19.04.2018 17:46

Soubor Maso krůtí uvádí svou třetí inscenaci Čekání na Kokota

Čekání na Kokota je nové absurdní drama z dílny kolektivu Maso Krůtí, které bude mít premiéru v úterý 24. 4. 2018 od 19:30 v Divadle NoD. Zde soubor úspěšně uvedl i svůj předchozí titul Cirkusvobody, který měl premiéru v prosinci 2016, a jehož poslední uvedení je v plánu na 19. 5. 2018 od 19:30. Je-li libo krůtí, je teď ten správný čas!

„Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný.“, říkají svorně herečky, a dodávají: „Čekáme na to, až budem připravený my, až bude připravenej on, až bude připravená jeho máma, až posílí koruna a bitcoin, až budem mít ovulaci, až si najde práci, až budem mít černýho prezidenta a až John Lennon vstane z mrtvých a všem nám vysvětlí, jak to s tím milováním teda je.“

V rámci čekání holky krůtí obrátí vzhůru nohama každé jedno otřepané klišé, kterým láska je, mohla nebo měla být, aby došly k závěru, že láska žádný závěr nemá. Ani uzávěr. Patrik Swayze to v Hříšném tanci stejně vystihl: „Ať děláš, co děláš, nikdy nemůžeš vyhrát.“

MASO KRŮTÍ bývá označováno za dívčí punkovou divadelní formaci. Přesto, že samotné členky nevědí, co spojení těchto slov přesně znamená, nevyhýbají se mu. Poté, co v sobě objevily kolektivní zálibu v něžném punku, začaly tvrdě formovat své autorské postoje. Potřeba vyjádřit se ke generačním trendům, lásce, nenávisti a podprsenkám přetekla přes okraj čtyř sklenic plných velkých řečí a dotekla až na jeviště.

MASO KRŮTÍ začalo hrát, zpívat, tancovat a improvizovat. Ať už expresivně, stylizovaně, symbolicky, potichu nebo nahlas, holky krůtí vždycky říkají pravdu. A je jim jedno, jestli stojí na jevišti v divadle nebo v baru. Nenastavují divákům zrcadlo, nebo jak se tomu v tom dnešním umění říká, kritika je totiž nebaví. Místo toho vezmou diváka na projížďku jejich vlastním světem. Proč to dělají? Odmítají totiž uvěřit tomu, že jsou jediné, které to tak vidí.

Pozn.: Nejsme lesby ani feministky, protože nevíme, co to znamená.

Hrají: Eliška Soukupová, Kateřina Smržová, Marta Sobotková
Hudba: Miroslav Beran, Šimon Hrábek, Kateřina Smržová, Václav Strýček
Dramaturgie: Anežka Berčíková a Jana Fleglová
Scénografie: Eliška Budíková
Režie hudby: David Smrž

www.nod.roxy.cz

Autor článku: Honza Urban