Chorvatsko II

SOUČASNÉ CHORVATSKÉ DRAMA II

Převzato z publikace Croatian Drama č.6/7 vydané Croatian Centre of ITI/UNESCO v květnu 2001 v Záhřebu. Přeloženo z angličtiny. Více informací o současné chorvatské dramatice naleznete na internetové stránce chorvatského centra ITI: http://www.tel.hr/hc-iti-teatar

 

AMIR BUKVIĆ (1951)

Narodil se v Sarajevu.Vystudoval herectví na Akademii dramatického umění v Záhřebu, potom působil v záhřebském divadle CNT. Je autorem šesti her, které získaly různá ocenění a byly přeloženy do několika jazyků, několika dokumentárních filmů a dvou světově proslulých filmů o válce v Bosně a Hercegovině, Oči Bosne (Oči Bosny) a Djeca Sarajeva (Děti Sarajeva). V 1994 založil v Záhřebu Kulturní centrum Bosny a Hercegoviny, kde z pověření vlády zastává funkci ředitele.
Kontaktní adresa: Rudeška 148, 1000 Zagreb, tel: +385 1 387 2392, e-mail: aida.bukvic@zg.tel.hr

Šalom v Toledu (Šalom u Toledu, 2000)

Drama o 2 dějstvích
Počet postav: 13 (11 mužů a 2 ženy)

Děj se odehrává v Bagdádu na sklonku Zlatého věku, který již začíná vykazovat znaky blížícího se úpadku. Vypráví příběh mladého císaře, posedlého Aristotelem, který na svém dvoře shromáždí ty nejlepší vědce, filozofy, umělce a vykladače bez ohledu na jejich národnost, víru či barvu kůže. Aristoteles tak spojí Araby a Židy této doby a oni prožívají životy plné radosti, milostných pletek, konfliktů, utrpení a snah o sloučení různých názorů na svět, stejně jako v Pohádkách tisíce a jedné noci. Šalom v Toledu se odehrává na Středním východě na začátku druhého tisíciletí, odráží však dnešní situaci, začátek třetího milénia.
Hra je přeložena do němčiny.

Homo Novus (1986)

Drama o 1 aktu
Počet postav: 2 (žena a muž)

Děj se odehrává v moderním atomovém krytu, ve kterém Il a Ela žijí po úplné atomové katastrofě. S okolním světem komunikují prostřednictvím televizní obrazovky. Dostávají se k nim pouze filtrované informace. Je pro ně stále těžší vzpomenout si, kým byli předtím, a tak zoufale bojují se svou selhávající pamětí. Nakonec není jasné, jestli se vše děje po atomovém útoku, anebo jestli je to prostě jen další z experimentů prováděný nějakým novodobým institutem. Homo Novus vypovídá o odcizení lidí v moderní společnosti. Hra se staví velmi kriticky ke všem formám totalitarismu. Dialogy navazují na dialogy Beckettova tragikomického světa.
Hra obdržela Cenu za stimulaci dramatické tvořivosti v roce 1986. Je přeložena do němčiny a češtiny.

 

MIRO GAVRAN (1961)

Vystudoval obor dramaturgie na Akademii dramatického umění v Záhřebu. Píše hry, romány, filmové scénáře a knihy pro mládež. Jeho hry byly přeloženy do dvanácti jazyků a uvedeny ve více než sedmdesáti inscenacích v Chorvatsku, Nizozemí, Spojených státech, Slovinsku, Polsku, Maďarsku, Bulharsku… K jeho nejvýznamnějším hrám se řadí: Kreontova Antigona, Kad umire glumac (Smrt herce), Ljubavi Georgea Washingtona (Lásky George Washingtona), Muž moje žene (Žena mého muže), Shakespeare i Elizabeta (Shakespeare a Alžběta) Čehov je Tolstoju rekao zbogom (Čechov se loučí s Tolstojem), Pacijent doktora Freuda (Pacient dr. Freuda) a Zaboravi Hollywood (Zapomeň na Hollywood).
Kontaktní adresa: Dugi Dol 58c, 10000 Zagreb, e-mail: miro.gavran@zg.tel.hr, http://wwwtel.hr/mgavran2

