13.12.2017 12:41

Soudobé opery se potýkají s nepřízní kritiky a nezájmem diváků

Soudobé opery se v Česku potýkají s nepřízní odborné kritiky a nezájmem diváků. Nepříznivé kritiky zaznamenala v minulé sezoně Národního divadla v Praze například premiéra opery Václava Kašlíka Krakatit nebo opera Jiřího Kadeřábka Žádný člověk. Zaujmout milovníky díla spisovatele Bohumila Hrabala chtějí tvůrci opery Don Hrabal, která bude mít 14. prosince premiéru na Nové scéně ND. Operu Miloše Orsona Štědroně uvede Sbor a Orchestr ND pod taktovkou Jana Chalupeckého a v režii Lindy Keprtové.

„Budu rád, když na to někdo přijde. Možná to téma bude atraktivnější než nějaká opera o pejskovi a kočičce. Je to takové ohledávání. Přiznám se, že už tomu soudobému světu moc nerozumím, tak to zkouším objednávat u různých lidí,“ řekl ČTK umělecký ředitel Opery ND a dirigent Petr Kofroň.
Dílo vzniklo na objednávku ND 20 let po smrti spisovatele. Podle Kofroně se po roce 1989 divadla soudobým operám vyhýbají, protože se bojí propadu návštěvnosti a tržeb. „Národní divadlo se díky tomu, že mu byla dána Nová scéna, pokusilo každý rok udělat dvě premiéry ze soudobých oper – buď už hotových nebo z objednávek u českých skladatelů,“ připomněl.

V minulé sezoně ND uvedlo operu Krakatit skladatele Václava Kašlíka na motivy románu Karla Čapka. Režie díla s libretem filmového režiséra Otakara Vávry se ujala Alice Nellis, hudbu nastudoval Kofroň. Na Nové scéně ND měla premiéru opera Jiřího Kadeřábka Žádný člověk. Její děj pojednává o tragickém osudu sochaře Otakara Švece a jeho posledního díla – Stalinova pomníku na Letné. Dirigentem byl sám autor opery Kadeřábek, režisérkou představení Katharina Schmittová, která společně s dramaturgem Lukášem Jiřičkou napsala libreto.

Skladatele a libretisté soudobých oper se často vracejí k velkým tématům 20. století. Například v roce 2013 se ve Státní opeře v Praze hrála Válka s mloky, kterou na motivy románu Karla Čapka zkomponoval hudební skladatel Vladimír Franz. ‚Málo libret je o lásce, nenávisti nebo politice obecně. Dnešní doba je patrně nějak vyprázdněná, a tak hledíme do minulosti,“ podotkl Kofroň.
Válka s mloky při své premiéře vyprodala Státní operu. Nešlo však o zájem o soudobou operu jako spíše o fakt, že v té době byl její autor Franz prezidentským kandidátem. „Zájem o soudobou operu je mnohem menší než o klasickou, když budu realistický, tak o soudobou operu se v Česku zajímá tak sto lidí. U nás byla kontinuita soudobé hudby od roku 1939 do roku 1989 víceméně přerušená a politicky deformovaná. V zahraničí se ten žánr pěstoval a dodnes je automatickou povinností operních domů ho uvádět. Je součástí jejich kulturního života, což u nás bohužel není,“ řekl Kofroň.

Česká soudobá opera však zaznamenala úspěch v zahraničí. Bavorská státní opera v Mnichově loni v lednu uvedla premiéru opery South Pole (Jižní pól), jejímž autorem je současný skladatel Miroslav Srnka.
O moderní opery se v Česku pokoušejí i jinde než v Národním divadle. Premiéry například nabízí festival Dny nové opery Ostrava. V pražském klubu Roxy letos Orchestr Berg v české premiéře uvedl experimentální video operu Mira Tótha s názvem Tyč.
„Žánr se proměňuje a nikdo přesně neví, co je soudobá opera. Spíše sledujeme úkroky od klasického pojetí opery, je to více kantátové, s videem a nescénickými věcmi, které nejsou moc dějové. Jedná se o mix žánrů. Dnes nikdo neřekne – takhle se píše soudobá opera,“ konstatoval Kofroň.

http://www.narodni-divadlo.cz/

Autor článku: ČTK: Roman Jireš, snm