17.10.2017 14:42

Havlovo Vyrozumění v Komorní scéně Aréna

Poprvé se na jeviště Komorní scény Aréna dostává jeden z nejdůležitějších českých autorů, dramatik, filozof a posléze první porevoluční prezident, Václav Havel. Aktuálně se ostravským divákům představí díky své (jako druhé uvedené) hře Vyrozumění.

Václav Havel začal psát Vyrozumění tři roky před jeho premiérou, tedy v roce 1962, některé zdroje dokonce posouvají začátek práce na tomto textu do roku 1959. Tedy ještě před jeho vůbec první uvedenou hru, Zahradní slavnost. Ta se před publikem Divadla Na zábradlí poprvé hrála v roce 1963. Vyrozumění mělo premiéru v červenci roku 1965 v Divadle Na zábradlí v režii Jana Grossmanna.

Děj hry nás zavádí do jistého úřadu, kde je v rámci zvýšení srozumitelnosti úředních dokumentů zaveden do úředního styku umělý jazyk ptydepe. Ten má zamezit jakýmkoli nedorozuměním, neboť se v něm každé slovo od ostatních liší natolik, že neexistuje ani ta nejmenší možnost záměny. Boj o jeho prosazení je provázen intrikami, které nám i dnes přijdou velice povědomé. Nakonec se však ukáže, že nový jazyk je natolik složitý, že se mu nikdo z úředníků není schopen naučit, a celý projekt je proto odvolán. Tedy odvolán s tím, že jej nahradí jiný, stejně nesrozumitelný umělý jazyk s názvem chorukor. Oproti Zahradní slavnosti má Vyrozumění postavy se srozumitelnějšími charaktery a motivy chování, situace jsou dramaticky vystavené a hra je tak přístupnější divákům.

Myšlenku na existenci umělého jazyka vnukl Havlovi jeho bratr Ivan, matematik. Tedy stejně, jako Karlu Čapkovi „vymyslel“ slovo robot jeho bratr Josef, i zde došlo na bratrskou spolupráci při vzniku termínu, které se posléze zapsal do slovníku běžného jazyka coby výraz pro nesrozumitelnou oborovou hatmatilku, při níž je obyčejný smrtelník ztracen. Havlův bratr Ivan napsal na vojně parodickou hru v naprosto nesrozumitelném jazyce, kterému dal název ptydepe. Václav Havel pak nápad svého staršího bratra s jeho souhlasem převzal a dále rozvedl. „Nerad musím doznat, že myšlenka umělého jazyka jménem ptydepe nebyla moje: podstrčil mi ji můj bratr Ivan, matematik. Hru jsem si samozřejmě vymyslel sám a napsal po svém, s bratrem jsem pak konzultoval jen odborné pasáže o redundanci,“ vysvětloval sám autor hry.

Václav Havel ve Vyrozumění zachytil téma tlaku společnosti na člověka a jeho zápasu se společností. Zkoumá možnosti přežití v ní a především cenu za toto přežití. Vyrozumění je podobenstvím o člověku a společnosti obecně, přičemž autor vycházel ze svých velmi konkrétních zkušeností ze země, odkud pocházel.

Ve Vyrozumění je plno rovin, které si lze snadno odmyslet – mám na mysli třeba ten posměch byrokracii –, ale za nimi se skrývají, alespoň doufám, i roviny hlubší, třeba modelové situace, kdy člověk lže sám sobě… Takové téma by nemělo vlastně nikdy zestárnout – je-li dobře vyjádřeno“ řekl Václav Havel po premiéře hry v roce 1993.

Ostatně sám v roce 1983, u příležitosti premiéry Vyrozumění ve vídeňském Burghteatru, napsal do programu k této inscenaci, že by si měl přát jediné – aby konečně přestala tato hra platit. Jak vidno, nestalo se a ani se nestane a tato vtipná reflexe byrokratického myšlení, třeba nově i díky bruselským nařízením, nijak neztrácí na své aktuálnosti.

Proto se diváci mohou setkat s nejnovější českou inscenací této hry, pod kterou je tentokrát coby režisér podepsán Vojtěch Štěpánek, představitel mladé režisérské generace. (1984). V Komorní scéně Aréna jde o jeho třetí režii, již zde nazkoušel inscenace Budovatelé říše a Obraz.

„Doba se změnila, lidi ne. Je to hra o frázích a jejich prázdnosti a současně o jejich veliké moci. Je jedno, v jaké době člověk žije, vždy má nějaké svědomí a vždy je konfrontovaný s vlastní schopností zorientovat se v realitě a prosadit se v ní. Za asistence malých či velkých vin. A tahle hra s tématem viny velmi pracuje a ukazuje, že chce-li si člověk zachovat určité jistoty, musí jednat zcela proti osobnímu přesvědčení,“ říká režisér inscenace Vojtěch Štěpánek.

Ten si pro svou inscenaci vybral osvědčený tvůrčí tým, tedy scénografa Milana Davida a výtvarnici kostýmů Martu Roszkopfovou, dramaturgem je Tomáš Vůjtek. V rolích ředitele úřadu Grose se představí Josef Kaluža, jeho hlavního protihráče, náměstka ředitele Baláše, ztvární Šimon Krupa.

Ostravané budou mít premiérou Vyrozumění příležitost setkat se se skvělým dramatikem, který jasnozřivě a pregnantně zachytil realitu a popsal pocity moderního člověka. Každé uvedení některé z her Václava Havla je mimořádným počinem, protože jde o setkání s výjimečným autorem, jehož texty se díky nárokům, které kladou na herecký soubor, zase tak často nehrají.

„Je to velice těžký autor. A také to jméno samo o sobě – ono totiž uvedení Havla jako autora může být leckdy výraznějším gestem, než inscenace jako taková.  Pro mě je Havel autorem, který dovedl absurdní divadlo na jeho vrchol. Dokázal z tohoto žánru vyjmout abstraktno a nahradit jej konkrétnem. Kafkovským přízrakům nasadil běžné až povědomé tváře a Kafkovskému zámku dal podobu úřadu, který všichni dobře známe. Vše u něj stojí na slově, a to je pro herce strašně těžké. Havla nelze hrát psychologicky, rozhodující je tempo a energie. A výzva pro soubor je to i v tom, že vše v jeho hrách je znak, včetně samotných postav. A jeden herec znak nezahraje, musí dokonale fungovat všichni, protože sebemenší odchylka je hned patrná coby výrazná chyba. V jeho hrách jde o jeden herecký kolektivní výkon. Proto je to právě pro Arénu dobře zvolený autor,“ dodává režisér Štěpánek.

Premiéra Vyrozumění se odehraje v sobotu 21. října 2017 v 18:30 hodin na jevišti Komorní scény Aréna.

Autor článku: Alice Taussiková