Kanada
Přírůstky kanadských her v knihovně Divadelního ústavu
Knihovna Divadelního ústavu obdržela dar více než třiceti kanadských her, které v posledních letech získaly uznání kanadské odborné divadelní veřejnosti. Jsou pozoruhodnou reflexí bohaté multietnické společnosti, žijící v několika časových pásmech, produkující jedinečnou kulturu. Hry jsou v originále, opatřeny českou anotací.
Daniel MacIvor: To i ono (In On It, 2001)
Délka: 55 minut
Obsazení: 2 postavy (2 muži)
Hra má několik rovin, které se prolínají do struktury divadla na divadle navíc jako simulovaný work in progress. Párek milenců - Brian a Brad - píší divadelní hru, jejíž hlavní postava Ray má nevyléčitelnou nemoc a začíná plánovat, jak skoncovat se životem. Brian a Brad se přou se o to, jak scény působí, zda metafory fungují, nebo ne a jestli je představení "opravdové". Nejprve se jeví celá hra jako postmoderní cvičení pro divadelníky, ale nakonec je stále zřejmější, že Rayův osud je paralelou hroutícího se vztahu mezi Brianem a Bradem. Hra vyjde v edici Současná hra v českém překladu Pavly Niklové.
Hra je v angličtině.
Daniel MacIvor s přispěním Daniela Brookse: Zde leží Henry (Here Lies Henry, 1996)
Délka: 55 min
Obsazení: 1 postava (1 muž)
Postava na scéně se nachází v nepříjemné situaci: musí divákům sdělit, kým je. Je to velký problém, neboť trpí neovladatelným nutkáním lhát a tedy není schopen říct pravdu. Diváci se nejprve v jeho světě lží a "pravd" o dětství, rodině a celém životě neorientují, ale posléze zjistí, že je třeba mít pro jeho nejistotu pochopení, a uvědomí si, že je donucen žít ve světě nepravdy.
Hra je v angličtině.
Daniel MacIvor: Dům / Lidé (House / Humans, 1992)
monolog
Délka: 55 minut
Obsazení: 1 postava (1 muž)
Jedná se o studii jedné postavy - rozhněvaného mladého muže Viktora, který na diváka překotně hrne historky o svém smutném domově. Matku líčí jako ďábla, otec je nejsmutnější člověk na světě, sestra je zamilovaná do psa a ta, kterou miluje on, nemiluje jeho. Ale nejžalostnější na Viktorově životě je, že nemá kde bydlet. Viktorovo řečnění a běsnění diváka zaujme i pobaví. Tento text je velkou výzvou pro herce s talentem vypravěče a komika.
Přídavek Lidé obsahuje básně, příběhy, pohádky a přirovnání, které v Domě pomáhají objevit postavu Viktora.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Chalmerova cena pro nejlepší kanadskou hru (Chalmer's Canadian Play Award, 1991)
Daniel MacIvor: Nikdy neplav sám (Never Swim Alone, 1991)
Délka: 65 minut
Obsazení: 3 postavy (2 muži, 1 žena)
Hra se odehrává ve dvou paralelních světech: v prvním se setkáváme se dvěma chlapci, Billem a Frankem, kteří v posledním letním dnu potkají na pláži mladou dívku. Vyzvou ji, aby s nimi závodila v plavání. Dívka se utopí. Ve druhém paralelním světě se setkáváme s Billem a Frankem, kamarády z dětství, kteří nyní soupeří v podivné hře. Zdá se, že muži jsou naprosto stejní. V průběhu hry však vychází najevo, že ačkoliv působí stejným dojmem a mají podobné reakce, ve skutečnosti jsou to dvě různé bytosti.
Hra je v angličtině.
Daniel MacIvor: To je hra (This Is A Play, 1992)
Délka: 65 minut
Obsazení: 3 postavy (1 muž, 2 ženy)
Tři herci vystupují ve hře podobné "Skleněnému zvěřinci". Avšak místo, aby se drželi textu hry, popisují své myšlenkové pochody, své motivace i své nedostatky během hraní. Prostřednictvím této interakce se divákovi nabízí velmi zábavný pohled na způsob, jakým někteří herci pracují a spolupracují mezi sebou na jevišti (jako postavy i jako lidé).
