Je českokrumlovské otáčivé hlediště fenomén nebo parazit?
Je otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku fenoménem, který k Českému Krumlově a divadlu neoddělitelně patří? Nebo je dočasnou, právně problematickou stavbou, která parazituje na historické zámecké zahradě, a tím ohrožuje zápis Českého Krumlova v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO?
Asi těmito názory lze charakterizovat diskusi, která se o "otáčku" vede již několik let. Její intenzita stoupá s blížícím se rokem 2002. S jeho závěrem totiž podle památkářů i ministra kultury neodvolatelně skončí platnost stavebního povolení této dočasné stavby. Navíc v době zápisu Krumlova do seznamu UNESCO počátkem 90. let nebyla uvedena v podkladové dokumentaci.
Kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko připomíná, že UNESCO v posledních letech vyškrtlo ze světového seznamu na 30 památek, mezi nimi i Národní park Yellowstone v USA. "Důvodem je přílišný rozvoj infrastruktury a stavebních aktivit a s tím související masový turistický ruch. Památka tak přestala mít onen výjimečný charakter přírodního dědictví a stala se lepší parkovou zónou. To reálně hrozí i Krumlovu," zdůraznil Slavko.
Naopak zachování otáčivého hlediště je cílem občanského sdružení Naše točna, zaregistrovaného ministerstvem vnitra 2. srpna. K jeho zakladatelům patří šéf jihočeské ČSSD a zástupce jihočeského hejtmana Karel Vachta a náměstkyně českobudějovického primátora Vlasta Bohdalová (ČSSD). Shodný cíl má i petiční akce, jejíž organizátoři již shromáždili více než 15.000 podpisů.
"Fenomén otáčivého hlediště nesmí nikdy z Krumlova zmizet. To znamená, že dosavadní točna se bude provozovat a mezitím se bude stavět nová. Nikdy nenastane sezóna, kdy se zde hrát nebude," prohlásila Bohdalová. Proto sdružení chce prodloužit existenci točny do konce její životnosti, což je zhruba do roku 2017.
Českokrumlovská radnice již vytipovala lokality, v nichž by mohla stát nová točna. Přišla by ale nejméně na čtvrt miliardy korun, likvidace nynější točny pak na dalších 20 miliónů. Všichni zúčastnění se netají tím, že bez masivní finanční účasti státu nelze tuto situaci řešit.
Jihočeské divadlo se podle jeho ředitele Jana Mrzeny chystá opustit točnu se vztyčenou hlavou. Řekl, že nemá informace, které by mu dávaly naději na rok 2003 a další. "Pouze bych chtěl říci, že pro Jihočeské divadlo to bude obrovská ztráta jak v oblasti umělecké, tak v oblasti působnosti základní divadelní kultury ve prospěch širokého publika. To často ani do kamenných divadel nechodí, nicméně sem velmi rádo přijde i na náročné tituly a zpravidla se vrací," uvedl Mrzena.
V českokrumlovské zámecké zahradě působí Jihočeské divadlo už od roku 1947. O jedenáct let později se diváci poprvé svezli na otáčivém hledišti. Tato stavba s kapacitou 658 míst, vážící 650 tun, prošla poslední rekonstrukcí v letech 1989 až 1993. Od roku 1994 v ní zhlédlo na 233.000 diváků 404 představení.
