19.03.2007 00:00

Oděv je brnění, říká proslulý tanečník Jiří Kylián

Praha 19. března (ČTK) - Čistý pohyb v jeho tanečních kreacích dokonale ladí s hudbou a je zároveň dramatický a emocionálně bohatý. Jiří Kylián uvádí do tance prvky abstrakce a surrealistického vidění světa. V nápaditých choreografiích snoubí taneční prvky klasiky i moderních směrů. Nechybí v nich humor. Rád pracuje s nahým tělem. Světově proslulý tanečník a choreograf českého původu ve středu oslaví šedesáté narozeniny.

"Tanec je mnohem zajímavější, než si většina lidí myslí. Je to nejstarší umělecký výraz lidstva. Starší než hudba, zpěv, sochy či malba. Je také nejosobnější. Člověk se sám prezentuje jako umělecký produkt," míní Kylián. Sám tančí od devíti let. Rodák z Prahy je řazen mezi desítku nejvýznamnějších žijících choreografů vůbec. Z Československa odešel do Londýna v roce 1967, odtud do Stuttgartu a pak do Nizozemska.

Soubor, který tam jako osmadvacetiletý přebral, nebyl v nejlepším stavu. Dnes patří Nizozemské taneční divadlo (NDT) ke světové špičce: "Museli jsme si vychovat publikum - aby nám lidé věřili, protože naše choreografie nebyly postavené na silných příbězích." Mezinárodně jej proslavila Janáčkova Sinfonietta v roce 1978.

Kyliánovy choreografie mívají délku pouhých 17 či 30 minut. "Dá-li se něco povědět za 17 minut, proč bych to měl vyprávět o deset minut déle?" míní choreograf, který také rád pracuje s nahotou: "Oděv je brnění. Člověk se pod ním může schovat, vyzařovat něco, co není nebo necítí. Kamufláž. Nahý člověk nepředstírá. Skrz kůži je ho možné prohlédnout."

Sám sebe pokládá Kylián za světoobčana: "Část mých předků je německého původu a pochází ze Slezska, také mám trochu maďarské krve. Jméno Kylián je irského původu, ale všichni mí předci byli pochopitelně Češi, narození v Rakousko-Uhersku." Narodil se 21. března 1947 v Praze a prvotní taneční vzdělání získal v baletním studiu Národního divadla.

Jeho matka Markéta byla taneční hvězdou, která procestovala Evropu. "Probudila ve mně také lásku k přírodě a táta lásku k hudbě, a to přesto, že byl ředitelem banky a tanec si moc nezamiloval," říká Kylián.

Pražskou konzervatoř absolvoval u legendární tanečnice Zory Šemberové. V 70. letech Kylián coby výborný tanečník získal stipendium na Královské baletní škole v Londýně. Zakrátko se objevil ve velkých sólových rolích ve stuttgartském baletu a první choreografii vytvořil pro tento soubor. Svět dobyl jako šéf NDT, kde působí dodnes.

Vytvořil přes 80 choreografií, většinou uvedených v tomto divadle. Z nejznámějších to jsou například Listy důvěrné, Glagolská mše, Sinfonietta a Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka, Polní mše Bohuslava Martinů, Žalmová symfonie či Historie vojáka Igora Stravinského nebo Potopená katedrála Clauda Debussyho.

Ve své vlasti tvorbu představil až na Pražském jaře v roce 1982. V roce 1998 založil v Praze taneční videotéku, která nese jeho jméno. V Praze je po něm také pojmenovaný Baletní sál Jiřího Kyliána.

Inspirací se mu stal i tanec původních australských obyvatel, který jel studovat do severní Austrálie: "Jejich opravdovým vlastnictvím je kultura a jejich tělo - tanec, zpěv a legendy. Vytvářejí i nové tance, říkají, že je sní." Ve spolupráci s různými televizemi zorganizoval festival australských domorodců: "Je to jediná kultura, pro kterou je tanec nejdůležitější způsob vyjádření."

Kylián je ženatý s japonskou tanečnicí Sabine Kupferbergovou, mají dceru May. Ve volném čase chodí na houby, ačkoli této činnosti se v Nizozemsku nevěnuje téměř nikdo.

Ke svým choreografiím dnes používá tvorbu současných skladatelů i počítačově komponovanou hudbu. Do světa filmu se vydal tanečním snímkem Car Men, což je neobvyklé spojení tance, klasické hudby, starých aut a černobílých grotesek. Vznikl na motivy Bizetovy opery Carmen, její hrdiny však představuje jako pošetilé automobilové nadšence v kulisách severočeských uhelných dolů.

Jitka Bojanovská rmi kš

Autor článku: ČTK