Vše o ženách (Sve o ženama, 2000)

Drama o 16 scénách
Počet postav: 15 (hrány 3 herečkami)

Každá herečka hraje 5 rolí. Pět životních příběhů se střídavě prolíná. Hrdinkami jednoho příběhu jsou dvě sestry, které se už léta hádají kvůli muži, do něhož se obě zamilovaly, a jejich matka se je pokouší udobřit. V druhém příběhu projde vztah dvou přítelkyň krizí poté, co se objeví třetí žena. Ve třetím se tři sekretářky snaží rozvíjet svou kariéru. Čtvrtý příběh pojednává o třech stařenkách v domově důchodců a pátý o holčičkách v mateřské školce.
Hra měla premiéru na podzim roku 2000 v záhřebském divadle Epilogue. Je přeložena do angličtiny.

 

MARIJANA NOLA (1975)

Od roku 1995 studuje obor dramaturgie na Akademii dramatického umění v Záhřebu. Získala několik ocenění. Její hry Resurekcija (Zmrtvýchvstání, 1996), Don Juanov kraj (Konec Dona Juana, 1997) a Rat na otoku Smiraju (Válka na Ostrově slunečního západu) byly publikovány v divadelním časopise Plima.
Kontaktní adresa: Vincenta od Kastva 6/12, 10000 Zagreb, tel: +385 1 384 1139, mobil: +385 91 501 2569

Rybí lidé (Ljudi-ribe, 1999)

Drama s komickými a satirickými prvky o 10 scénách
Počet postav: 8 (3 muži a 5 žen)

Když děda Paško zemře, zůstane babička Marta na ostrově sama. Truchlí pro svou rodinu, která se rozpadla. Přestože spolu jednotliví členové rodiny již deset let nemluví, v předvečer pohřbu se všichni sejdou. Všechny dlouho potlačované hádky a neshody mezi sestrami, Angelinou a Alminou, a ostatními vyjdou na povrch. Za vše může Boris, manžel Alminy, který svedl Ledu, dceru Angeliny. Uštědřil tak konečnou ránu napjatému vztahu mezi sestrami a rodinou. Babička Marta tajně doufá, že se její dcery a vnoučata udobří a zůstanou s ní na ostrově. Nakonec se jí přání určitým způsobem splní.
Hra obdržela Cenu Marina Držiće za nejlepší hru roku 1999, udělovanou Ministerstvem kultury Chorvatské republiky.

Konec Dona Juana (Don Juanov Kraj,1997)

Tragikomedie s prvky science-fiction o dvou dějstvích
Počet postav: 18 (3 muži a 15 žen)

Legendární Don Juan má strach z manželského svazku, který musí se svou snoubenkou Elvírou uzavřít. V okamžiku naprostého zoufalství vyvolá ďábla, ačkoliv v něj nevěří. Ďábel se objeví jako starý muž, který prodává čas. Nabídne Donu Juanovi cestu časoprostorem se Strojem času. Don Juan souhlasí. Spolu se sluhou Sganarelem cestuje minulostí, přítomností a budoucností, svádí ženy, lomí srdce a baví se až na pokraj vyčerpání. V daleké budoucnosti se nakazí virem AIDS. Ďábel ho opustí s tím, že jeho mise je ukončena, neboť mu tak Don Juan zaplatil. Sganarel se snaží svého pána zachránit a dopravit ho domů. Se strojem času však neumí zacházet a Hodiny času nastaví příliš daleko do minulosti. Don Juan a Sganarel se ocitnou v Rajské zahradě. Eva spatří Dona Juana a jako všechny ženy se do něj zamiluje. Žádná žena ještě Dona Juana neodmítla, Evu nevyjímaje. Don Juan zemře a s ním celá budoucnost lidské rasy.
Hra získala v roce 1997 první cenu v soutěži science-fiction nazvané Sféra.