Hra je v angličtině.
Colleen Wagner: Monument (The Monument, 1995)
Délka: 90 minut
Obsazení: 2 postavy (1 muž, 1 žena)
Mladý voják Stetlo byl usvědčen z válečných zločinů - mučení a vraždy bezpočtu mladých žen. Jako poslušný syn a dobrý voják plnil rozkazy svých nadřízených jen proto, aby na konci války zjistil, že se stal obětním beránkem za zločiny, které "dělal každý". Jedna žena ze strany nepřítele ho účelově vykoupí, aby se sama mohla pomstít za mučení a vraždy bezpočtu mladých žen. Mladý voják je donucen prožít zvěrstva, která spáchal, a žena je nucena volit mezi pomstou a odpuštěním. Hra zkoumá paradox obrazu současného vojáka a dvojznačnosti morálky a spravedlnosti.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Governor General's Literary Award in Drama 1996 (Literární cena generálního guvernéra za nejlepší divadelní hru)
Hra vyšla v samostatném vydání a v antologii 7 Cannons (7 kanónů).
Jason Sherman: Tři vzadu, dva vepředu (Three in the Back, Two in the Head, 1994)
Délka: 90 minut
Obsazení: 5 postav (4 muži, 1 žena)
Kanadský vědec, zaměstnaný v Pentagonu v programu vesmírné obrany, je nalezen mrtvý před zpovědnicí. Jeho syn pátrá po skutečném pozadí vraždy a odhalí mnoho tajemství v osobním a profesním životě zaníceného vědce. Prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek hra zevrubně zkoumá morálku jednotlivých postav i to, co jsou ochotny obětovat k dosažení svých životních snů. Stejně tak poukazuje na možné nečestné politikaření v Pentagonu.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Governor General's Literary Award in Drama 1995 (Literární cena generálního guvernéra za nejlepší divadelní hru)
Linda Griffiths: Roztomilá rodinka (The Darling Family, 2000)
Délka: 65 minut
Obsazení: 2 postavy (1 muž, 1 žena)
Tváří v tvář morálnímu dilematu neplánovaného těhotenství musí mladý pár sám v sobě najít odpověď na otázku, co je správné - pro nenarozené dítě, ale hlavně pro ně samotné. Každá jejich myšlenka, ať špatná nebo dobrá, je vyslovena nahlas. Většina z nich není adresována druhé postavě, ale i tak jsou zcela zásadní pro rozhodnutí, zda si dítě nechat, zbavit se ho, nebo se rozejít.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii 7 Cannons (7 kanónů).
Linda Griffiths: Vetřelec (Návštěva Gwendolyn MacEwan) / Alien Creature (a Visitation from Gwendolyn MacEwan, 2000)
monolog
Délka: 70 minut
Obsazení: 1 postava (1 žena)
Gwendolyn MacEwanová fascinovala mnoho lidí. V průběhu dvaceti šesti let vydala dvacet knih a stala (spolu s Margaret Atwoodovou) nejslavnější kanadskou básnířkou své doby. V roce 1987 ve věku sedmačtyřiceti let byla Gwendolyn nalezena mrtvá - mnoho lidí se domnívalo, že šlo o sebevraždu. Linda Griffithsová se nechala životem básnířky inspirovat a oživila Gwendolyn na jednu noc. Vykresluje ji jako opilce, milenku, básnířku a kouzelnici, která mluví v bizarních obrazech a pronáší prorocké varování - "Poezie zemřela, stejně jako představivost". K vytvoření světa MacEwanové jsou nezbytné různé speciální efekty, především osvětlení a ohňostroje.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Floyd S. Chalmers Canadian Play Award 2000 (Cena Floyda S. Chalmerse za nejlepší kanadskou hru)
Wendy Lill: Hornické muzeum v Glace Bay (The Glace Bay Miners' Museum, 1995)
Délka: 120 minut - 1 přestávka
Obsazení: 5 postav (3 muži, 2 ženy)
Tato "vzpomínková hra" pojednává o životě jedné hornické rodiny na ostrově Cape Breton ve čtyřicátých letech. Neštěstí v místním dole udělalo z matky vdovu a vzalo také život jednomu z jejích synů. Kromě toho se následkem nehody stal z dědečka němý mrzák v kolečkovém křesle. Dcera se zamiluje do mladého idealisty, který se víc věnuje hudbě, než starosti o rodinu. Po svatbě ho přemluví, aby proti svému osobnímu přesvědčení začal pracovat v dole. Stane se další nehoda a z novomanželky je vdova.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii 7 Cannons (7 kanónů).
