Klicperovo divadlo uvede světovou premiéru nejnovější hry Pavla Kohouta Vítězný únor

Klicperovo divadlo 29. října 2016 uvede v režii Břetislava Rychlíka světovou premiéru nejnovější hry Pavla Kohouta Vítězný únor. Inscenace ukáže groteskně mrazivý a mrazivě groteskní pohled na zlomový okamžik našich dějin.

Pavel Kohout je významným českým či dokonce světovým dramatikem, prozaikem, básníkem a výraznou osobností naší kulturní a společenské scény. V jeho dramatickém opusu ve formě shakespearovské tragédie a v důsledně československém blankversu se před námi otevřou události osudových únorových dní roku 1948.

„Přestože autorovým cílem nebylo napsat dokumentární drama, ale hru univerzálně platnou a dramaticky napínavou, na scéně rozpoznáme zásadní postavy Vítězného února 1948 poměrně přesně:  Jana Masaryka, jeho přítelkyni – americkou spisovatelku Marcii Davenportovou, prezidenta Edvarda Beneše s manželkou Hanou, komunistu Václava Kopeckého, zástupce národních socialistů i sociálních demokratů, dále pak již anonymní osamělé pochybovače i mladé nadšence. Uprostřed těchto postav se objevuje divadelní dvojník autora – básník Pavka. Autor se tak po dlouhých osmašedesáti letech od daných událostí odhodlal zpracovat politicky citlivý námět, v jehož reálnému předobrazu byl sám jako jeden z aktérů ve svých dvaceti letech přítomen“, představuje hru hostující dramaturg Zdeněk Janál.

Pavel Kohout ke své hře uvádí: „Nebylo úmyslem autora dramatizovat konkrétní historickou událost pro účely školní výuky, nýbrž použít ji jakožto modelovou situaci pro svébytné drama – s odvoláním na Shakespearovy Války růží, které nakládají s historickými podklady podobně a pro mě příkladně. Proto mají všechny postavy jen křestní jména či označení funkcí.“ 

Dramaturg Zdeněk Janál k inscenaci Vítězný únor doplňuje: „Mohlo by se zdát, že jde o příliš náročné téma, ale to pouze z historického a politického pohledu. Jde nám však především o živé divadlo, které bude k divákům promlouvat současným inscenačním jazykem a o tématech nikoli jen historických, ale stále platných a tudíž živých. Proto také nechceme na jevišti vidět „plakátové postavy“, ale postavy s vlastním životním osudem, který může diváky inspirovat, zasáhnout. Hra obsahuje podstatná fakta, ale i sám autor Pavel Kohout s nimi jako zkušený dramatik pracuje poměrně volně a fabuluje – například jeho verze okolností smrti Jana Masaryka je především jeho pohledem, názorem, a tedy i dramatickou licencí. Divadlu myslím nepřísluší přímo posuzovat dějiny, ale zcela jistě k němu patří podávání možností pohledu na fiktivní i historické situace“.

Dramaturgyně Klicperova divadla Jana Slouková dodává: „Nahlédněte spolu s námi do zákulisí „vítězství československého pracujícího lidu“, užijte si jazykovou ekvilibristiku na půdorysu shakespearovské dramatiky, poodhalte tajemství smrti Jana Masaryka a hlavně si s námi v režii Břetislava Rychlíka připomeňte téma svobody, manipulace a osobní odvahy“.

http://www.klicperovodivadlo.cz/