První premiérou ve Studiu HaDivadla je Laserová romance, zvukově-světelná performance inspirovaná textem Ladislava Šerého

Nově formulovaná scéna Studia HaDivadla se ve středu 16. prosince „otevře“ premiérou zvukově-světelné performance inspirované textem Ladislava Šerého Laserová romance v režii Matyáše Dlaba, který ve svém týmu propojil několik pozoruhodných osobností z oblasti hudby a performance.

Studio HaDivadla se od této sezóny nově formuluje jako platforma, která je primárně určena mladým divadelním tvůrcům - především z řad absolventů a studentů divadelních i jiných uměleckých škol. HaDivadlo chce tímto způsobem začínajícím režisérům a jejich týmům poskytovat alespoň minimální prostor k uměleckému vyjádření v profesionálních podmínkách a pomoci jim při prvním vykročení ze statusu studenta. Mladým umělcům je na této platformě ponechána co největší svoboda ve smyslu dramaturgické volby, spolupracovníků ivýsledného formátu díla. Projekty samy tak mají generovat nejaktuálnější témata a umělecké tvarosloví nastupující divadelní generace. V této sezóně na scéně Studia vzniknou dohromady tři projekty, které představí týmy složené převážně ze studentů nebo čerstvých absolventů JAMU. Jednotlivé projekty volí různé přístupy od těch, které se blíží interaktivní videoinstalaci tematizující současná komunikační média, přes performance originálním způsobem propojující hlas, světlo a zvuk, až po inscenování textu, který spojuje groteskno se současnou sociologicko­filosofickou reflexí.

První se na scéně Studia představí režisér Matyáš Dlab, student divadelní režie na JAMU. Jako výchozí materiál si pro svůj projekt vybral Laserovou romanci -text českého spisovatele, filosofa a překladatele Ladislava Šerého. Jedná se o netradičně pojaté dílo, které se vzpírá žánrovému zařazení. „Text je rozvržený do číslovaných odstavců, je to nekauzální struktura, divoká masa, která se na vás valí. Text, který sám sebe vnímá jako mechanicky přeorganizovávaný materiál. Text ne jako návod, jak dělat divadlo, text jako materiál, se kterým se jdete utkat.“, takto Laserovou romanci charakterizuje Matyáš Dlab. V tomto hybridním záznamu „komunikace“ skupiny lidí neznámého počtu vrhá Ladislav Šerý kritický komentář k současnosti a zároveň přináší citlivou zprávu o osobním životě. Nabízí pokus o angažovanost, která ztroskotává už při samotné formulaci, ta je však nevyhnutelná a nutná pro zachování radikálního, a tedy čistého postoje.  Důvod, proč volba padla právě na Laserovou romanci a co v ní režisér Matyáš Dlab považuje za podstatné a inspirativní, pojmenovává takto: „Vážím si smyslu pro humor, jakým je text ušitý, krutý humor, černý humor, trapný humor, inteligentní humor, atd. a především schopnost vysmát se sám sobě. Tento text je také odvážný ve schopnosti vlastní sebereflexe, schopnosti absolutně se otevřít, nedocházet k nějakému dogmatu, nebo normě, naopak stojí na absolutní pochybovačnosti jako principu pojmenovávání světa kolem sebe, na odmítání jednostranných závěrů.“ Nejednostrannost a umělecká pluralita je vlastní i celému tvůrčímu týmu, se kterým Dlab spolupracuje. Na scéně se objeví Marián Moštík, herec a člen skupiny Rádio Ivo, která se zaměřuje na uvádění live rozhlasových her před diváky, a slovenský performer a hudebník Samčo, brat dažďoviek. Oba performeři text Ladislava Šerého „osahávají“, interpretují, předkládají a „předhazují“ divákům, ale také  ho „prověřují“, vytvářejí k němu autorský komentář a dekonstruují ho. Nedílnou složkou celého tvaru je zvukový part, který live přímo na scéně vytváří Standa Filip, český průkopník v oblasti propojování hudby a výpočetní techniky, člen hudební skupiny „Ještě jsme se nedohodli“. Výraznou složkou je také neobvyklá interaktivní světelná instalace od Šárky Svobodové a Jaroslava Sedláka.

www.hadivadlo.cz