Rok 2015 – vrcholná uznání pro Tanec Praha
EDN – European Dancehouse Network
EFFE Label – Europe for Festivals, Festivals for Europe
Chevalier des Arts et Lettres
Těžko byste v ČR našli kulturní organizaci, která dosáhla v poslední dekádě tak vysoké reputace v rámci starého kontinentu. Těžko byste také hledali tým lidí, kteří udrželi kontinuitu všech činností za takových podmínek po více než 25 let.
Tanec Praha vznikl jako malá neziskovka v roce 1991 z prostého popudu – nenechat padnout festival, který slibně začal prvními dvěma ročníky pořádanými hlavním městem Prahou. O potřebě a významu takové akce přesvědčil pražské vedení ještě před rokem 1989 Jiří Kylián a po zániku agentury PKS bylo potřeba postavit jej na vlastní nohy. Vize zakladatelky nezávislé organizace, Yvony Kreuzmannové, se další roky dotvářela, od původního nadšení inspirovat, motivovat, přinášet publiku zcela nové trendy, až po rozvoj podmínek pro profesionální tanec v Čechách. Současný tanec byl takřka půl století u nás prakticky tabu, a tak začala mravenčí práce na jeho revitalizaci.
Z nenápadné letní akce se v průběhu 90. let vyvinul sledovaný festival fungující i mimo hlavní město, stále však chybělo zázemí pro domácí umělce.
Jak se začlenit do evropského dění při tak amatérských podmínkách? Tanec Praha se po vyhodnocení prvních ročníků České taneční platformy rozhodl hledat vhodný prostor a po několika pokusech uspěl. Vyhrál veřejnou soutěž na kulturní využití bývalého kina Ponec a začal ve zchátralých zdech budovat první skutečný taneční dům v naší zemi. Otevřel ho v roce 2001.
Píše se rok 2015. Divadlo Ponec vstoupí v září do své 15. sezony. Nejkrásnější gratulaci právě obdržel - od prestižní organizace European Dancehouse Network. Byl přijat jako plnohodnotný člen této sítě, první a jediný v České republice a zároveň jeden z velmi mála v zemích střední a východní Evropy.
Slova, která mu adresovali účastníci generálního shromáždění ve Vídni, potěší: „Projekt nejenže splňuje námi stanovené parametry kvality tanečního domu, ale zároveň zásadní měrou přispívá k rozvoji celého žánru současného tance nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.“
Obdobné pocty se dostalo festivalu TANEC PRAHA již k jeho 25. výročí. Byl v roce 2013 vyhodnocen na 1. místě v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů! Nyní, po transformaci programu pro festivaly v rámci EU, získal prestižní „Label EFFE“ – Europe for Festivals, Festivals for Europe. Aktivity Tance Praha rezonují nejen po Evropě. Upozornily na řadu českých talentů a tak se neuvěřitelně úspěšně prosazuje i česká tvorba v zahraničí.
Po první vlně úspěchů souborů a tvůrců DOT504, Farmy v jeskyni, Lenky Vagnerové či VerTeDance a dalších se také rozjeli po světě Spitfire Company, Miřenka Čechová, Tereza Ondrová, Michal Záhora, Patricie Poráková a jiní. Zájem zvenku neutuchá, naopak, na příští platformě očekáváme již více než 100 zahraničních hostů. Nenajdeme umělecký obor, který by zažil podobný boom. Bohužel ani obor, který by živořil v horších podmínkách, než současný tanec.
Profese tanečníka patří k nejtěžším, srovnatelným s vrcholovým sportem. Potřebuje denní trénink, zkušebnu s kvalitní podlahou, která šetří klouby a pravidelnou rehabilitaci. Podmínky pro práci, jaké má každý profesionální divadelní soubor včetně pomocných profesí: rekvizitář, garderobiér, maskér... Nic z toho však v životě tanečníků v Čechách neplatí.
Důvěrně tuto situaci zná i spoluředitelka festivalu TANEC PRAHA, Markéta Perroud. Třináct let své taneční kariéry strávila ve špičkovém francouzském tělese Baletu lyonské Státní Opery a není proto náhodou, že jí ministryně kultury Francie udělila nyní, krátce před festivalem, který se neúnavně otevírá i progresivní francouzské scéně, prestižní Řád rytíře Za umění a literaturu. Francouzsko-české kulturní vztahy jsou tradičně silné od počátků festivalu, jehož ředitelka Yvona Kreuzmannová byla oceněna Řádem rytíře Za zásluhy již v roce 2004, po patnácti letech v čele akce.
ČESKÁ ASOCIACE FESTIVALŮ
Je dobré vědět, že významné festivaly živého umění napříč uměleckými disciplínami se spojily v Českou asociaci festivalů (ČAF), která byla založena koncem dubna 2015. TANEC PRAHA je jedním ze sedmi zakladatelů po boku Colours of Ostrava, Strun podzimu, JazzFest Brno, Concentus Moraviae a dalších.
