27.04.2012 12:13

Švanda!

21. dubna se v KD Mlejn udála Švanda – premiéra inscenace velmi volně se zaobírající problémem Švandy dudáka, který tentokrát nemá zájem být muzikantem, ale hercem. Střet uměnofila Švandy a kšeftaře se sedadly hlediště Vocílky je propojován paralelním příběhem Tondy (Veronika Rolníková) – mužoženy a kabaretními až cirkusovými výstupy.

Švanda navazuje na Josefa Kajetána Tyla opravdu jen velmi volně (a i to je eufemismus). Figurky které se ve světě varieté objevují jsou totiž úplně jiné než ty které se v umění objevovaly v devatenáctém století. Ovšem až na Vocílku (Jan Solpera) a Švandu (Josef Toman). Ti jsou stále stejní a stále vedou svůj dlouhou dobu rozehraný duel – zda je totiž důležitější umění nebo jeho distribuce. Roli krkavčí matky z jiného světa tu zastává zhýčkaná zpěvačka Hanka (Marta Olšrová), která sice láká Švandu do říše umění, ale tím paralela matky končí. Stejně jako nebylo možné najít dnešní uvěřitelnou paralelu Dory – Dora by totiž měla mít schopnost čisté lásky. Měla by Švandu z toho zkaženého vytáhnout. Takových čistých duší příliš nenajdete. A tak Dora (Sára Märcová) je jen naivním stínem původní Dorotky. Jen pouhou figurkou v orloji vocílkovy Šou, stejně jako Zora (Taťána Morová), držitelé kultu závěsné akrobacie (Tomáš Pártl, Pavla Fridrichová, Kateřina Klusáková) nebo účetní (Kateřina Lišková).

Projekt se snaží balancovat na rozhraní divadla a cirkusu, kdy divadlo doplňuje informace k daným akrobaciím a choreografiím. Artistická čísla zase činí divadlo magičtějším a neuvěřitelnějším. Inscenace vznikla díky laskavé podpoře KD Mlejn, centra pro nový cirkus Cirqueon a loutkové katedry Damu.

hrají: Josef Toman, Jan Solpera, Marta Olšrová, Veronika Rolníková, Taťána Morová, Kateřina Lišková, Kateřina Klusáková, Tomáš Pártl, Pavla Fridrichová a Sára Märcová.
režie: óňa šulc
dramaturgie: Veronika Štefanová
kostýmy: Jan Nečas
hudba: Jan Vávra
choreografie: Petr Šudoma

Autor článku: Ondřej Šulc, foto: David Konečný

Švanda!