23.01.2002 00:00

Femme Enfant

Experimentální prostor ROXY, 30. ledna 2002 a 6. února 2002, vždy od 20:00 hodin

námět a režie: Kateřina Otépková
choreografie: Kateřina Otépková, Petra Hauerová
účinkuje: Petra Hauerová
světelný design: Štěpán Látal
zvuk: Leoš Kranz

Ve dnech 30. ledna a 6. února 2002, vždy od 20:00 hodin, uvádí TEATRO.XY v Experimentálním prostoru ROXY jeden z nejpozoruhodnějších projektů pohybového divadla poslední doby.

Projekt FEMME – ENFANT, které autorka a režisérka Kateřina Otépková charakterizuje jako „pohyblivé divadlo plné zdánlivě nehybných, smyslů zbavených a expresivních obrazů, zjevujících skrytý svět jedné bludné duše„ je sólovou choreografií Petry Hauerové. Skladbou drsných obrazů, odkrývajících tabuizovaná témata ženského těla a duše, lze projekt bez nadsázky označit za specifickou verzi artaudovského Divadla krutosti.

„Opusťte jeskyně bytí. Pojďte. Duch vane ven ze sebe sama. Nastal čas opustit své domovy. Poddejte se Svrchované Mysli. V kořenech ducha stojí Zázračno.

Jsme vevnitř ducha, z vnitřku hlavy. Ideje, logiku, řád, Pravdu (s velkým P), Rozum, vše ponecháváme nicotě smrti. Pozor na vaši logiku, pánové, pozor na vaši logiku, ještě nevíte, kam až nás nenávist k logice může dovést.

Život lze zachytit v jeho takzvané skutečné podobě pouze odvrácením od života, vynuceným zastavením ducha, ale skutečnost není tam dole. Proto si my, kteří směřujeme k jisté nadskutečné věčnosti, my, kteří se už dlouho nepovažujeme za součást přítomnosti a sami sobě jsme jakoby reálnými stíny, nesmíme nechat otravovat ducha.

Kdo nás soudí, není zrozen v duchu, v onom duchu, který chceme žít a který je pro nás vně toho, co vy nazýváte duchem. Není třeba příliš obracet naši pozornost k okovům, jež nás poutají ke zkamenělé imbecilitě ducha. Polapili jsme novou bestii. Nebesa opětují náš nesmyslně absurdní postoj. Ten váš zvyk obracet se k otázkám zády nezabrání tomu, aby se nebesa v předem stanovený den otevřela a aby byl uprostřed vašeho slabomyslného handrkování nastolen nový jazyk, chceme říci uprostřed slabomyslného handrkování vaší mysli.

V Myli existují znamení. Náš postoj absurdity a smrti je postojem nejvyšší vnímavosti. Průrvami skutečnosti, od této chvíle neschůdné, mluví záměrně nesrozumitelný svět.„

(Antonin Artaud, Texty II, Je protřeno)

Projekt byl realizován díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha.

Autor článku: redakce