Atelier PROzy a POesie APROPO
KRONIKA APROPÁSEK
KRONIKA APROPÁSEK
28.2.2004 - Apropásek začíná hrát pro děti. Ve Vinohradském kavárenském divadle
A.M.VIKADLO Veronika Kuběnová a Filip Jan Zvolský odpremiérovali pro šest dětských diváků (akorát byly prázdniny) Dvě pohádky se zvířátky a dali tak vzniknout pohádkové pobočce Apropa - Studiu Apropásek.
Listopad 2004 - Do APROPO, či přesněji do APROPÁSKU, vstupuje jev dosud nevídaný - externí režisér. Otta Tesař (toť on) začal zkoušet s Evou Piškovou a Filipem Janem Zvolským pohádku "Jak se dělá Otesánek."
Říjen 2004 - První šňůra Apropásku s pohádkou Dvě pohádky se zvířátky po pardubických mateřinkách. Protože Veronika nemohla, zaskočila za ni s Filipem Gábina Vlková. Té už role asi zůstane navždy, protože ač pohádky nikdy nehrála - projevilo se to při vstupu našich prvních diváčků do sálu, kdy vytřeštila oči jaký maj malinký ručičky a nožičky - tak má pohádky v krvi. Prostě jako divadlo všeobecně. Měli jsme hrát tři dny, spát u Filipovy babičky v Platenicích - oblíbeném výjezdišti Apropa, leč první den Filipův táta narychlo nasmlouval ještě jedno představení, s čímž Filipovy hlasivky nepočítaly, druhý den jen tak tak odsýpal a třetí den se musel bohužel rušit pro neslyšnost herce.
20.11.2004 - V Kulturním domě Corso v Ústí nad Labem má premiéru pohádka "Jak se dělá Otesánek" Pohádka je postavena na principu, že si ji v podstatě za našeho vyprávěcího přispění a spoužitím náznakových kostýmů zahrají děti samy. Na premiéře byl sál z části zaplněn malými cikánky, kteří byli velmi aktivní a hráli jak o život. Kuriosní pak bylo, že jeden cikánek hrál i Mařenku, neboť dívky byly stydlivější, a Otesánka hrál asi ten nejmenší a nejhubenější klučina v sále s andělským obličejíčkem. Hubený Otesánek pak byl i o týden později v Mateřské školce v Březnici.
9.2.2005 Gábina a Filip hrají dvoják: Dvě pohádky se zvířátky v rámci off programu GRAND festivalu smíchu v Pardubicích, kde je Filip po večerech ve studentské porotě. Proto se na nás přišel podívat i člen dospělé komise, mladoumělcomil a skvělý člověk, zakladatel a nakladatel Pražské scény Doc.Jan Dvořák a bavil se jak malé dítě. Jedno skutečné malé dítě nám zde však činilo problémy. Holčička - asi dcerka zvukaře -viděla obě představení, a při druhém napovídala a prozrazovala ostatním dětem jaké zvířátko bude následovat, čímž jim kazila možnost zapojení fantasie.
14.3. 2005 - Studio Apropásek zahajuje zkoušky nové pohádky. Tentokrát je to adaptace Erbenovy pohádky Rozum a štěstí. Pod názvem Pohádka s Rozumem a Štěstím ji s Vojtou Duřtem a Nellou Herrmanovou (Novou tváří Apropásku) zkouší autor adaptace Filip Jan Zvolský.
18.3.2005 - Jsme hráli Dvě pohádky se zvířátky pro děti z námořnické mateřské školky na Barrandově. Zdejší děti jsou vedeny naší kamarádkou Katkou Černou a jejími kolegyněmi učitelkami k větší samostatnosti, a tak se úžasně zapojovaly. Už se těšíme až s nimi budeme hrát Otesánka, kterého určitě chtějí.
