České divadlo Přenosy z Met pokračují v říjnu kontroverzním Otellem a opěvovaným Schenkovým Tannhäuserem Přenosy z Met pokračují v říjnu kontroverzním Otellem a opěvovaným Schenkovým Tannhäuserem
Hned tři říjnové sobotní večery mohou diváci letos strávit ve společnosti hvězd Metropolitní opery v New Yorku. Po Verdiho Trubadúrovi, který v sobotu 3. října slavnostně otevřel jubilejní 10. sezónu přenosů, přijde do kin další Verdiho dílo Otello (sobota 17. října) a Wagnerův oblíbený Tannhäuser (sobota 31. října). V nové inscenaci o mouřenínu benátském se představí litevský tenorista Aleksandrs Antonenko a vycházející hvězda, bulharská sopranistka Sonja Jončeva. Hlavní role v raném Wagnerově skvostu, který se do repertoáru Met vrací po 11 letech, ztvární wagnerovští pěvci Johan Botha a Eva-Maria Westbroek. Mezi dvěma tisícovkami sálů v 70 zemích světa se k přenosům z Met připojí také 26 kin v českých a moravských městech.
První bílý Otello
Verdiho čtyřaktovým dílem, jehož libreto vzniklo podle slavné Shakespearovy tragédie, Met letos v září otevřela v řadě již svou 131. sezónu. Už od jara, kdy Met program sezóny 2015-16 zveřejnila, sklízela právě kvůli chystanému Otellovi pobouřené reakce. První fotografie z příprav opery totiž naznačovaly, že Aleksandrs Antonenko si kvůli roli maurského generála bude tradičně načerňovat tvář.
„Přicházely tisíce rozhořčených emailů, ale nejen proto jsme se rozhodli tuto více než stoletou tradici změnit,“ uvedl generální ředitel Met Peter Gelb pro New York Times s tím, že inscenace potlačí rasový kontext, se kterým bývá předloha spojována, a zdůrazní úlohu majetnictví a moci.
Vycházející hvězda z Bulharska
Tenorista Antonenko je v roli Verdiho Otella jako doma, vystupoval v ní v pařížské opeře i v Covent Garden, v Met je to pro něj však premiéra. Kritici na jeho podání Otella ocenili mimo osobního vcítění především „jemné barvy a pronikavé tóny, které vkládal do svého zpěvu.“ Ještě výraznější superlativa šla na adresu Sonji Jončevy, 33leté bulharské sopranistky, která v roli křivě obviněné manželky Desdemony debutuje. „Její výraz má stejnou měrou svůdný jako zemitý nádech a strukturu, čímž se jí daří výtečně balancovat barvu jejího zpěv,“ opěvuje ji operní kritik Anthony Tomassini v New York Times (NYT). A Guardian si přisazuje: „Desdemona je rolí, na které sopranistky minulých generací postavily v Met svou kariéru a podle reakcí publika má Jončeva vykročeno právě tímto směrem“.
Pozornost si mimo pěveckých výkonů zaslouží také režijní zpracování, kterého se ujal uznávaný a originální tvůrce Bartlett Sher, jenž posunul děj klasického díla do 19. století, doby, kdy Verdi dílo napsal. Pro kalifornského režiséra je to již šestá inscenace v Met (v minulých sezonách to byly například fantaskní Hoffmannovy povídky); je držitelem několika divadelních cen Tony, například za inscenaci muzikálu Král a já na Broadwayi. Slavný divadelní bulvár ho svedl dohromady také se scénografkou Otella, Es Devlin. Anglická výtvarnice, nositelka řady ocenění, má mimo oper a baletů na kontě scény koncertů U2, Kanye Westa, Muse, Lady Gaga, Pet Shop Boys nebo zakončení londýnské olympiády. Orchestřiště povede ostřílený Kanaďan Yannick Nézet-Séguin, který šéfuje Filadelfské filharmonii.
Česká inspirace pro Tannhäusera
Věrní diváci přenosů z Met budou moci srovnávat mezi současnou inscenací Otella a nastudováním, které vzniklo v sezóně 2012-13 v režii Australana Elijaha Moshinskyho. Hlavní roli tehdy hrál jihoafrický tenorista Johan Botha, který se poslední říjnovou sobotu představí v přenosu opery Tannhäuser. Dílo, k jehož libretu Wagnera inspirovala návštěva českého hradu Střekov, se vrací na jeviště Met po více než deseti letech. Klasickou podobu jí vtisknul legendární rakouský režisér Otto Schenk, který režíroval například v rámci návštěvnosti českých přenosů nepřekonanou Rusalku, kterou v únoru 2014 vidělo u nás přes 10 tisíc diváků.
Botha je jedním z předních wagnerovských pěvců – v minulosti se v Met zapsal například svým skvělým výkonem v roli Walthera v Mistrech pěvcích norimberských, Siegmunda ve Valkýře nebo hlavní roli v Lohengrinovi. „Role Tannhäusera vyžaduje obrovský vokální rozsah a intenzitu. Johan Botha ji odzpíval s působivou lehkostí a samozřejmostí,“ zhodnotil jeho výkon Tomassini.
Nizozemská sopranistka Eva-Maria Westbroek sklidila podobně nadšené kritiky. Role zranitelné milenky Alžběty se podle NYT zhostila „se třpytivým tónem s pronikavou silou a expresivitou“. Pěvkyně debutovala v Met v roce 2011 rolí Sieglinde ve Wagnerově Valkýře a z minulé sezóny si ji diváci mohou pamatovat ze závěrečného přenosu Sedláka kavalíra jako zklamanou Santuzzu.
Za dirigentský pult se 31. října postaví ostře sledovaný hudební ředitel Met James Levine. Americký dirigent se do funkce vrátil loni po dvou letech, které strávil operacemi a rehabilitací zad, upoután však natrvalo na invalidní vozík. V současnosti se proslýchá, že by se vzhledem ke svému zdraví měl stáhnout z některých plánovaných inscenací.