Maureen Hunter: Přechod Venuše (Transit of Venus, 1992)
Délka: 140 minut - 2 přestávky
Obsazení: 5 postav (2 muži, 3 ženy) V březnu roku 1760 vyplul astronom Guillaume Le Gentil de la Galasiere z Francie na cestu kolem světa, aby zaznamenal "přechody Venuše", a mohl tak jako první vypočítat vzdálenost mezi Sluncem a Zemí. Před odjezdem však musí vyřešit vztahy se ženami svého života - matkou, přespříliš majetnickou představitelkou buržoazie, vychovatelkou, která se do něho zamilovala, a její dcerou Celestou, do které se zamiloval on. Le Gentil slíbí, že se s mladou ženou po návratu ožení. Po šesti letech se vrací bez úspěchu. Ačkoliv Celesta Le Gentilovi nenapsala jediný dopis, stále je ochotná přijmout jeho nabídku k sňatku. Musí však znovu čekat, až se vrátí z další cesty. Hra je především o čekání na toho druhého, "toho pravého", a o zjištění, že se nedá uniknout změnám, které přináší čas.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii 7 Cannons (7 kanónů).
Connie Gault: Nebe (Sky, 1989)
Délka: 95 minut
Obsazení: 4 postavy (1 muž, 3 ženy) Stát se na počátku dvacátých let svobodnou matkou znamenalo ve společnosti velikou hanbu - zvláště v oblasti prérií. Hrdinkou této jednoaktovky je Blanche, záštiplná, rozzlobená mladá žena, kterou provdali za "jednoduchého" mladíka Jaspera, aby se nestala společenským vyděděncem. Aby se Blanche vyhnula Jasperovým pokusům o sexuální sblížení, namluví mu, že otcem jejího nenarozeního dítěte je Bůh. A ona byla vyvolena, aby zavedla ve světě "nový řád". Pod dohledem milujícího manžela a příliš zvědavé tety Nell se její těhotenství blíží na Štědrý den ke konci. Nakonec se dozvíme skutečnou pravdu o tom, proč se stala "vyvolenou".
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii 7 Cannons (7 kanónů).
Joan MacLeod: Naděje v lavině bláta (The Hope Slide, 1992)
Délka: 65 minut
Obsazení: 1 postava (1 žena)
Děj se odehrává během jediné noci v Kootenays, vzdáleném pohoří, které navazuje na Skalisté hory a odděluje provincie British Columbia a Alberta. Během této noci se hlavní vypravěčka Irene vrací do let 1962-67 do míst od severního Vancouveru až po město Naděje. V roce 1965 zasypala městečko lavina z Kootenays. Při neštěstí zahynulo mnoho lidí, včetně těch, o kterých vypráví Irene. Ve městě sídlila i duchoborská věznice. Duchoborci byla skupina ruských přistěhovalců, kteří žili v komuně, věřili v život bez násilí, usadili se na různých místech po celé Kanadě a asimilovali se do kanadské společnosti.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Floyd S. Chalmers Canadian Play Award 1992 (Cena Floyda S. Chalmerse za nejlepší kanadskou hru)
John Mighton: Tělo a duše (Body and Soul, 1994)
Délka: 65 minut
Obsazení: 7 postav (3 muži, 4 ženy)
Surrealistická komedie-drama o touze, sexu, virtuální realitě, masmédiích a nedostatku komunikace ve všech vztazích. Ve hře vystupují ztracení příslušníci současné generace. Rádoby umělkyně z pohřební síně, která není schopna navazovat kontakt s lidmi a tak se z ní stane nekrofil. Manželství její sestry se hroutí, protože manžel je závislý na počítačové hře o virtuální realitě, kterou prodává po celém světě. Nakonec provozuje virtuální sex s muži, ačkoliv není homosexuál. Díky terapii a opakovaným pokusům vést normální život se tato skupinka nakonec částečně zařadí do společnosti.
