31.05.2004 00:00

Sen noci svatojánské v přírodním divadle v Lokti

William Shakespeare

Sen noci svatojánské    



překlad  ..... Martin Hilský

 

režie ..... Pavel Khek, Martin Vokoun

dramaturgie ..... Tereza Dobiášová, Magdaléna Frydrychová

scénografie .... Dragan Stojčevski

hudba .....  Tomáš Sýkora

produkce … Jan Čížek

 

postavy a obsazení:

Theseus, Oberon ..………………. Jan Horák

Hippolyta, Titanie ..……. Diana Šoltýsová

Egeus, Klubko ..………………. Vojtěch Štulc

Hermie, Střízlík .…….. Barbora Janatková

Lysandr, Poříz .…………………… Jiří Panzner

Demetrius, Píšťala.……. Jindřich Nováček

Helena, Fortel .….. Henrieta Hornáčková

Puk, Filostrates ……………………… Jan Holík

 

Premiéra inscenace: 2. a 3. července 2004 v přírodním divadle v Lokti.

Další představení se uskuteční v průběhu léta 2004 v Hronově, Poděbradech, Olomouci, na Křivoklátě a v Lokti.



„Ať všechny příhody té dnešní noci,
máš za blouznění, za mučivý žert.“


Sen noci svatojánské je jedna z prvních vrcholných her Williama Shakespeara – napsal ji ve stejné době jako svou nejhranější tragédii Romeo a Julie. Sen noci svatojánské je však snad hrou ještě rozmanitější: není jen o lásce - ačkoliv scény mezi milenci jsou nepopiratelně stejně bohaté a krásné jako ty v Romeovi a Julii. Sen noci svatojánské je i hrou o snění, o blouznění. O přirozeném řádu věcí se všemi svými přízraky, kouzly a neduhy a o vztazích, které se vymkly z tohoto řádu – o lásce pomatené, o svazcích, ze kterých se vytratila láska a porozumění. Je to hra plná humoru a nevázaného veselí stejně jako trpkosti, tragiky a bolesti plynoucí z nesvárů, touhy a žárlivosti.

Většina děje Snu noci svatojánské se odehrává v lese, v lůně přírody. Přírodní divadlo v Lokti je obemknuto skalami, řekou a panoramatem loketského zámku. Těžko si představit prostor příhodnější k tomu, aby se v něm odehrávaly kouzla elfů, vil a konečně i zázrak lásky. Kde jinde se dnes ještě může přihodit něco takového než na ostrově uzavřeném před pragmatičností šedi a betonu, na ostrově vonícím řekou, keři a stromy, na ostrově s výhledem na překrásný starý hrad.

Právě s přihlédnutím ke kouzlu tohoto místa a této hry jsme vybrali i překlad Martina Hilského, který rozhodně patří k jedněm z našich nejlepších překladatelů Shakespeara a jehož překlad Snu noci svatojánské vyniká mimořádnou básnivostí, bohatstvím jazykových prostředků, ale zároveň i současností a mluvností.

Podstatné je i to, že většina účinkujících je zhruba v letech, ve kterých Shakespeare napsal tuto hru: na prahu dospělosti, ve věku, kdy člověk objevuje lásku, řád věcí, ve věku, kdy vrchovatou měrou sní a touží. V radostném věku vření, naděje i deziluzí. Právě proto jsem vybrali tento titul pro skupinu studentů pražské DAMU, kteří stejně jako Shakespeare před téměř čtyřmi sty lety právě objevují taje lásky a divadla.

Inscenaci podpořili: nadace „ Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“, penzión Daniela v Lokti, firma Baustav

Autor článku: příspěvky veřejnosti