 

JURICA PAVIČIĆ (1965)

Vystudoval obor literatura a historie na filozofické fakultě v Záhřebu. Je filmovým kritikem v deníku Jutarnji List. Vydal dva romány: Ovce od gipsa (Sádrová ovce, 1997) a Nedjeljni prijatelj (Přítel na neděli, 1999). Získal několik žurnalistických ocenění. Jeho prózy byly přeloženy do angličtiny a němčiny. Travička je jeho první hrou.

Travička (Trovačica, alternativní název Otrovana, 1999)

Psychologické drama / thriller o 3 dějstvích
Počet postav: 6 (4 muži a 2 ženy)

Dvě sestry, Edith a Patricie, spolu žijí v Editině domě. Edith je slavná osobnost a uznávaný filantrop. Nyní je však invalidní, protože jí kvůli cukrovce amputovali obě nohy. Patricie o ni pečuje. Edith je stále nevrlá a je těžké s ní vyjít. Manžel Patricie, Vili, žije s nimi, ale rád by změnil svůj styl života a odstěhoval se. Najde si práci. Edith ale nechce, aby se Vili s Patricií odstěhovali, a postará se, aby místo nedostal. Patricie, až do té doby k sestře loajální, se obrátí proti ní a otráví ji.
Hra obdržela Cenu Marina Držiće v roce 2000, udělovanou Ministerstvem kultury Chorvatské republiky.

 

HELENA PERIČIĆ (1961)

Vystudovala obor komparativní literatura a anglistika na filozofické fakultě v Záhřebu. Svoji poezii a prózu (a v posledních letech i dramatickou tvorbu) publikuje již řadu let v předních chorvatských literárních časopisech. V rodném městě Zadar spoluzaložila literární a umělecký časopis Glasje. Vydala výběr své poezie a prózy pod názvem Pogledi (nešto kao ... nametljivi zapisi) / Pohledy (něco jako…dotěrné poznámky). V současné době přednáší na katedře chorvatského jazyka a literatury na filozofické fakultě v Záhřebu.
Kontaktní adresa: Hebrangova 1/VII, 23000 Zadar, tel: +385 23 230 382, e-mail: helena.percic@zd.hinet.hr

Ven do světla (Izići na svjetlo, 1997)

Sociálně psychologické drama o 1 dějství (5 scénách)
Počet postav: 5 (3 muži a 2 ženy)

Je okolo půlnoci a v café-baru Bulls-Eye (Býčí oko) sedí Ana (je jí okolo třiceti) a čeká na autobus do Zadaru. Seznámí se s těhotnou Iris, která čeká na návrat svého manžela z obchodní schůzky. Odjíždí spolu na líbánky do Mnichova. Ana a Iris začínají hovořit o situaci v Zadaru za války. Iris toho ví velmi málo, což vyprovokuje Anu k sarkastickým poznámkám. Přichází Boro, manžel Iris. Postupně vychází najevo - ačkoliv Iris to zůstane utajeno - že Boro je otcem Anina syna (o kterém nevěděl). Boro opustil Anu a přidal se na stranu Srbů při útocích na Zadar - na to samé město, ve kterém zranili Anina (a Borova) syna. Na konci hry se Ana dozvídá, že její syn zemřel v záhřebské nemocnici na následky zranění utrženého při bombardování Zadaru.
Hra byla publikována v časopise Glasje č.10/1998.