Hra je v angličtině.
John Mighton: Vědečtí Američané (Scientific Americans, 1988)
detektivní hra
Délka: 90 minut
Obsazení: 6 postav (4 muži, 2 ženy)
Mladý fyzik Jim a jeho snoubenka Carol se právě nastěhovali do vojenského výzkumného ústavu, aby mohl Jim pokračovat v doktorandském studiu. Hra sleduje rozpad jejich vztahu. On se stále více noří do vojenského výzkumu a ona musí čelit nebezpečí své vlastní práce, vědeckému výzkumu v oblasti výpočetní techniky. Hra rozšiřuje psychologické a vypravěčské konvence realistického divadla vrstvením obrazů a idejí ze současné vědy.
Hra je v angličtině.
John Mighton: Možné světy (Possible Worlds, 1988)
psychologická hra
Délka: 90 minut
Obsazení: 5 postav (4 muži, 1 žena)
Hlavním pojítkem celé hry je případ chybějících mozků - policejní detektiv a jeho asistent se snaží vyřešit případ, kdy byl vědci ukraden mozek. Dva milenci jsou chyceni ve světě nekonečných životů a možností - každý život je jen trochu dráždivě jiný. Hra se vrací k existencialismu a dává mu na konci 20. století nový směr.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Governor General's Literary Award in Drama 1992 (Literární cena generálního guvernéra za nejlepší divadelní hru)
John Mighton: Malé roky (The Little Years, 1995)
Délka: 120 minut
Obsazení: 7 postav (2 muži, 5 žen)
Kate se více zajímá o matematiku, než aby si užívala života průměrného teenagera v 50. letech. Je zklamaná skutečností, že je žena, a žije ve stínu svého bratra, slavného básníka. Dramatik a matematik John Mighton zapracovává do své dramatické tvorby různé prvky z oblasti fyziky a vytváří tak zajímavé existenciální drama pro nové milénium.
Hra je v angličtině.
Richard Sanger: Ne Španělsko (Not Spain, 1996)
básnická hra
Délka: 75 minut
Obsazení: 2 postavy (1 muž, 1 žena)
Sophie je kanadská novinářka na volné noze. Přijede do válkou zničeného města, kde potká Andreie. Vždy měla vše, co chtěla. Jemu naopak všechno vzali. Nebo to tak alespoň vypadá - dokud nezjistíme, že Sophiin altruismus i Andreiova bezútěšnost nejsou ve skutečnosti takové, jak se jeví. Dialogy se střídají se scénami, které pomáhají divákům porozumět jednotlivým postavám i skutečným poměrům, ve kterých žijí.
Hra je v angličtině.
Wajdi Mouawad: Pobřeží (1999)
Délka: 120 minut
Obsazení: 8 postav (4 muži, 4 ženy)
Wilfrid má problém. Zemřel mu otec a on neví, kde by ho pohřbil. Hra Pobřeží se však nesnaží jen nalézt odpověď na tisíckrát pokládanou a do značné míry zevšednělou nerudovskou otázku. Jde v ní o víc. Jde o to, co byl otec vlastně zač, neboť Wilfrid ho v životě neměl příležitost poznat. Jedná se také o to, kdo je samotný Wilfrid, protože ani v řešení tohoto problému nerudný a samotářský mladík zatím příliš nepokročil. Jde o to, kdo jsme my lidé, kam kráčíme, proč trpíme a proč souložíme zrovna v okamžiku, kdy naši bližní umírají v osamění. Na Wilfrida je toho trochu moc; nicméně nevzdá se, naloží si mrtvolu na záda a vydá se hledat. Je to těžké, protože slunce pálí a tělo začíná zavánět.
V Pobřeží nenalezneme příliš mnoho psychologického realismu; postavy jsou spíše sochy vyjadřující jednotlivé ideje a děj se pohybuje v úrovních, které mají ke každodenní zkušenosti daleko. Život až fatálně prostý a primitivní. Proč mu tedy nejsme schopni porozumět?
Hra je v češtině.
