09.05.2016 09:40

Martinů, Purcell a starověké mýty v současné interpretaci. Operní sezona vrcholí!

Poslední premiéra sezony svede na jeviště Janáčkova divadla dva velké příběhy, Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů a barokní operu Dido a Aeneas Henryho Purcella.

Dido a Aeneas anglického skladatele Henryho Purcella dnes patří mezi téměř kultovní díla a na velké jeviště Janáčkova divadla bude uvedena poprvé. Zároveň je to návrat barokní opery do repertoáru operního souboru po téměř 30 letech. K hudebnímu nastudování byl přizván mezinárodně uznávaný odborník na poučenou interpretaci staré hudby, dirigent a zakladatel souboru Collegium 1704 Václav Luks. Členové jeho souboru Collegium 1704 při této příležitosti rozšíří řady orchestru brněnské opery.

Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů patří mezi jeho vrcholná díla a scénické uvedení Eposu bude světovou premiérou v hudebním nastudování šéfdirigenta souboru Marko Ivanoviće. Epos o Gilgamešovi je dílem určeným především pro sbor. Již inscenace Her o Marii prokázala, jaké jsou kvality našeho sborového tělesa a jak vynikajícím interpretem hudby Bohuslava Martinů je. I to vedlo k zařazení tak mimořádného díla jako je Epos o Gilgamešovi na náš repertoár. Jeho spojení s barokní operou Dido a Aeneas, která je rovněž z velké části postavena na sborových číslech, je velkou výzvou pro operní sbor.

Dva velké starověké mýty se potkají v jednom večeru. Ten první, Epos o Gilgamešovi o přátelství nelítostného vládce Gilgameše a přírodního muže Enkidua, patří mezi nejstarší, které lidstvo zaznamenalo. Druhý mýtus má svůj počátek v starověké římské říši. Přestože Virgiliova Aeneida vznikla především jako báje o založení Říma, ukrývá v sobě jeden z největších milostných příběhů.  Proč lidem není dána nesmrtelnost, a proč nás opouští ti, které milujeme? To jsou otázky společné oběma příběhům a z nich vychází i naše inscenace. V režii Jiřího Heřmana se vracíme do vzpomínek Gilgameše ztrácejícího svého nejbližšího přítele a Belindy, jejíž milovaná sestra Dido umírá.

Soubor Janáčkovy opery NdB od sezony 2016/17 přechází na systém blokového hraní. Premiéra a následné reprízy této inscenace odehrané během jednoho měsíce jsou již první předzvěstí nového systému. V příští sezoně budou mít diváci možnost vidět inscenaci pouze v jednom podzimním bloku – 15. 11., 16. 11. a 18. 11. 2016      
Ještě v této sezoně se inscenace stane součástí několika významných projektů. 27. května 2016 hostuje v Bratislavě na festivalu Eurokontext.sk 2016. Představení 28. května 2016 bude součástí festivalu Divadelní svět a projektu Hudební maraton.

 

Bohuslav Martinů patří k největším českým skladatelům 20. století a duchovní rovina a filozofické otázky života a smrti prostupují celým jeho dílem. Epos o Gilgamešovi patří k jeho posledním skladbám, přestože o oratoriu v tomto duchu přemýšlel již za 2. světové války. Až při návštěvě u Paula a Maji Sacherových v létě 1948 oživil původní ideu a volba námětu padla na jednu z nejstarších dochovaných literárních památek Epos o Gilgamešovi. Cesta k finální podobě trvala skoro deset let, ale stejnojmenné oratorium, které vzniklo na základě Eposu, je stejně unikátní a originální jako literární předloha sama. Dílo, které mělo premiéru v Basileji roku 1958, Martinů nezamýšlel přímo pro jeviště, ale přesto si přál alespoň poloscénický tvar provedení. Jeho instinkt dramatika byl správný a Gilgameš ke scénickému ztvárnění přímo vybízí.

Marná láska kartaginské královny Dido k trojskému hrdinovi Aeneovi, která začala jako intrika bohů a skončila jako lidská tragédie, inspirovala nespočet uměleckých děl. S operním žánrem je spojena od jeho počátku a stala se předobrazem děl, která v minulých čtyřech stoletích patřila k těm přelomovým. Jedním takovým je i opera velikána anglického baroka Henryho Purcella Dido a Aeneas. Nevíme přesně, kdy byla napsána, vědci se přiklání k roku 1688, ale první záznam o provedení pochází ze zprávy o představení v dívčím internátě. Mezi Purcellovými skladbami se v průběhu staletí postupně stala ikonickým dílem nejen díky svému milostnému námětu, ale především zásluhou krásné hudby a skladatelově schopnosti s minimálními prostředky zachytit nejniternější hnutí lidské duše.

www.ndb.cz 

Autor článku: Simona Luteránová

Martinů, Purcell a starověké mýty v současné interpretaci. Operní sezona vrcholí!