 

ŽELJKO SENEČIĆ

Je autorem knih Pont neuf, Dno (Skalnaté dno), komedie Otmica (Únos); filmových scénářů Dogažaj (Událost), Kuća (Dům), Pont Neuf, Zavaravanje (Klam), Dubrovački suton (Soumrak v Dubrovníku), Motel, Mjesečina (Měsíční svit); televizních seriálů Auto i ljudi (Auta a lidé), Inspektor Vinko, Gabrijel; a scénářů krátkých filmů Istarski motivi (Motivy z Istrie), Face to Face, Dubrovnik - rat i mir (Dubrovník - válka a mír) a Irina.
Kontakt: mobil:+385 91 222 1159

Nežné pohlaví neboli poslední sklenička (Nježni spol ili Last drink, 1999)

Černá komedie o 1 dějství
Počet postav: 8 (4 muži a 4 ženy)

Dvě ženy se vrací z podnikového večírku a rozhodnou se "zajít si ještě na poslední skleničku" do café-baru U havrana, než se rozejdou domů, kde na ně čekají manželé a děti. Poprvé spolu mluví otevřeně. Shodnou se na tom, že otročí svým manželům, že ještě nepotkaly muže, který by za něco stál, že celý svět je postaven tak, aby muži vládli a ženy otročili a že zatímco si muži užívají, ženy pracují a trpí. Během jejich rozhovoru se barman dívá na televizi, další host usrkává pivo a havran si kráká v kleci! Ženy zmlátí hosta s pivem, znásilní barmana, zabijí havrana a zničí bar. Barman spáchá sebevraždu a ženy odchází do dalšího baru "ještě na poslední skleničku".
Hra je přeložena do angličtiny.

 

TENA ŠTIVIČIĆ (1977)

Studuje obor dramaturgie na Akademii dramatického umění v Záhřebu. Napsala několik her, filmových a televizních scénářů. Její hry Na samrti (Smrtelná postel, publikovaná v časopise T&T, 9/1998) a Nemreš pobjeć od nedjelje (Před nedělí nemůžes utéct, publikovaná v časopise Theatre, 1-2/2000) byly uvedeny v chorvatském rádiu.
Kontaktní adresa: Stančićeva 13, 10000 Zagreb, tel: +385 1 465 8200, 388 774, e-mail: tena.stivcic@zg.tel.hr

Před nedělí nemůžeš utéct (Nemreš pobjeć od nedjelje, 1999)

Hra o jednom aktu
Počet postav: 2 (muž a žena)

Ona a On, dva mladí lidé, přehrávají průběh svého milostného vztahu, od zamilovanosti až k rutině, nudě a odporu, poznamenaného množstvím problémů, kterým musí čelit každý den. Ona a On prochází všemi dobře známými otřepanými situacemi, prožívají své osobní, existenční i materiální krize a donekonečna se pohybují v začarovaném kruhu nejistoty, bezmoci a touhy po něčem lepším.
Hra byla uvedena v červnu 1999 v záhřebském Divadle mladých, získala Cenu rektora záhřebské univerzity za školní rok 1999/2000 a Cenu Marina Držiće za rok 1999. Hra je přeložena do angličtiny.

 

TATJANA ŠUPUT RAPONJA (1947)

Vystudovala režii na Divadelní akademii v Bělehradě a literaturu na filozofické fakultě v Záhřebu. Pracuje jako dramaturgyně a režisérka v Dětském divadle v Pule a přednáší o filmové kultuře a scénickém výrazu na Pedagogické fakultě v Pule. Její hry Agamemnonov sin (Agamemnonův syn, 1991), Anketa o erotskom životu Hrvatica (Přehled erotického života chorvatských žen, 1999), Jastuk - bajka (Polštář - pohádka) a Strah-ah byly uvedeny na scénách řady chorvatských divadel (Strah-ah též v Chorvatském rozhlase). Čarobna piplica (Kouzelná flétna) a Poruka s Asterona (Zpráva od Asterona) byly publikovány v časopise Plima.
Kontaktní adresa: Marulićeva 10, 52000 Pula

Přehled erotického života chorvatských žen (Anketa o erotskom životu Hrvatica, 1999)

