V Ostravě skončil první ročník festivalu New Opera Days Ostrava

„První ročník NODO nemohl skončit lépe – skvělý výběr titulu a výborné provedení. Rád bych se mýlil, ale je to asi opravdu úplně poprvé, kdy u nás zazněla nová opera současného světového autora Salvatore Sciarrina: (La porta della legge), patřícího k progresivní špičce, dílo esteticky nekompromisní…”
- Petr Bakla, Divadelní noviny

„První ročník New Opera Days Ostrava není vůbec potřeba hodnotit s nějakými rezervami, ostychem a ústupky, nikdo tu nemusí žebrat o sto dnů hájení, než se ve funkci rozkouká. Akce, za níž nejviditelněji stojí Petr Kotík a Jiří Nekvasil, se po umělecké stránce jednoznačně povedla. Při druhém ročníku bude nejtěžší nasazenou úroveň alespoň udržet.“
- Boris Klepal, Zápisník zmizelého (blog)

„Ostrava se tak stává Mekkou moderní hudební tvorby přinejmenším v celorepublikovém měřítku…Ze skladeb uvedených na prvním ročníku bienále NODO jsem nadšený. A přiznávám, že mě překvapilo, že jsem nadšený. Soudobá hudba dokáže být působivá stejně jako desetiletí a staletí hrané operní kusy….Důležité je, že opera stále žije.“
- Lukáš Drlík, OstravaBlog.cz

Tak znějí první ohlasy na nový festival NODO (New Opera Days Ostrava – Dny nové opery Ostrava), který se konal ve spolupráci Ostravského centra nové hudby a Národního divadla moravskoslezského.

Festival NODO se setkal hned napoprvé s nečekaně vysokou návštěvností a soustředěným zájmem publika. V prvních odhadech se festivalu zúčastnilo minimálně 700 návštěvníků, především mladší generace. Vysoce byla hodnocena úroveň pěvců a orchestru pro soudobou hudbu  Ostravská banda.

Salvatore Sciarrino: La porta della legge

Na prvním bienále pod dramaturgickým vedením Petra Kotíka zazněly celkem čtyři opery – Europera 5 Johna Cage, pod vedením dlouholetého Cageova asistenta Andrewa Culvera se sólistkami Katalin Károlyi a Marthou Herr (která v roce 1992 provedla pod Cageovým vedením její premiéru) a klavíristou Alexandrem Starým. Europeru 5 jste mohli vidět a slyšet 24. června ve vyprodaném parteru Divadla Antonína Dvořáka.

Druhý večer (25. červen, Divadlo Jiřího Myrona) se konal ve znamení komorních oper – světové premiéry opery Františka Chaloupky Eva a Lilith, kterou uvedl brněnský Dunami Ensemble právě pod vedením Františka Chaloupky. Druhou skladbou večera bylo Infinito nero Salvatore Sciarrina, komorní opera pro osm hráčů s maďarskou zpěvačkou Katalin Károlyi. Scénického provedení se ujal Jiří Nekvasil a David Bazika, kteří na scénu zavedli i publikum.

Pro mnohé vrcholem celého třídenního festivalu (26. červen, Divadlo Antonína Dvořáka) byla jedna z nejzávažnějších oper 21. století La porta della legge (Dveře zákona) Salvatore Sciarrina na námět textu Franze Kafky „Před Zákonem“. Režie se ujal Johannes Weigand z operního domu ve Wuppertalu, odkud přijeli také tři pěvci – John Janssen (baryton), Martin Jeaseok Ohu (bas) a Gerson Luiz Sales (kontratenor). Operním orchestrem se poprvé ve své historii stala Ostravská banda v obsazení čtyřiceti hráčů z USA, Německa, České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Představení bylo vysíláno přímým přenosem na ČRo-3 Vltava a zaznamenaly jej  rozhlasové web kamery. (Stále ke zhlédnutí na www.klasika.rozhlas.cz.)

Další bienále festivalu NODO se bude konat v roce 2014. Pro něj už je objednána premiéra opery českého skladatele Martina Smolky.