Jacob Wren: Nenastudovaná krása (Unrehearsed Beauty, 1998)
Řada divadelních návrhů - pro zopakování, zavržení, simultánní uvedení nebo převracení v jakékoliv ze všech možných kombinací. Všechny volně navazují na téma autorovy značné morální ambivalence. Sbírka pohledů na divadlo od jednoho z nejkontroverznějších kanadských divadelníků, Jacoba Wrena.
Lorena Gale: Angélique (1998)
historická hra
Délka: 150 minut
Obsazení: 7 postav (4 muži, 3 ženy)
Tato významově bohatá, poetická hra se odehrává v Montrealu ve třicátých letech 18. století, kdy "civilizovaní lidé" stále kupovali a prodávali otroky. Tužby, přání a názory otroků neměly na jejich osudy žádný vliv, pokud nebyli natolik stateční, aby se z pekla svého života osvobodili. Angélique, skutečná postava z kanadské historie, je sama obětí sexuální zneužívání ze strany svého pána, obětí "psychologického a sociologického výzkumu" svých vlastníků a matkou několika dětí, které jí byly v raném věku odebrány. Když pánovu továrnu zachvátí oheň, naskytne se jí příležitost, aby se svým milencem Claudem uprchla z otroctví. Avšak Claude není tak silný jako ona a na cestě za svobodou ji opustí.
Hra je v angličtině.
Florence Gibson: Belle (2000)
historická hra
Délka: 120 minut
Obsazení: 5 postav (2 muži, 3 ženy)
Belle je zajímavý příběh dvou nedávno propuštěných otroků, manželského páru, který s vidinou nového života putuje na Sever. Potkají bílou ženu, která bojuje za hnutí sufražetek, a zapojí se do sociální revoluce, která charakterizuje poválečnou Ameriku. Florence Gibson popisuje tuto částečně historickou pouť velmi poetickým jazykem.
Hra je v angličtině.
Michael Lewis MacLennan: Před západem slunce (Beat the Sunset, 1994)
psychologická hra
Délka: 120 minut
Obsazení: 4 postavy (2 muži, 2 ženy)
Deset let po těžké krizi se Adam a Sacha znovu setkávají. Stále se potýkají s následky událostí, které je oba poznamenaly a téměř zničily. Profesor dějepisu Sacha se jednoho dne rozhodne, že navštíví svého přítele z dětství, Adama, který se právě zotavuje z doprovodných příznaků AIDS. V téže době Adamova matka sama se sebou svádí boj, aby přijala svého syna, a zároveň se zoufale snaží udržet rodinu pohromadě. Hra se zabývá nejen vztahy mezi postavami, ale také nabízí obsažný pohled na historii epidemie AIDS.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Jessie Award for Outstanding Emerging Playwright (Cena Jessie pro vynikajícího začínajícího dramatika, 1995)
Judith Thompson - Maria Campbell: Jessica: Kniha Jessicy (Jessica: The Book of Jessica, 1985)
Délka: 120 minut
Obsazení: 6 postavy (3 muži, 3 ženy)
Oceněná hra, kterou napsala Judith Thompsonová, vznikala přes šest let. Hru ve workshopech vygeneroval malý divadelní soubor v čele s mladou domorodou ženou. Hra pojednává o životě fiktivní postavy, která se snaží asimilovat ve světě bílého muže. V představení jsou užity masky a rituály původních obyvatel Kanady. Kniha Jessiky poukazuje prostřednictvím dialogů s tvůrci a výňatků z hry na problémy, se kterými se autorka a soubor při tvorbě hry potýkali.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Floyd S. Chalmers Canadian Play Award 1987 (Cena Floyda S. Chalmerse za kanadskou hru)
Betty Lambert: Příběh Jennie (Jennie's Story, 1981)
Délka: 120 minut
Obsazení: 5 postav (2 muži, 3 ženy)
Hra se odehrává v oblasti prérií v letech 1938-39 a pojednává o mladé ženě Jennie McGrane, která se musí vyrovnat se zcela zřejmým faktem, že nemůže mít děti. Její osobní frustrace má však hlubší souvislosti, protože je do celé věci zapleteno katolické náboženství a dřívější vztah s knězem, otcem Edwardem Fabrizeauem.
Hra je v angličtině.