Humorné drama o 2 dějstvích (4 scénách)
Počet postav: 3 (1 muž a 2 ženy)

Anica, studentka posledního ročníku sociologie, navštěvuje záhřebské ženy v jejich domovech a ptá se je na delikátní otázky o sexuálním životě jako součást průzkumu pro jeden časopis. Paní Ivana Domagović, humanitární pracovnice, pozve Anicu ze soucitu dál, neboť je "profesionálně deformována" humánními city. Avšak postupně vychází najevo tajné spojení mezi oběma ženami, díky kterému se vytvoří velmi úzký a nepříjemný vztah. V jeho pozadí je muž a šokující odhalení!
Hra se hraje již třetím rokem v Chorvatském národním divadle v Istrii a Kerempuhském satirickém divadle v Záhřebu.

 

TOMISLAV ZAJEC (1972)

Vystudoval obor dramaturgie na Akademii dramatického umění v Záhřebu. V 1994 a 1996 získal druhou cenu v soutěži pro mladé básníky nazvané Goran. V 1996 obdržel též Cenu Zdravko Pucaka (udělovanou městem Karlovac) a Cenu rektora záhřebské university za svou sbírku poezie. Vydal román Soba za razbijanje (Pokoj na rozbíjení věcí, 1998) a tři sbírky poezie: Natanijelov dnevnik v almanachu U trenutku kao u divljini (V jednom okamžiku jakoby v poušti, 1996), Sjever - zlatni šut (Sever - zlatý švindl) a Rupa njegova imena (Díra v jeho jménu, 2000).
Kontaktní adresa: Deželićeva 74, 10000 Záhřeb, tel: +385 1 377 1501, mobil: +385 91 500 3387

John Smith, Waleská princezna (John Smith, Princeza od Walesa,1998)

Groteska o jednom aktu
Počet postav: 4 (3 muži a 1 žena)

John Smith je automechanik a žije na okraji Londýna. Je rozvedený, je mu hodně přes třicet, celé dny tráví v dílně a večery ve své malé garsonce. Útěchu a únik před realitou nachází v okouzlujícím světě princezny Diany. Tak dlouho si představuje, že je ona, až se jí skutečně stane. John Smith představuje svou pravdu o princezně národa, tak jak ji vyčetl z bulvárního tisku. Avšak skutečné královské prostředí je velmi vzdálené tomu ideálnímu, které Johna Smithe dovede do dvojité pasti. Děj vrcholí jednoho večera koncem srpna, během něhož se John Smith stane nebezpečným lidem ze svého reálného i imaginárního světa a postupně si zablokuje všechny možné ústupové cesty.
Tato hra získala Cenu rektora záhřebské univerzity v roce 1998, byla uvedena v Chorvatském rozhlase a později v divadle ZKM (duben 2000). Je přeložena do angličtiny.

Úkladní vrazi (Atentatori, 1999)

Groteska o 1 aktu
Počet postav: (3 muži a 5 žen)

Harmonická rodina, kterou tvoří babička (stará paní, ze které se stal náboženský fanatik), její syn Pošťák (jehož hlavním koníčkem je pálení dopisů jiných lidí), její dcera Věra (zestárlá prostitutka, která provozuje sex po telefonu) a Věřin zaostalý syn Žuri, se všemi cestami snaží zbavit se staré sousedky, se kterou uzavřeli dohodu o doživotní podpoře, výměnou za dědictví jejího bytu. Problémy nastanou, když dotyčná sousedka, přes všechny nemoci pod sluncem, prostě odmítne zemřít. Autoritativní babička se rozhodne vzít věci do vlastních rukou a zahrát si na osud.
Hra získala Cenu Marina Držiće za rok 2000.

Přeložila Petra Ristić
V rámci projektu Divadelního ústavu Praha a chorvatského centra ITI Mezinárodní dramatická dílna/Od textu k představení.
Za podpory Ministerstva kultury České republiky.