Jak se vlastně jmenuji? Pantělej Rysakov?

Představení pražských bezdomovců Studia Ježek a Čížek, Experimentální prostor Roxy, 7. února 2002 od 20:00 hodin.

Režie: Miroslav Drábek
Hrají: Václav Charvát, Jan Fialka, Jakub Balabán, Jana Jungová,
Tereza Dlasková a další

Divadlo pražských bezdomovců je v České republice naprostým unikátem. Působí pod hlavičkou občanského sdružení Nový prostor, které je širší veřejnosti známo především díky časopisu stejného jména. Sdružení se však neomezuje pouze na vydavatelskou činnost, věnuje se celé škále aktivit, v jejichž středu stojí vždy bezdomovci a jejich nelehká životní situace. Během podzimu 2000 začalo organizovat ve svých prostorách v pražském Bráníku divadelní aktivity. Mladý režisér Miroslav Drábek zde se skupinou bezdomovců zkouší texty Daniila Charmse ze sbírky Dobytku smíchu netřeba.

Styčné plochy s drsným, inspirativním životem Daniila Charmse v době nejtvrdších stalinistických perzekucí, odsunů na Sibiř, bídy, totality jsou zřejmé: „Tak hluboko, jako jsem klesl já, klesne málokdo. Jedna věc je jistá: klesl jsem tak hluboko, že se už nikdy nepozvednu.„ /12. ledna 1938/ Charmsova absurdita, nezvyklé kontrasty, zdánlivě nesmyslné všední detaily, přecházející do kruté reality, hravost, mechanické opakování, to vše jsou pro bezdomovce naprosto reálné, srozumitelné situace.

V představení jsou použity Charmsovi povídky Modrý sešit N°10 , hříčky Peterka a Komárek, Puškin a Gogol, Matematik a Andrej Semjonovič, Čtyři názorné příklady toho, kterak nová myšlenka dokáže ohromit člověka, který na ni není připraven,Nepodařené představení, Makarov a Petersen, Buch!, a Lovci.

Divadlo se díky pravidelnému vystupování v Roxy dostalo do širšího diváckého povědomí. Bezdomovci již účinkovali na celé řadě festivalů a divadelních přehlídek, což jim vyneslo pověst jednoho z nejpozoruhodnějších alternativních souborů českého divadla.