V novince Husy na provázku zazní čeština i slovenština
Čeština i slovenština se prolínají v nové inscenaci Divadla Husa na provázku. Na motivy románů Uršula a Rubato od Rudolfa Slobody ji připravuje režisér Jan Antonín Pitínský. Na první dramatizaci obou textů Pitínský pracoval s dramaturgyní Simonou Petrů. Jejich společné dílo má premiéru 26. února pod názvem Uršula.
Kombinace obou jazyků někdejší federace v jedné inscenaci je výjimečná, podle divadelníků ale nebude samoúčelná. Klíč je jednoduchý - původem slovenští herci mluví slovensky, Češi zase česky, včetně představitelky titulní role Ivany Hloužkové. Ovšem tam, kde chce režie akcentovat slovenskou mentalitu, promluví i Češi ve slovenštině. Hudební doprovod tvoří skladby Živých kvetů, Dlhých dielů, Richarda Müllera a dalších.
Společnou hrdinkou obou knižních předloh je Uršula Záhorská, která za nešťastných okolností zabije svého manžela, odpyká si trest, vrací se do společnosti, znovu se provdá a zkouší žít s pocitem viny. První část tragédie s antickými parametry se odehrává na Slovensku v 70. letech minulého století, druhá na sklonku normalizace.
Sloboda (1938 až 1995) patří k nejvýznamnějším slovenským prozaikům 20. století, v Česku ovšem nepatří k těm nejznámějším. "Chtěli bychom to prolomit, přiblížit i Čechům tento unikátní vypravěčský styl a osobnost Rudolfa Slobody," řekla dramaturgyně Petrů. V českých překladech je k dispozici větší část Slobodových knih. Uršula mezi ně nepatří, Rubato ano. V Česku se prakticky nehrají ani jeho dramatické texty, výjimkou se před šesti stal Armagedon na Grbu v Městském divadle Zlín.
