Studio Marta uvede křehký příběh z pera nositele Nobelovy ceny
Krátkou povídku Tajbele a její démon, jejímž autorem je nobelista Isaak Bashevis Singer (1904 - 1991), převedou na jeviště studenti Divadelní fakulty JAMU. Premiéru stejnojmenné inscenace v překladu a dramatizaci profesora JAMU Antonína Přidala uvede Studio Marta 29. listopadu v 19 hodin. O den později následuje první repríza. Nový titul je podle inscenátorů jemným, citlivým, a přesto nesentimentálním příběhem o tajemství a otázce lidské identity.
Jmenované dílo jediného nositele Nobelovy ceny za židovskou literaturu psanou v jidiš představuje pro mladého režiséra Jána Tomandla i dramaturgyni Markétu Špetíkovou prózu se zvláštní atmosférou, decentní vřelostí, citlivostí a také s výrazným tematickým přesahem. „Příběh Tajbele a dalších postav dramatizace vnímáme vlastně jako metaforu života," uvedla Špetíková. Zábavné, veselé ale zároveň jímavé i teskné milostné dobrodružství přivede na činoherní scénu Divadelní fakulty JAMU šprýmaře Alchonona, který se vydává za démona. V tomto převtělení za nocí navštěvuje mladou Tajbele. Ta se nejdříve bojí, posléze se však do tajemného ducha zamiluje. A on, protože je až příliš lidský, pocítí hluboký cit k ní. Původní žert přeroste ve vřelý vztah dvou osamělých citlivých duší.
„Inscenace stojí především na herecké autenticitě, pocitu křehkosti, intimity, až určitém vystavení se všanc," vysvětlil student činoherní režie Tomandl. Pro výtvarné řešení titulu bylo určující především členění prostoru na veřejný a soukromý, z čehož nakonec vznikly dva plány – v předním se nachází ulice, v zadním dům Tajbele, v němž má svůj krámek s oděvy. Tyto prostory se podle Tomandla navzájem ovlivňují a prolínají. Scéna i kostýmy, jejichž podobu určuje zakotvení předlohy v židovství a ale i sociální postavení jednotlivých figur, jsou laděny do tlumených barev. Hudební výbava inscenace pak stojí na nahrávkách scénických skladeb Jiřího Bulise. „Přidalovu dramatizaci velmi dobře doplňují a posouvají," dodala studentka divadelní dramaturgie Špetíková. Kupříkladu židovské pohřební rituály daly v inscenaci vzniknout jednomu výtvarnému motivu. Scénografii a kostýmy vytvořila Stella Šonková.
V dramatizaci Singerovy nesentimentální povídky o tajemství a otázce lidské identity nelze obejít i postelové scény, které přes hluboký obsah skrývají také velký komický potenciál. Přidalova dramatizace je v tomto ohledu slovy režisére skutečně velmi bohatá a pestrá a skýtá tak spoustu prostoru režijně i herecky se vyřádit. „Někdy určitá herecká poloha následuje jinou, ale častěji až žonglujeme s více polohami naráz, z čehož pro nás vzniká absurdita nesoucí v sobě hlubokou pravdivost," doplnil režisér. Kvalitami Přidalovy dramatizace jsou pro mladé divadelníky zvlášť velmi živé a až průzračně čistě vystavěné situace. Ve zhruba devadesátiminutovém večeru pro pětici herců se objeví jako Tajbele Kristýna Hulcová, Alchonona hraje Adam Mašura, jako Rivka se představí Tereza Slámová. Roli Jentl odehraje Agáta Kryštůfková a jako Jojne vystoupí Martin Hudec.