Soubor kritik, reakcí ,rozhovorů a fotografií z festivalu NODO najdete na www.ndm.cz (http://www.ndm.cz/cz/clanek/691-1-bienale-festivalu-nodo-je-za-nami-recenze-ohlasy.html) nebo www.newmusiostrava.cz

Salvatore Sciarrino: Infinito Nero

Rozhovor s Jiřím Nekvasilem o festivalu NODO

1. Jak byste shrnul první bienále festivalu NODO?

J.N.: "První bienále festivalu NODO považuji za velmi úspěšné a inspirativní: do života vstoupil nový jedinečný projekt, který v celoevropském kulturním kontextu nemá mnoho paralel a během tří dnů přináší jasnou konfrontaci s tím nejsoudobějším děním v operním a hudebním divadle, tedy to, na co nestačí ani ten nejprogresivnější repertoár tradičních operních domů. Každý z těch tří večerů byl jiný: měli jsme možnost vidět Cageovu kompozici Europera 5, kterou lze nazvat hudebním happeningem či prostoro-hudební esejí, ve světové premiéře jsme vyslechli nové dílo Františka Chaloupky Eva a Lilith, které se pohybuje na hranici mezi operou a scénickým koncertem, a následovalo dílo Salvatora Sciarrina Infinito nero. Logickým vrcholem, který je nejblíž tradičnímu opernímu tvaru, bylo ve spolupráci s divadlem ve Wuppertalu provedení opery Salvatora Sciarrina La porta della legge, kterou měli diváci možnost vidět v New Yorku či na mezinárodním divadelním festivalu v Bogotě. Velice zajímavé bylo propojení Wuppertaler Bühnen s Ostravskou bandou, což je špičkový mezinárodní orchestr světové úrovně, interpretující právě tuto novou hudbu. Zároveň za velký úspěch považuji to, že to poslední představení bylo přenášeno živě Českým rozhlasem 3 Vltava a také bylo možné ho sledovat prostřednictvím webových kamer. Podle mého názoru tento festival otevřel prostor pro rozšíření povědomí o současném hudebním dění a tvůrčímu týmu se  podařilo naplnit původní záměr prezentovat ty nejkvalitnější současné věci, které zatím nebylo možné u nás slyšet. Také mě těší vřelé divácké přijetí všech tří večerů, myslím, že to byl festival po všech stránkách úspěšný a doufám, že se za dva roky dočkáme dalšího bienále."

2. Co považujete za největší přínos festivalu?

J.N.: "Hlavní přínos festivalu spatřuji v tom, že se tu potkaly tři okolnosti: jednak že šlo o společný projekt Národního divadla moravskoslezského a Ostravského centra nové hudby. Jsem velmi rád, že po loňských Ostravských dnech jsme se s Petrem Kotíkem na tomto novém projektu domluvili a že došlo k propojení potenciálu a energií obou institucí. Dále vítám, že na festivalu účinkoval špičkový orchestr Ostravská banda, a tou další energií je početné vnímavé publikum, které se vygenerovalo už díky Ostravským dnům, ovšem zároveň za festivalem dorazilo z okolních regionů mnoho nových návštěvníků. Ostrava tak znovu potvrdila, že je zajímavým hudebním centrem, které nabízí jedinečné projekty evropského významu."

3. Úspěšný start má NODO za sebou, jak vidíte jeho budoucnost?

"První bienále ukázalo potenciál tohoto projektu a samozřejmě zároveň klade mnoho inspirativních otázek. V roce 2014 chceme uspořádat druhé bienále, kde bychom rádi představili dvě světové premiéry nových kompozic Martina Smolky a, doufám, i Petra Kotíka. Budeme usilovat opět i o zahraniční produkci, abychom ji sem přivezli stejně jako letos divadlo ve Wuppertalu. A rozšíření programu bych viděl v sekci současných oper, které vznikají pro film, televizi nebo video. Všechno je zatím ve stadiu dramaturgických úprav, protože jde nejen o nápady, ale také o finanční možnosti, ale rádi bychom uvedli alespoň jeden projekt scénicky, aby kontinuita z prvního bienále byla zachována."

John Cage. Europera 5