Betty Lambert: Pod kůží (Under the Skin, 1985)
Délka: 65 minut
Obsazení: 3 postavy (1 muž, 2 ženy)
Dvanáctiletá dcera Maggie Bentonové, Emma, zmizela. John a Renee Gilfordovi, sousedé a přátelé Maggie, se ji snaží utěšit, ale jejich vlastní chování situaci nijak neulehčuje.
Hra je v angličtině.
Judith Thompson: The Crackwalker (1980)
psychologická hra
Délka: 120 minut
Obsazení: 5 postavy (3 muži, 2 ženy)
Theresa je trochu mentálně zaostalá a žije spolu s přáteli hned vedle chudinské čtvrti. Když si vezme Alana a porodí dítě, musí čelit odpovědnosti, kterou jen těžko zvládá, i přesto, že její přátelé, Sandy a Joe, i sociální pracovnice věří, že to dokáže.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla ve sbírce Druhá strana temna (The Other Side of Dark.)
Judith Thompson: Lvi na ulici (Lion in the Streets, 1990)
Délka: 120 minut - 1 přestávka
Obsazení: 6 postav (2 muži, 4 ženy)
Duch mladé portugalské dívky Isobel se zjevuje v každé scéně hry a hledá svého vraha. Vytváří tak analogii k samotě a zoufalství života jejích sousedů. Hra je drsná a samotné postavy jsou velmi temné: žena, která nemůže dosáhnout orgasmu, jestliže nemyslí na muže, který ji znásilnil; žena, ochrnutá po mozkové příhodě, která má poměr s mužem, který se vloupal do jejího bytu; kněz, kterého pronásleduje vzpomínka na to, jak přihlížel utonutí malého chlapce; homosexuál, který nenávidí sám sebe; vrah dětí; žena, která umírá na rakovinu a chce sebevraždou napodobit Shakespearovu Ofélii; žena, která se svléká na sousedčině jídelním stole a snaží se přimět jejího manžela, aby s ní šel domů. Jedna postava z každé scény se objevuje i v další jako symbol nerozložiteného kruhu utrpení.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Floyd S. Chalmers Canadian Play Award 1991 (Cena Floyda S. Chalmerse za nejlepší kanadskou hru)
Hra vyšla v antologii 7 Cannons (7 kanónů).
Judith Thompson: Tornado (1987)
rozhlasová hra
Délka: 55 minut
Obsazení: 18 postav (9 mužů, 9 žen)
Tornado vypráví zajímavý příběh sociální pracovnice z města, která pro záchranu svého manželství zmanipuluje epileptičku na sociální podpoře, aby dala své dítě k adopci. Hra podává výstižný portrét uzavřeného kruhu tzv. "yuppies" a lidí z nižší sociální vrstvy, odkázaných na sociální podporu.
Hra je v angličtině.
Judith Thompson: Jsem tvá (I am Yours, 1987)
psychologická hra
Délka: 120 minut
Obsazení: 6 postava (3muži, 3 ženy)
Hra pojednává o životě silné, ale chaotické ženy Dee, která právě opustila manžela. Po flirtu s domovníkem Toilanem otěhotní. Domovníka pustí z hlavy, vrátí se k manželovi a předstírá, že dítě je jeho. Domovník a jeho matka se nejrůznějšími způsoby snaží získat poručnictví nad nenarozeným dítětem, protože vědí, že Dee si ho nehodlá nechat, až se narodí. Hra nabízí zajímavé portréty postav z jejich vlastních návratů do minulosti.
Hra je v angličtině.
Ocenění: Floyd S. Chalmers Canadian Play Award 1988 (Cena Floyda S. Chalmerse za kanadskou hru)
Herschel Hardin: Esker Mike a jeho žena Agulik (Esker Mike & His Wife, Agulik, 1971)
Délka: 120 minut
Obsazení: 14 postav (7 muži, 7 ženy)
Když Esker Mike nepřinese domů úlovek, aby nasytil rodinu, rozhodne se Agulik, že ho ukázní. Černá komedie nabízí přesný a navíc i docela zábavný příklad pokusu o "pozápadničení" Severu.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii Dramatika severu (Staging the North).
