03.09.2004 00:00

Mandragora ve studiu DISK

TISKOVÁ ZPRÁVA

Divadlo DISK uvádí klasickou renesanční komedii v rytmu 70. let minulého století.


Niccolo Machiavelli: Mandragora

PREMIÉRA 21. ZÁŘÍ 2004 V 19.30 V DIVADLE DISK

Další reprízy: 29. a 30. září, 4., 5., 13., 20. a 26. října

Kapky z mandragory jsou nejjistějším prostředkem, aby žena otěhotněla…
… a z muže se stal paroháč!

Florenťan Niccolo Machiavelli se v Mandragoře počátkem 16. století vysmál lidské hlouposti a pověrčivosti, zesměšnil pokrytectví církve a oslavil lidskou přirozenost a svobodnou vůli. S odstupem staletí pro nás získává Mandragora hořký nádech: lidé dnes nejsou o nic méně prohnaní, bezohlední a bez skrupulí, chtějí-li dosáhnout toho, po čem touží. Účel světí prostředky v každé době.

režie: Petr Svojtka 
překlad: Jaroslav Pokorný 
dramaturgie: Zdeněk Bartoš 
scéna a kostýmy: Ivana Kanhäuserová a Agnieszka Pátá   

hrají:
Lukrécie    Irena Máchová
Sostrata    Eva Leimbergerová
Mikula     Václav Liška
Kallimach    Jan Maléř
Ligur    Václav Jílek
Timotej    Vojtěch Hájek
Paní    Jana Kovalčíková
Syr    Jan Konečný j.h.



Divadlo DISK uvede Mandragoru



Slavná italská komedie "Mandragora" je první inscenací nové sezóny v divadle DISK, studentské scéně Divadelní fakulty AMU. Před bezmála pěti sty lety ji napsal humanistický myslitel, sekretář a později dějepisec Florencie 16. století Niccolo Machiavelli.

Premiéra se uskuteční 21. září 2004. Po Williamsově "Tramvaji do stanice Touha", uváděné od dubna, jde o druhou absolventskou inscenaci současného IV. ročníku herectví katedry činoherního divadla, k níž byl jako hostující režisér přizván umělecký šéf Středočeského divadla Kladno Petr Svojtka. Děj "Mandragory" přenesl z renesančního Toskánska do Florencie 70. let minulého století, což se projevuje nejen v kostýmech, ale vůbec v celkovém stylu, včetně přizpůsobeného slovníku hry (například jako platidlo se nepoužívají dukáty, ale italské liry). Text v překladu Jaroslava Pokorného upravil student V. ročníku režie Zdeněk Bartoš, který se na inscenaci podílel jako dramaturg. Kostýmní a scénické řešení pochází z dílny studentek Ivany Kanhäuserové a Agnieszky Páté.

"Pro mě je tenhle posun Mandraragory velice osobní. Své dětství jsem žil v 70. letech a mé prvotní vnímání Itálie - její atmosféry, charakteru i temperamentu - bylo skrz italskou pop music té doby", říká režisér Petr Svojtka a dodává: "Naše Mandragora je tak trošku jako vystřižená z festivalu ze San Rema. Renesance je barevná, 70. léta byla také křiklavě barevná. To dobové propojení renesančního textu a 70. let je sice možná zdánlivě překvapivé, ve výsledku mi však přijde ne oklešťující, ale obohacující!"

A jaký byl pro uměleckého šéfa kladenského divadla návrat do školního divadla DAMU? "Je fajn vrátit se do DISKU, do studentských let. Tahle léta pro mě znamenala hravost, recesi, blbnutí. I když vlastně hravost, recesi a blbnutí pro mě znamená divadlo vůbec. Jsem hodně infantilní doposud - do svých Kristových let. Takže jsem moc rád, že mohu pracovat na DAMU, protože tady to třeba není tak nápadné. I když… upřímně se děsím chvíle, kdy mi studenti řeknou krutou větu: 'Vrať se do hrobu!'", svěřil se režisér Petr Svojtka.

V Mandragoře se tedy objeví studenti 4. ročníku (vedoucím pedagogem je Jaroslava Šiktancová): Irena Máchová, Eva Leimbergerová, Jana Kovalčíková, Václav Jílek, Václav Liška, Jan Maléř, Vojtěch Hájek a Jan Konečný j.h. (2. ročník). Z pedagogů dále na vzniku inscenace spolupracovali Martin Pacek, Lukáš Hlavica a Regina Szymiková.

"Mandragora" z roku 1514 (někteří badatelé její vznik datují až rokem 1520) patří žánrově do skupiny "commedia erudita", tedy "učené komedie", typické pro vzdělané vrstvy renesanční Itálie. Tyto hry byly uváděny nejprve na šlechtických dvorech nejvýznačnějších italských vladařů při slavnostech, zvláště o karnevalu, později se přizpůsobily širšímu okruhu městského obyvatelstva. Mezi nejlepší z nich patří právě "Mandragora", v níž se Niccolo Machiavelli, jinak též autor známého politologického spisu "Vladař", vysmál lidské hlouposti a pověrčivosti, zesměšnil pokrytectví církve a oslavil lidskou přirozenost a svobodnou vůli. Příběh o napáleném manželovi, který věří, že užije-li jeho žena kapky z mandragory, konečně otěhotní, ale předtím se s ní ještě musí vyspat jiný muž, aby do sebe údajně vtáhl veškerou nákazu z této tajuplné rostliny, rozesmává diváky už téměř půl tisíciletí. "S odstupem staletí pro nás získává Mandragora hořký nádech: lidé dnes nejsou o nic méně prohnaní, bezohlední a bez skrupulí, chtějí-li dosáhnout toho, po čem touží. Účel světí prostředky v každé době", píše se v programu inscenace. "Mandragora" má na českých jevištích dlouhou tradici. K legendárním inscenacím patří ta z roku 1965 na jevišti pražského Činoherního klubu v režii Jiřího Menzela, s Františkem Husákem, Petrem Čepkem, Jiřím Hrzánem, Josefem Somrem a dalšími. V 90. letech uvádělo "Mandragoru" i divadelní sdružení CD94 v Divadle v Celetné v režii Daniela Hrbka.

Jako další titul tohoto ročníku se v prosinci objeví hra Milana Kundery "Jakub a jeho pán" v režii studenta Zdeňka Bartoše.

MgA. Alžběta Brabencová

vedoucí produkce

brabencova@divadlodisk.cz

+420 777 571 069

 

Autor článku: příspěvky veřejnosti