17.06.2016 13:12

Devátý ročník Velkolhoteckého divadelního rejžování

24. a 25. června 2016 pořádají divadlo KočéBR a studenti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (JAMU) již podeváté ve vsi Velká Lhota (v okrese Jindřichův Hradec, nedaleko Telče) mezinárodní divadelní festival "Velkolhotecké divadelní rejžování". Během letošního ročníku budou na velkolhotecké návsi a v jejím okolí uvedeny inscenace divadelníků a divadelních studentů z České republiky a Itálie. Hlavním bodem letošního programu je inscenace "U nás doma", v níž v hlavní roli vystoupí dětští obyvatelé Velké Lhoty.

Mezi další inscenace představené na festivalu patří Co budeme dneska dělat?, kterou ve Velké Lhotě nazkouší a uvede Pavel Skála se žáky ZUŠ F. L. Gassmanna ze severočeského Mostu. Tématem pro ně jsou první lásky a stavy zamilovanosti, které velkolhotečtí obyvatelé zažívali ve svém dětství v uplynulých desetiletích (prameny pro scénář jsou jim rozličné kroniky a rozhovory s místními obyvateli). Scénické čtení Velkolhotecké kalendárium v režii studenta JAMU Adama Steinbauera bude pojednávat o nejpodstatnějších událostech z historie Velké Lhoty v uplynulých staletích. Na festivalu vystoupí rovněž italští divadelníci s představením Pornocinella inspirovaným žánrem commedia dell'arte, které vzniklo coby součást divadelního výzkumu studentky JAMU Michaely Mikulové. V představení U nás doma, v němž se objeví několik velkolhoteckých obyvatel, budou tvůrci pojednávat především o tom, jak děti mohou vnímat chování svých rodičů.

Velká Lhota je malá vesnice (necelých 200 obyvatel) v okrese Jindřichův Hradec. Kromě rozsáhlého písňového fondu, který zde sesbíral významný muzikolog Robert Smetana (1904-1988), je rovněž výjimečná z hlediska historického a náboženského: spolu s několika přilehlými vesnicemi (Šach, Radlice) byla v pobělohorské době stíhána represemi kvůli svému náboženskému (evangelickému) vyznání – o to silnějšími vzhledem k faktu, že se Velká Lhota nachází v oblasti převážně katolické. V době po vydání tolerančního patentu Josefem II. (1781) eskalovaly problémy rovněž mezi samotnými velkolhoteckými evangelíky, které vyústily v postupnou výstavbu dvou kostelů (helvetského a augšpurského vyznání).

V roce 2008 byla ve Velké Lhotě z popudu dramaturga Josefa Kovalčuka uvedena první inscenace, která byla inspirována historií a lidovými tradicemi této vsi (Svatba na Velkolhotecku). V následujících letech uvedla Divadelní fakulta JAMU pod režijním vedením studenta činoherní režie a v současnosti doktoranda JAMU Vítězslava Větrovce několik dalších inscenací, které byly inspirovány velkolhoteckými obyčeji, zvyklostmi a vzpomínkami zdejších obyvatel (Velkolhotecká lípa, Velkolhotecké pašije, Kterak se lhotecký rodák František Macků domů navrátil a s divadelníky z Brna tam besedoval). V roce 2013 se pak celý projekt proměnil do podoby festivalu, v rámci kterého byly uvedeny i inscenace zahraničních studentů (Turecko, Španělsko, Finsko) inspirované návštěvami Velké Lhoty a jejího okolí a rozhovory s místními obyvateli. Od roku 2011 je velkolhotecký projekt uváděn rovněž pod záštitou divadla KočéBR, které se dlouhodobě věnuje pouličnímu a lidovému divadlu a jehož je Větrovec zakladatelem. Větrovec v současnosti dokončuje disertační práci na téma obnovy paměti vesnice a rozšíření jejich hranic, která významně čerpá právě z velkolhoteckých divadelních projektů.

http://kocebr.webnode.cz/

Autor článku: Vítězslav Větrovec

Devátý ročník Velkolhoteckého divadelního rejžování