Henry Beissel, divadlo Tunooniq: Inuk a Slunce (Inuk and the Sun, 1973)
hra s loutkami a maskami
Délka: 90 minut
Obsazení: 5 postav (2 muži, 3 ženy), 5 loutkářů
Hra vypráví o cestě eskymáckého chlapce za Sluncem. Inuk je už z dlouhé zimy netrpělivý a nechce dál čekat, až se Slunce rozhodne, že se vrátí. Se svým otcem se vydává na pouť, na které potkává různé mýtické bytosti. Hra byla poprvé uvedena divadelní společností Tunooniq na světové výstavě Expo '86 spolu s dramatem Změny.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii Dramatika severu (Staging the North).
Henry Beissel, divadlo Tunooniq: Změny (Changes, 1986)
Délka: 90 minut
Obsazení: 5 postav (2 muži, 3 ženy), 5 loutkářů
Hra vypráví o tom, co se z pohledu Eskymáků stalo, když obchodníci a misionáři přišli na Sever. Zobrazuje životní situace a okamžiky takové jaké jsou, bez komplikovaných dějových linií nebo dialogů. Hudební a taneční prvky jsou nezbytnou součástí představení. Hra byla poprvé uvedena na světové výstavě Expo '86.
Hra je v angličtině.
Hra vyšla v antologii Dramatika severu (Staging the North).
Dramatika severu (Staging The North)
Odpovědní redaktoři: Sherrill Grace, Eve D'Aeth a Lisa Chalykoff
Antologie obsahuje hry inscenované na severu Kanady domorodými umělci a umělci, které ovlivnila kultura ze severu. Je to vůbec poprvé, co byly hry s touto tematikou shromážděny do jednoho svazku.
Sbírka zahrnuje:
Gwendolyn MacEwen: Teror a Ereb (Terror and Erebus); Geoff Kavanagh: Jáma (Ditch); Mansel Robinson: Koloniální jazyky (Colonial Tongues); Wendy Lill: Zaměstnání Heather Rose (The Occupation of Heather Rose); Sharon Shorty: Šprýmař na návštěvě v domově důchodců (Trickster Visits the Old Folks Home); Philip Adams: Město Free's Point (Free's Point); Patti Flather a Leonard Linklater: Šedesát pod nulou (Sixty Below); Tunooniq Theatre: Změny (Changes); Tunooniq Theatre: Hledání přítele (In Search of a Friend); Lawrence Jeffery: Kdo kouká do kamen (Who Look in the Stove); Henry Beissel: Inuk a Slunce (Inuk and the Sun); Herschel Hardin: Esker Mike a jeho žena, Agiluk (Esker Mike & His Wife, Agiluk).
Současné kanadské hry
Svazek I, 4. vydání
Odpovědný redaktor: Jerry Wasserman
První vydání SOUČASNÝCH KANADSKÝCH HER, mapující šířku, hloubku a nadšení kanadského divadla od roku 1967 až do současnosti, vyšlo v roce 1985. Čtvrté vydání je nyní rozšířeno do dvousvazkového vydání 24 her. Stále je pro divadelní profesionály, studenty a učitele cennou referenční příručkou. Kromě toho se tato kniha stala nejvýznamnější učebnicí v seminářích o kanadském divadle a literatuře po celém světě.
Sborník obsahuje tyto hry z let 1967 až 1986:
George Riga: Extáze Rity Joe (The Ecstasy of Rita Joe), John Herbert: Štěstí a oči mužů (Fortune and Men's Eyes), Michel Tremblay: Les Belles-Soeurs, David French: Odchod z domova (Leaving Home), Rick Salutin a divadlo Passe Muraille: 1837: Rolnické povstávní (1837: A Farmer's Revolt), James Reaney: Hotel u svatého Mikuláše (The St. Nicholas Hotel), George F. Walker: Zastrozzi, John Gray a Eric Peterson: Billy Bishop jde do války (Billy Bishop Goes to War), David Fennario: Balconville, Sharon Pollock: Doktor (Doc), Sky Gilbert: Travestité u soudu (Drag Queens on Trial), Wendy Lill: Zaměstnání Heather Rose (The Occupation of Heather Rose).
Don Nixon, Jana Návratová
překlad: Petra Ristićová