14.4.2005 - Na tento den bylo nasmlouváno další představení Otesánka, ale protože Eva nemohla, došlo na variantu, která se zamýšlela jako krajně nouzová- Evu zalternoval Otta Tesař. A tak jel Filip s Ottou do Krupky hrát bez jediné zkoušky této alternace. Vzniklo tak představení ještě improvizovanější a hravější, než obvykle, neboť se tu a tam stávalo, že Otta hrál Filipovy repliky a Filip Eviny. Sál se příjemně naplnil, pan šéf byl velmi milý a měl za sebou dost poctivé práce na zvelebení sálu (taky proto ho odvolávají) a tak se nám hrálo výborně.
26.4.2005 - Tentokrát již Eva mohla a tak se jelo do Tmaňe v standartním obsazení Otesánka. Hned v úvodu nás udivilo, že byla možnost hrát v kulturáku - dokonce zadarmo- ale škola si usmyslila, že bude stačit tělocvična. Inu stačila, ale divadlo to nebylo. Zavěsili jsme dekoraci na basketbalový koš, přivázali za ripstole a hráli. Dětičky byl skvělé a tak jsme museli přidávat. Na to jsme měli od Otty Tesaře tuto radu: "Znáte pohádku o řípě? Tak tu zahrajte." To byla celá režijní poznámka. Kdyby Filip neviděl Ottův maškarní ples pro děti, kde řípu dělal, nebyla by Eva jediná, kdo by nevěděl. Takhle Filip mohl říct "Dáme řípu" a Eva netušíc vyvalila oči a šla na scénu. Nicméně brzy se rozkoukala a za chvíli valil oči Filip a paní učitelky. Normální princip totiž je, že se vezme deset dětí a ty se postupně přidávají k řípě (to zní jak kanibalský recept na řepnou polívku) - a tahaj a tahaj. Jenže Evička je děvče demokratické a tak se rozhodla dát šanci všem - a tak se za chvíli tělocvičnou táhl had šedesáti dětí tahající jedinou řípu - Filipa.
21.5.2005 - Přes Sašu Bošelovou - milou to produkční z Divadla na Prádle - jsme získali kšeftík. Dvě pohádky se zvířátky sehrát v Zoo na jisté firemní akci. A protože Gábina nemohla, odehrála si zde svoji premiéru s Filipem Jana Jirátová. Zde jsme dostali požadavek na rozdělení pohádky - jednu v jednu a druhou ve čtyři. A protože mezi pohádkami byl čas, vyšli jsme si na prohlídku Zoo, když tu náhle ve chvíli, kdy jsme byli na druhém konci Zoo - tedy za kopcem - volala produkce, že jim vypadl bublinář a máme zaskočit. Tak jsme vyskočili, běželi a nezaskočeni zaskočili celí čilí a navíc na druhou pohádku opentlení mikroporty. Dětem se snad líbilo, pořadatelům určitě a tak doufáme v další zakázky. Vzal si na nás kontakt i Upír Krejčí, ale říkal, že nás litoval, protože hrát pohádku na akci typu "estráda" není zrovna procházka růžovým sadem. Ale co, procházka s De Sadem to taky nebyla.
12.6.2005 - Obec Záluží pořádala dětský den a tak si nás pozvali s Otesánkem, abychom den završili pohádkou. Hráli jsme venku, což nebylo akusticky ideální, ale dětičky se bavily, my také a paní starostka slíbila, že o nás řekne i svým kolegyním z okolních vsí a za rok si nás zase s něčím pozvou. Tak se budeme těšit. V Záluží totiž bylo pěkně a není to daleko. Navíc se nám zde povedl takřka terapeutický čin. Otesánka nám hrál klučina, který prý nejí, nekomunikuje, ale s nám hrál. Sice potichu, ale hrál. Učitelky i paní starostka prý zíraly. A tak jsme se mohly houpat na vlnách chvály a přemýšlet o terapii jako přidružené výrobě.
29.6.2005 - Apropásek uzavřel sezónu v galerii Heřmanova 35, kde jsme sehráli Dvě pohádky se zvířátky (Filip a Jana) mezi exponáty obrázků a loutek z pohádek. Toto "Otevření pohádkové brány prázdninám" vymyslel Pavel Kolář, jehož manželka Helena Ryšavá zde vystavuje nádherné ilustrace Tisíce a jedné noci (a my hráli o slonech z Indie) a malostranská zátiší. Pavel Kolář se ukázal být velmi energickým mužem sršícím nápady a plány, takže o něm jistě nepíšeme naposledy. Mezi diváky seděla a s dětmi reagovala nová tvář Apropa i Apropásku Šárka Krososková.
