Nadační fond chce pomáhat tanečníkům po konci kariéry

V Česku vzniká nadační fond, který by měl pomáhat tanečníkům po skončení jejich aktivní kariéry. Zakládají ho dvě profesní sdružení, která se věnují umělcům z oblasti klasického baletu i současného tance. Kromě poskytování informací a pomoci tanečníkům s rozjezdem jejich takzvané druhé kariéry by chtěli iniciátoři fondu ve spolupráci se státem nastavit speciální systém spoření. Při vzniku fondu se inspirovali obdobnými příklady ze zahraničí, naplno fungovat by měl od října.

ČTK to dnes řekl člen správní rady fondu Roman Vašek. Impulzem k jeho vzniku je dlouhodobě neřešená situace vyplývající z toho, že kariéra tanečního umělce je velmi krátká proti protagonistům jiných uměleckých oborů a kromě vyučování mladých adeptů oboru příliš mnoho množností, jak se po ní uživit, není.

Zakladateli fondu jsou Taneční sdružení ČR a Vize tance. Hlavní nástroje nadačního fondu jsou podle Vaška dva. Prvním je podpora tanečníků poskytováním informací, zprostředkování poradenství, osvětová činnost na tanečních konzervatořích a v baletních a tanečních souborech. Ten by měl fond být schopen realizovat sám, financovat ho z darů, beneficí a grantů a zahájit ho už letos.

Druhá oblast je nastavení systému spoření. "Námi preferovaný model je ten, že tanečník během kariéry spoří přibližně 1000 až 2000 korun měsíčně a stát k tomu poskytuje příspěvek ve stejné výši. Zároveň dochází k mírnému úročení. Po určité minimální délce spoření může tanečník naspořené prostředky využít na start své nové kariéry," uvedl Vašek. Z našetřených peněz by bylo možné uhradit rekvalifikaci, kompenzovat propad v příjmu během přípravy na druhou kariéru nebo třeba pomoci při nastartování podnikání.
"Tento nástroj však umíme ovlivnit jen částečně a záleží na vůli ministerstev kultury, financí a práce," doplnil. Finanční náročnost programu odhaduje na přibližně sedm milionů korun ročně.

Ministerstvo kultury se k problematice druhé kariéry umělců přihlásilo v rámci implementace Státní kulturní politiky. "Kompetence, přesný mechanismus i financování jsou ale zatím poměrně nevyjasněné," řekla ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Plat nejlepších tanečníků v Baletu Národního divadla je podle ředitele ND Jana Buriana 35.000 korun, v průměru ale tanečníci berou 30.000 korun. V západní Evropě jsou platy srovnatelných umělců asi čtyřikrát vyšší. Burian by proto rád zavedl smluvní platy, čemuž by měl pomoci dlouho očekávaný zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Do čela Baletu ND má od sezony 2017/2018 nastoupit dlouholetý člen stuttgartského baletu Filip Barankiewicz a Burian věří, že v té době mu již bude moci smluvní plat dát.

Povolání, která nelze vykonávat do věku, kdy vzniká nárok na odchod do starobního důchodu, se pokusila česká, dříve československá, legislativa vymezit. Zavedením pracovních kategorií některým zaměstnancům umožňovala odejít do předčasného důchodu. Druhou cestou byl důchod za výsluhu let, který se mimo jiné vztahoval na taneční umělce, vznikal nejdříve po 20 letech a činil 50 procent průměrné mzdy. Byl zrušen v roce 1996.

Problematika druhé kariéry se řeší také mimo jiné u profesionálních sportovců, té se v ČR věnuje Český olympijský výbor a některé nadace.