Poslední premiéra sezony v Divadle Na zábradlí: Óm jako Oblomov

Aktuální sezóna v Divadle Na zábradlí vyvrcholí premiérou hry dramatizace románu Ivana Alexandroviče Gončarova v režii Jana Friče, kterou její autor Martin Františák nazval Óm jako Oblomov. Coby Oblomov na jeviště vstoupí Jiří Vyorálek, spolu s ním v dalších rolích Ivan Lupták, Leoš Noha, Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Natália Drabiščáková, Johana Matoušková, Petr Vančura a Ivan Voříšek. Premiéra je na programu 11. a 12. června, reprízy následují 13., 15. a 16. června.

Oblomov je muž lehce po třicítce, na vrcholu života, zaopatřený penězi ze vzdáleného rodného statku, žije se svým sluhou Zacharem v centru Petrohradu a je celkem společensky žádaný. Hra jej ovšem zachycuje ve chvíli, kdy statek krachuje, z bytu se musí vystěhovat na Vyborskou stranu, odkud je všude daleko, reprezentanti společenského dění, kteří za ním docházejí, po něm chtějí peníze a jeho sluha se mu stal spíše přítelem v pití vodky.

Režisér Jan Frič původního Gončarovova „zbytečného člověka“, který se ze „života“ dobrovolně odstraní, inscenuje jako hrdinu dneška. Jako jakéhosi mnicha daleko nad pinožením současné doby plné stresu, povrchnosti a banality. Proč usilovat o slávu, hromadit majetek, trápit se touhou a neustálým naplňováním plánů, které se mají uskutečnit „Teď, nebo nikdy“? Aby člověk dostal ve třiceti mrtvici? Fričův Oblomov je zaživa „mrtvý“ záměrně, zcela přestává usilovat, odstraní se ze života a v podobě zenbuddhistického mnicha trvale žije ono „Nikdy“. Oblomov nakonec v podobě mnicha dobrého jídla a pití zemře. Po celou dobu jej provázejí mýtické postavy Maminky a hlasu Alterega, které daleko od všeho dávno moudře ví, jak celý život končí.

Autorem scény je Nikola Tempír a obrazem hluku světa, který se na Oblomova valí a před nímž se schovává, je stěna z reprobeden, na nichž je variace loga Marshall – My plan. S každým dějstvím prochází scéna proměnou reflektující aktuální rozpoložení hlavního hrdiny. Kostýmy vytvořila Jana Hauskrechtová a za zmínku stojí pověstný Oblomovův chalát, čili původně dlouhý volný pohodlný župan, který má ve Fričově inscenaci podobu světle šedé teplákové soupravy – chalátu dneška.

Gončarov (1812–1891) román napsal v Mariánských lázních za pouhý měsíc v roce 1859. Jde o součást trilogie, ve které se Gončarov snažil zachytit ruského člověka v době, kdy končí jedna světová éra a zatím nezačala nová – konec nevolnictví, konec upadající chátrající šlechty, blížící se atentáty na cara a sada revolucí měnících společenský systém. Sám pracoval jako úředník a cenzor ministerstva národní osvěty a žil nevzrušivý normální život, který jedinkrát narušil cestou kolem světa trvající dva a půl roku. Román napsal jako vaudeville, text je plný vtipných komentářů a autorských glos Oblomovovy existence. Toho se Martin Františák chopil a Jan Frič inscenoval. Výsledkem je groteskní pohled na smutného hrdinu naší doby, který je ve svém smutku vtipný.

http://www.nazabradli.cz/ 

Související:
Divadlo Na zábradlí


TwitterGoogleFacebookDeliciousLinkedinDigg

Databáze

… paměť divadla

Virtuální studovna
Knihovna Bibliografie
Audiotéka Videotéka
Divadelní inscenace Divadelní akce
Scénografie Divadelní fotografie

Divadelní architektura

Dnes představujeme:

Divadlo.cz provozuje Institut umění - Divadelní ústav

 

Registrace newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru:

Před 50 lety

E-shop Prospero

Divadlo.cz na Facebooku: