06.12.2016 12:42

Přenosy uvedou teprve druhé ženské dílo v historii Met: blyštivou Lásku zdaleka Kaijy Saariaho

Středověký námět, moderní pojetí, ženu skladatelku i dirigentku, a desítky tisíc žárovek LED na podiu. To vše přinese přímý přenos čerstvého nastudování současné opery Láska zdaleka finské skladatelky Kaijy Saariaho v režii autora kontroverzních wagnerovských inscenací Roberta Lepage. Láska zdaleka je teprve druhou operou v historii Met, jejíž autorkou je žena, a od své premiéry ve čtvrtek 1. 12. se těší nadšeným kritickým ohlasům. K přímém přenosu opery se v sobotu 10. prosince mimo dvou tisícovek světových kin připojí také téměř tři desítky českých kinosálů.

Po Ethel Smythové, která uvedla v Met před bezmála 115 lety operu Der Wald, přichází na řadu teprve druhá ženská skladatelka, jejíž dílo proniklo až do slavného newyorského domu. Skladatelčino renomé na současné operní scéně, klasický příběh, velkolepé zpracování i angažmá soudobých pěveckých hvězd operního žánru slibují ojedinělou podívanou.
Legenda jedné neutuchající touhy

Příběh opery vypráví o skutečném, svého času uznávaném francouzském pěvci Jaufré Rudelovi, který usilovně touží po ideálu lásky reprezentovaném nikdy nespatřenou ženou, která však sídlí kdesi daleko za mořem. Dílo inspirované dávnou legendou mělo premiéru v roce 2000 v Salcburku.

Jeho premiéra v Metropolitní opeře ve čtvrtek 1. prosince se pak, podle deníku NY Times, odehrála „v době, kdy je Amerika zasažena vlastními vnitřními konflikty, jejichž součástí je i protiimigrantská rétorika a volání po návratu k nacionalismu.“ A podle stejného listu je i Láska zdaleka především „o těch druhých.“ Opera už je však nedémonizuje, ale idealizuje.

Žena s taktovkou i hvězdné obsazení

K výjimečnosti inscenace přispěje v Met i další žena v týmu: z Finska pochází též mladá dirigentka a cellistka Susanna Mälkki, která ve své Met premiéře představení diriguje. V roce 2006 se stala vůbec první hudební ředitelkou francouzského orchestru Ensemble intercontemporain, od podzimu 2016 působí též jako historicky první žena na pozici šéfdirigentky Helsinské filharmonie a patří jí i historické prvenství coby operní dirigentky v milánské La Scale. „Met by si tuto charismatickou dirigentku měla zvát k hostování, jak často to jen půjde,“ napsaly o ní NY Times.

bn-mq452_nyoper_p_20160217110916Neméně hvězdné bude i obsazení hlavních partů. V roli nedosažitelné Clémence se představí mladá americká pěvkyně Susanna Phillips Huntington, která má na kontě bezpočet hlavních rolí v operních domech po celém světě. V Metropolitní opeře debutovala jako Musetta v Bohémě a v roce 2010 zde získala cenu Beverly Sills.

Jejím trubadúrem – Jaufrém – bude v Lásce zdaleka americký basbarytonista Eric Owens. Ten začínal jako pianista a hráč na hoboj, jako pěvec se později uplatnil v nejvýznamnějších světových operních domech od San Franciska po Covent Garden. Úspěšné bylo jeho ztvárnění partu ve výše zmíněném nastudování prstenové tetralogie Richarda Wagnera, kde představoval Albericha. „Zemitý, jadrný charakter jeho hlasu dokonale tlumočí smutek trubadúra, nesoucího na svých bedrech tíži celého světa,“ popsaly Owensova Jaufrého ho NY Times.

 „Během závěrečného potlesku se na jevišti Metropolitní opery odehrálo něco, co zde dosud nemělo obdoby,“ uvedly k poslednímu nastudování Lásky zdaleka NY Times. „Žena dirigentka gratulovala ženě skladatelce k úspěchu vřelým objetím. Už bylo načase.“ dodaly v závěrečné glose.

Tisíciwattový sen režiséra Roberta Lepageho

Kanadský režisér a umělecký vedoucí produkční společnosti Ex Machina, Robert Lepage, který se ujal režie nové inscenace, platí v uměleckých kruzích za výraznou postavu. Jeho životopis je plný osudových zvratů, mezi něž patří vzácné onemocnění projevující se úplnou ztrátou vlasů, epizody klinických depresí i homosexuální coming-out. Se souborem Ex Machina zaznamenal hned zkraje své kariéry bezpočet významných úspěchů. Kromě toho působil též jako scénograf hudebních turné předních světových popových hvězd, jako jePeter Gabriel, či světoznámého souboru Cirque du Soleil. Pro Metropolitní operu režíroval například Berliozovo Faustovo prokletí, ještě později pak zejména nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův.

Lepage a jeho tým evokují dojem oceánu s pomocí zhruba 28 tisíc světel z LED lamp, které se rozprostírají od propadliště až k okraji pódia,“ popisují nepřehlédnutelný vizuální prvek inscenace Lásky zdaleka NY Times. Sám Lepage pak v rozhovoru uvedl, že moře hraje v jeho představení čtvrtou hlavní roli – toho, kdo vzdálené národy a milence odděluje, ale zároveň též propojuje. Během představení se mořská kulisa navíc efektně proměňuje v další výjevy, ať už je to most nebo široké schodiště.

Autor článku: Zuzana Raušová