Listopad 2004 - Do APROPO, či přesněji do APROPÁSKU, vstupuje jev dosud nevídaný - externí režisér. Otta Tesař (toť on) začal zkoušet s Evou Piškovou a Filipem Janem Zvolským pohádku "Jak se dělá Otesánek."
Říjen 2004 - První šňůra Apropásku s pohádkou Dvě pohádky se zvířátky po pardubických mateřinkách. Protože Veronika nemohla, zaskočila za ni s Filipem Gábina Vlková. Té už role asi zůstane navždy, protože ač pohádky nikdy nehrála - projevilo se to při vstupu našich prvních diváčků do sálu, kdy vytřeštila oči jaký maj malinký ručičky a nožičky - tak má pohádky v krvi. Prostě jako divadlo všeobecně. Měli jsme hrát tři dny, spát u Filipovy babičky v Platenicích - oblíbeném výjezdišti Apropa, leč první den Filipův táta narychlo nasmlouval ještě jedno představení, s čímž Filipovy hlasivky nepočítaly, druhý den jen tak tak odsýpal a třetí den se musel bohužel rušit pro neslyšnost herce.
20.11.2004 - V Kulturním domě Corso v Ústí nad Labem má premiéru pohádka "Jak se dělá Otesánek" Pohádka je postavena na principu, že si ji v podstatě za našeho vyprávěcího přispění a spoužitím náznakových kostýmů zahrají děti samy. Na premiéře byl sál z části zaplněn malými cikánky, kteří byli velmi aktivní a hráli jak o život. Kuriosní pak bylo, že jeden cikánek hrál i Mařenku, neboť dívky byly stydlivější, a Otesánka hrál asi ten nejmenší a nejhubenější klučina v sále s andělským obličejíčkem. Hubený Otesánek pak byl i o týden později v Mateřské školce v Březnici.
9.2.2005 Gábina a Filip hrají dvoják: Dvě pohádky se zvířátky v rámci off programu GRAND festivalu smíchu v Pardubicích, kde je Filip po večerech ve studentské porotě. Proto se na nás přišel podívat i člen dospělé komise, mladoumělcomil a skvělý člověk, zakladatel a nakladatel Pražské scény Doc.Jan Dvořák a bavil se jak malé dítě. Jedno skutečné malé dítě nám zde však činilo problémy. Holčička - asi dcerka zvukaře -viděla obě představení, a při druhém napovídala a prozrazovala ostatním dětem jaké zvířátko bude následovat, čímž jim kazila možnost zapojení fantasie.
14.3. 2005 - Studio Apropásek zahajuje zkoušky nové pohádky. Tentokrát je to adaptace Erbenovy pohádky Rozum a štěstí. Pod názvem Pohádka s Rozumem a Štěstím ji s Vojtou Duřtem a Nellou Herrmanovou (Novou tváří Apropásku) zkouší autor adaptace Filip Jan Zvolský.
18.3.2005 - Jsme hráli Dvě pohádky se zvířátky pro děti z námořnické mateřské školky na Barrandově. Zdejší děti jsou vedeny naší kamarádkou Katkou Černou a jejími kolegyněmi učitelkami k větší samostatnosti, a tak se úžasně zapojovaly. Už se těšíme až s nimi budeme hrát Otesánka, kterého určitě chtějí.
14.4.2005 - Na tento den bylo nasmlouváno další představení Otesánka, ale protože Eva nemohla, došlo na variantu, která se zamýšlela jako krajně nouzová- Evu zalternoval Otta Tesař. A tak jel Filip s Ottou do Krupky hrát bez jediné zkoušky této alternace. Vzniklo tak představení ještě improvizovanější a hravější, než obvykle, neboť se tu a tam stávalo, že Otta hrál Filipovy repliky a Filip Eviny. Sál se příjemně naplnil, pan šéf byl velmi milý a měl za sebou dost poctivé práce na zvelebení sálu (taky proto ho odvolávají) a tak se nám hrálo výborně.
