koubka nebo Jiřího Richtera, Rakvičkové divadlo Hugo Formana, Japonské divadlo No-Nsens s Káčou Pavelkovou a Martinem Učíkem, Kocourkovské divadlo Vladimíra Tausingera a Antonína Novotného a další hudebníky, klauny, žongléry a kouzelníky. Po ukončení křtu zahrají až do pozdního večera kapely Václava Koubka, Mamapapabanda Tomáše Žižky a na závěr TH!S Vojty Kotka.
Podle editora publikace Jana Dvořáka byl první ročník poutě připraven už v roce 1984 na Brumlovce, ale "veřejné provozování" tehdy nebylo povoleno.
"Kořeny této poutě vznikly v nejhorších dobách normalizace. Například už v roce 1974 Ctibor Turba a Jan Kratochvíl zahájili divadelní produkce pod názvem Cirkus Alfred. Druhým kořenem bylo Divadlo ve stanu, které se v Praze objevilo koncem 70. let z iniciativy studentů Divadelní fakulty," řekl Dvořák ČTK. I tato iniciativa pak byla zakázána. Pokorný emigroval, ale jeho spolupracovníci Václav Kotek a Jaroslav Capanda se pokusili pouť realizovat, což se v roce 1985 podařilo.
"Paradoxně to tehdy usnadnilo konání spartakiády jako politické akce, jíž se pouť stala kulturním doprovodným programem. Setkali se na ní umělci z nezávislé oblasti a solitéři, kteří by v běžném angažmá neměli šanci vystupovat. Ohlas u diváků byl ovšem v letním kulturním vzduchoprázdnu v Praze takový, že pokračovala v dalších letech," dodal Dvořák.
