04.11.2016 12:58

Světlý pramen: humorná parodie na socialistický realismus

V neděli 6. listopadu v 15:45 čeká diváky Přenosů do kin lahůdka sezóny – původně zakázaný Šostakovičův balet Světlý pramen, revidovaného géniem Alexeje Ratmanského. Komediální balet parodující úsilí tehdejší společnosti o „lepší zítřky“ obsahuje hudební reference k tangu či charlestonu.       

Světlý pramen: parodie na socialistický realismus Poslední Šostakovičův balet Světlý pramen (1935) se hned od počátku těšil ohromné oblibě u publika. Zato Stalinovi se nelíbil vůbec. Šostakovičovy skladby byly zakázány, libretista Adrian Pjotrovskij byl poslán do gulagu a choreograf Fjodor Lopuchov nemohl dál tvořit. Komediální balet tak upadl v zapomnění, až v roce 2003 se geniální mladý ruský choreograf rozhodl oprášit staré libreto a dát mu v něco svobodnějším světě nový život. Balet má triviální komediální děj, odehrávající se na ruském kolchozu. Ideální námět pro parodii socialistického realismu a kolektivního úsilí dělníků o lepší zítřky - styl humoru, pro který má český divák obzvláště velké pochopení. Šostakovič ukryl do partitury mnoho „prohnilých západních formalistických“ hudebních referencí jako tango, polka nebo charleston. Původní choreografie Fjodora Lopuchova se nedochovala, Alexej Ratmanskij tak na originální libreto a hudbu vytvořil novou.

V hlavních rolích uvidíme heroické hvězdy Bolšoje v novém - komediálním světle: éterickou Světlanu Luňkinu, mužného Ruslana Skvorcova, rafinovaně ženskou Marii Alexandrovou a Michala Lobukina.

Alexej Ratmanskij, největší baletní choreografický talent současnosti Světová senzace, kterou choreografie Světlého pramenu způsobila, katapultovala mladého rusko-amerického choreografa Alexeje Ratmanského (1968) do křesla ředitele Bolšoj baletu (2004 – 2008). Světlý pramen mu rovněž vysloužil cenu kritiků National Dance Award (2006). Alexej Ratmanskij v sobě spojuje dokonalou znalost tradice ruského baletu se západní zkušeností. Je držitelem baletního oskara – Benois de la Danse (2005) za choreografii Anny Kareniny. Získal rovněž nejvyšší uměleckou cenu v Rusku - Zlatou masku (2007) za choregrafii Jeu de Cartes pro Bolšoj balet. V současnosti je hlavním choreografem ABT – American Ballet Theatre v New Yorku.

www.prenosydokin.cz 


Autor článku: Klára Kadlecová

Světlý pramen: humorná parodie na socialistický realismus