Nestor loutkářství v Rakovníku se konkurence multikin neobává
Ukázat dětem čarovný svět pohádek a také je něco užitečného naučit - to je úkol, který si už před desítkami let vytyčil Jan Pém, jeden z nejdéle působících loutkářů v Rakovníku. Amatérskému loutkovému divadlu se věnuje už od roku 1953. Důkazem toho, že se mu práce daří, jsou rozzářené dětské tváře v zaplněném hledišti. Z toho, že mu návštěvníky ukradnou multikina, nemá osmašedesátiletý amatérský divadelník a předseda Skupiny amatérských loutkářů obavy.
"Snažíme se s dětmi při představení spolupracovat. Nenecháme je jen sedět. Vtahujeme je do pohádek, učíme je třeba nějaké písničky. Nebo když nějaká postava potřebuje v té pohádce pomoci, tak se obrátí na publikum," vysvětluje tajemství, díky němuž prý nemá rakovnický soubor Před branou nouzi o diváka.
Například klasickou pohádku o Červené Karkulce má spolek připravenou v několika variantách. "Ptáme se dětí, zda vlk má sežrat Karkulku, nebo ne. Když řeknou ne, tak odehrajeme jinou verzi představení," vysvětluje Pém. Konec pohádky je ale vždy stejný - dobro zvítězí nad zlem. "Vždycky se z toho nějak vymotáme," dodává.
Odměnou je Pémovi spokojenost malých diváků. "Jsme rádi, že od nás odcházejí s úsměvem. Když je potkáme třeba ještě na náměstí a slyšíme, že si vyprávějí o pohádce, tak jsme moc šťastní," říká.
Na repertoáru má soubor samé klasické pohádky - o perníkové chaloupce, Budulínkovi, pejskovi a kočičce, Otesánkovi, kašpárkovi a podobně. "To, co jsme zažívali v mládí a dětství, ty pohádky, to přenášíme na děti i dneska. My jim nevnucujeme něco supermoderního," podotýká Pém, který míní, že některá dnešní zpracování pohádek osloví spíše dospělé než děti. "My děláme klasické pohádky, nevybočujeme, neděláme žádné fantasmagorie. Když vidím některé dnešní pohádky, tak se divím, jak s tím může někdo vylézt," poznamenává divadelník.
Pém získal za svou práci s loutkami řadu cen. Za nejvýznamnější považuje Zlatý odznak J. K. Tyla za celoživotní činnost v oboru loutkářství a mimořádný přínos pro rozvoj amatérského loutkářství v České republice, který převzal letos v červenci na konferenci při Loukářské Chrudimi. V uplynulých dnech navíc získal ocenění od rakovnické radnice. "Ani jsem nečekal, že si na mě někdo po takových letech práce v loutkařině vzpomene. Bylo to pro mě velice příjemné překvapení," říká Pém.
V Rakovníku funguje samostatně loutkové divadlo a podle Péma nemá problémy s provozem. Bohužel tomu tak ale není všude, řada scén v 90. letech zanikla. "Loutkáři sami o sobě si na sebe nevydělají. Musejí být dotováni, jako kterékoliv zájmové kroužky," podotýká Pém. Například v Rakovníku vybrané patnáctikorunové vstupné stačí jen na výměny žárovek a drobné opravy v divadle, vše ostatní financuje město.
Pém je v rakovnickém loutkářském souboru činný jako loutkoherec i jako dlouholetý člen vedení souboru. Aktivně se také podílí na organizování loutkářských přehlídek, dříve pod názvem Rakovník dětem, v současnosti Letnice Rakovník. Od roku 2005 šéfuje Skupině amatérských loutkářů při Svazu českých divadelních ochotníků, je členem předsednictva této organizace a z těchto funkcí vyplývá i jeho členství v organizačním výboru celostátní loutkářské přehlídky Loutkářská Chrudim.
Zdroj: Jan Kholl, kš
