Na Vinohradech připravují hru Gabriely Preissové Její pastorkyňa
Pražské Divadlo na Vinohradech uvede 16. září premiéru hry Gabriely Preissové Její pastorkyňa. Příběh vdovy Petrony Buryjové, přezdívané Kostelnička, a její nevlastní dcery Jenůfy, nastudoval režisér Martin Františák ve výpravě Marka Cpina. V hlavních rolích se představí Dagmar Havlová a studentka pražské DAMU Tereza Terberová.
"Tímto textem, který lze přirovnat k antické tragédii, chceme udržovat kánon české dramatické literatury, kam patří i Preissové Gazdina roba, Maryša bratří Mrštíků či Stroupežnického Naši furianti. Vypovídají totiž něco podstatného o naší národní povaze. Jde o problémy v rodině či ve společnosti," řekl ČTK dramaturg inscenace Jan Vedral. Připomněl zásadní "novodobá" uvedení z 90. let - Pitínského ve Zlíně a Morávkovo v Hradci Králové. Vinohradská úprava podle něj nebyla nijak zásadní.
"V tomto dramatickém textu jde o prazákladní vztahy mezi matkou a dcerou, v tomto případě nevlastní, mezi milenci či sourozenci. Přitom rodinná katastrofa, která se v moravské vesnici konce 19. století odehraje, je srovnatelná s tím, co se řeší třeba v antické dramatice," uvedl Vedral. Příznačné podle něj je, že tyto hry dokážou vyjádřit, proč lidé ve stresové situaci konají dříve, než vědí, jak se rozhodli.
Vraždou nechtěného nemanželského dítěte vrcholí snaha hlavní hrdinky změnit neúprosnou skutečnost podle svých představ. Hra zaujímá strhující dramatickou výstavbou, ukazující věčný lidský konflikt mezi společenským pořádkem a lidskou vášní, dotýká se hlubinných obrazů lidské zkušenosti s pomíjivostí a cyklickou obnovou života. Lokální příběh z Moravského Slovácka získal světovou proslulost díky opernímu pracování Leoše Janáčka.
Kostelnička Petrona Buryjová patří k vůbec nejtěžším dramatickým partům. Dagmar Havlová na Vinohradech excelovala před dvěma desítkami let jako Eva ve slavné Kaločově inscenaci další významné hry Preissové Gazdina roba. "Mladičkou Terezu Terberovou jsme nalezli na DAMU, kde s Tomášem Töpferem učíme. Jde o výjimečný talent. Režisér Františák ji ve školní inscenaci viděl a s jejím obsazením souhlasil," dodal Vedral.
Preissová (1862-1946) dospívala v době, kdy se rodilo ženské emancipační hnutí. V dospělosti žila na moravsko-slovenském pomezí, kde se seznámila se zvyky a rituály. Na vlastní kůži pocítila střet řádu a modernosti, nadosobních sil a vnitřního puzení k nezávislosti. První ředitel Národního divadla František Adolf Šubert ji přesvědčil, aby jednu ze svých povídek, Gazdinu robu, adaptovala do dramatické formy. Hra debutující autorky se objevila koncem roku 1889 v repertoáru české první scény. Režisér Františák ji inscenoval roku 2011 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.
http://www.divadlonavinohradech.com/