26.4.2005 - Tentokrát již Eva mohla a tak se jelo do Tmaňe v standartním obsazení Otesánka. Hned v úvodu nás udivilo, že byla možnost hrát v kulturáku - dokonce zadarmo- ale škola si usmyslila, že bude stačit tělocvična. Inu stačila, ale divadlo to nebylo. Zavěsili jsme dekoraci na basketbalový koš, přivázali za ripstole a hráli. Dětičky byl skvělé a tak jsme museli přidávat. Na to jsme měli od Otty Tesaře tuto radu: "Znáte pohádku o řípě? Tak tu zahrajte." To byla celá režijní poznámka. Kdyby Filip neviděl Ottův maškarní ples pro děti, kde řípu dělal, nebyla by Eva jediná, kdo by nevěděl. Takhle Filip mohl říct "Dáme řípu" a Eva netušíc vyvalila oči a šla na scénu. Nicméně brzy se rozkoukala a za chvíli valil oči Filip a paní učitelky. Normální princip totiž je, že se vezme deset dětí a ty se postupně přidávají k řípě (to zní jak kanibalský recept na řepnou polívku) - a tahaj a tahaj. Jenže Evička je děvče demokratické a tak se rozhodla dát šanci všem - a tak se za chvíli tělocvičnou táhl had šedesáti dětí tahající jedinou řípu - Filipa.
21.5.2005 - Přes Sašu Bošelovou - milou to produkční z Divadla na Prádle - jsme získali kšeftík. Dvě pohádky se zvířátky sehrát v Zoo na jisté firemní akci. A protože Gábina nemohla, odehrála si zde svoji premiéru s Filipem Jana Jirátová. Zde jsme dostali požadavek na rozdělení pohádky - jednu v jednu a druhou ve čtyři. A protože mezi pohádkami byl čas, vyšli jsme si na prohlídku Zoo, když tu náhle ve chvíli, kdy jsme byli na druhém konci Zoo - tedy za kopcem - volala produkce, že jim vypadl bublinář a máme zaskočit. Tak jsme vyskočili, běželi a nezaskočeni zaskočili celí čilí a navíc na druhou pohádku opentlení mikroporty. Dětem se snad líbilo, pořadatelům určitě a tak doufáme v další zakázky. Vzal si na nás kontakt i Upír Krejčí, ale říkal, že nás litoval, protože hrát pohádku na akci typu "estráda" není zrovna procházka růžovým sadem. Ale co, procházka s De Sadem to taky nebyla.
12.6.2005 - Obec Záluží pořádala dětský den a tak si nás pozvali s Otesánkem, abychom den završili pohádkou. Hráli jsme venku, což nebylo akusticky ideální, ale dětičky se bavily, my také a paní starostka slíbila, že o nás řekne i svým kolegyním z okolních vsí a za rok si nás zase s něčím pozvou. Tak se budeme těšit. V Záluží totiž bylo pěkně a není to daleko. Navíc se nám zde povedl takřka terapeutický čin. Otesánka nám hrál klučina, který prý nejí, nekomunikuje, ale s nám hrál. Sice potichu, ale hrál. Učitelky i paní starostka prý zíraly. A tak jsme se mohly houpat na vlnách chvály a přemýšlet o terapii jako přidružené výrobě.
29.6.2005 - Apropásek uzavřel sezónu v galerii Heřmanova 35, kde jsme sehráli Dvě pohádky se zvířátky (Filip a Jana) mezi exponáty obrázků a loutek z pohádek. Toto "Otevření pohádkové brány prázdninám" vymyslel Pavel Kolář, jehož manželka Helena Ryšavá zde vystavuje nádherné ilustrace Tisíce a jedné noci (a my hráli o slonech z Indie) a malostranská zátiší. Pavel Kolář se ukázal být velmi energickým mužem sršícím nápady a plány, takže o něm jistě nepíšeme naposledy. Mezi diváky seděla a s dětmi reagovala nová tvář Apropa i Apropásku Šárka Krososková.