Jedním z cílů ČAF je spolupráce se státní a veřejnou správou na transparentním nastavení vícezdrojového financování tak, aby nejvýznamnější akce, které jsou vizitkou naší země, měly šanci využívat víceletých grantů a jednat seriózně se špičkovými umělci s dostatečným předstihem.
TANEC PRAHA A FINANCE
Festival TANEC PRAHA funguje na principu vícezdrojového financování, avšak čtyřletý grant mu udělují pouze Hlavní město Praha a Statutární město Plzeň. Je na pováženou, jak složitě obhajuje své finance na MK ČR, a to i přes nejvyšší hodnocení Grantovou komisí ministerstva.
Celková hodnota festivalu se pohybuje kolem 15 mil. Kč, bylo by proto žádoucí, aby se stát podílel minimálně na úrovni obdobné, jakou představují v součtu dotace obcí a krajů, jakkoli mezinárodní přesah je tak výrazný, že by stát měl projevit uznání adekvátně vyšší.
Letos činí součet dotací Hlavního města Prahy, Statutárních měst Plzně, Brna, Ostravy a Plzeňského kraje 4.140.000,- Kč,, k tomu Plzeň 2015 poskytuje na TANEC PRAHA v Plzni dalších 350 tis.Kč, takže celkem se jedná o 4.490.000 Kč. Vedle toho byl původní návrh dotace MK ČR opravdu tristní: 1,9 mil. Kč. Proto je dále jednáno o nezbytném navýšení, které se mimo jiné odvíjí od dohod ministra kultury s ministrem financí.
Je totiž všeobecně známo, že živé umění je hluboce podfinancováno jako celek, ovšem právě taneční a pohybové umění je ze všech uměleckých oborů v jednoznačně nejhorší situaci.
Přehled dotací festivalu TANEC PRAHA za posledních 10 let:
|
|
MK ČR |
MHMP |
MČ P3 |
|
2006 |
2 000 000 |
3 000 000 |
|
|
2007 |
3 060 000 |
1 900 000 |
|
|
2008 |
3 700 000 |
300 000 |
|
|
2009 |
2 525 000 |
2 500 000 |
|
|
2010 |
2 000 000 |
2 500 000 |
|
|
2011 |
2 500 000 |
2 347 000 |
150 000 |
|
2012 |
2 130 000 |
2 250 000 |
150 000 |
|
2013 |
2 019 000 |
2 500 000 |
200 000 |
|
2014 |
3 240 000 |
2 800 000 |
100 000 |
|
2015 |
1 920 000 |
2 900 000 |
100 000 |
Tanec Praha má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře
Markéta Perroud, spoluředitelka Tance Praha a bývalá sólistka Baletu lyonské Státní opery, obdržela ve středu 13. května insignie rytíře Řádu umění a literatury od velvyslance Francouzské republiky v České republice Jean-Pierre Asvazadouriana. Mimo ní byl oceněn i novinář Zdeněk Velíšek. Toto vyznamenání vyjadřuje vděk Francie za jejich trvalou podporu a šíření francouzské kultury.
Markéta Perroud, rozená Plzáková, byla po studiu na taneční konzervatoři sedm let sólistkou Pražského komorního baletu pod vedením Pavla Šmoka. Obdržela Cenu Thálie 95 za mimořádný jevištní výkon v kategorii balet a pantomima a jiné tanečnědramatické žánry. O rok později se stala členkou Baletu Státní opery ve francouzském Lyonu, který patří mezi přední světové repertoárové soubory současného tance. Nyní již čtvrtým rokem působí jako spoluředitelka Tance Praha. V rámci festivalu TANEC PRAHA pomáhá posílit pozici současného tance v Praze i v celé České republice. Pravidelně na něj zve francouzské umělce a přispívá tak k plodné spolupráci mezi oběma zeměmi.
Během slavnostního ceremoniálu jí byla předána medaile a krásná vyjádření od Yourgose Loukose, ředitele Baletu lyonské Státní opery, Marca Cardonela, dlouholetého programového ředitele festivalu Nuit de Fourvière, taneční historičky Florence Poudru či slavného českého choreografa Jiřího Kyliána.
Tanec Praha tak má ve vedení již dvě ženy s hodností rytíře. Yvona Kreuzmannová obdržela v roce 2004 Rytířský řád Za zásluhy, který uděluje francouzský prezident lidem jiné národnosti než francouzské, v tomto případě za mimořádný přínos pro rozvoj evropské kulturní spolupráce.
Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) je francouzským čestným vyznamenáním, které uděluje francouzský ministr kultury. Vznikl 2. května 1957 a je udělován za významné zásluhy na poli literatury a umění. Držitel nemusí být francouzským občanem.
Na seznamu držitelů tohoto řádu najdeme jména, která hovoří sama za sebe: Adolf Born, Anna Fárová, Michel Fleischmann, Bohumil Hrabal, Věra Chytilová, Marek Kopelent, Magdalena Kožená, Jiří Menzel, Bořek Šípek, Eva Urbanová a další.
