Verdiho krvavé drama v plzeňské opeře

Opera Giuseppa Verdiho Macbeth bude mít v provedení operního souboru Divadla J. K. Tyla premiéru v sobotu 2. dubna 2016 ve Velkém divadle.

Macbetha dle vlastního vyjádření miloval Verdi víc než všechny své ostatní opery.  Nejsevřenější a snad i nejkrutější Shakespearova tragédie ho podnítila k vytvoření díla usilujícího o jednotu dramatu a hudby. Skladatel se výrazně podílel už na vzniku libreta, jež napsal jeho osvědčený spolupracovník Francesco Maria Piave. Verdi sám načrtl sled jednotlivých scén a Piavemu jej poslal se slovy: „Tato tragédie je jedním z největších výtvorů člověka. Jestliže z toho nemůžeme udělat něco velkého, ať se alespoň pokusíme z toho udělat něco výjimečného. Stejně úzce spolupracoval i na divadelní realizaci opery, poprvé úspěšně provedené v jeho nastudování a pod jeho taktovkou v r. 1847 v Teatro della Pergola ve Florencii.

Shakespearův temný příběh ze skotského středověku, odrážející krvavý boj o královský trůn, dal Verdimu možnost začít tvořit italskému bel cantu zcela vzdálený nový hudební styl, v němž hudba důsledně vychází z dramatické situace a pomáhá ji dokreslovat. 

Režisér inscenace, ředitel DJKT Martin Otava, se soustřeďuje především na detailní vystavění vztahů: „Jestli některá opera poskytuje prostor pro demonstraci, rozvinutí a vyložení erotických vztahů, tak je to právě Macbeth, jedna z mála oper, kde není milostný trojúhelník. Je to příběh manželského páru, kdy muž je manželkou vmanipulován do zločinu, jehož by se s jasnou hlavou nikdy nedopustil. Je to velice současné drama ze života, které se může odehrát v jakékoli rovině.“

Hudebně nastudoval Macbetha v Plzni Jiří Štrunc, jenž ho v současné době diriguje také v Národním divadle. Že má Verdiho partituru hluboce zažitou, se projevilo ve velmi příznivém kritickém hodnocení jeho pražského nastudování. Macbetha považuje Jiří Štrunc za dílo pro Verdiho další vývoj velice důležité: „Už tady můžeme slyšet něco z jeho pozdějších oper, jako jsou Aida, Don Carlos nebo Simone Boccanegra. Verdi se k Macbethovi opakovaně vracel, což dělal jen u děl, na nichž mu velice záleželo. Je to opera poměrně stručná – stejně jako Shakespearova hra. Je složena z krátkých hudebních čísel, z nichž každé je ale naplněno nesmírnou hudební intenzitou, ať už se jedná o mimořádně náročné árie obou hlavních postav, brilantní sbory čarodějnic nebo obě dramaticky skvělá finále. To, že mám možnost dirigovat souběžně dvě různé inscenace této opery, považuji za nespornou výhodu, umožnuje mi to si práci na opeře více užít.“

Autorem scény je Ján Zavarský, kostýmy navrhl Aleš Valášek.  V titulní roli skotského krále Macbetha alternují barytonisté Martin Bárta, Vladimír Chmelo a Pavel Klečka, v roli jeho chorobně vládychtivé ženy sopranistky Csilla Boross, Ivana Veberová nebo Ivana Šaková. Šlechtice Macduffa ztvární Paolo Lardizzone nebo Tomáš Černý, Banqua Jevhen Šokalo s Františkem Zahradníčkem a roli Dvorní dámy Radka Sehnoutková s Ivanou Šakovou.

(Plzeňská opera uvedla Macbetha poprvé 18. ledna 1947, kdy jej dirigoval americký dirigent Walter Ducloux, a režii měl Jiří Fiedler. Další inscenace byla nastudována v Komorním divadle 18. prosince 1982 dirigentem Josefem Chaloupkou a v režii Inge Švandové Koutecké. V hlavních rolích alternovali František Havelka s Vilémem Míškem a Helena Buldrová s Lilkou Ročákovou.)

https://www.djkt.eu/ 


Související:
Divadlo J. K. Tyla


TwitterGoogleFacebookDeliciousLinkedinDigg

Databáze

… paměť divadla

Virtuální studovna
Knihovna Bibliografie
Audiotéka Videotéka
Divadelní inscenace Divadelní akce
Scénografie Divadelní fotografie

Divadelní architektura

Dnes představujeme:

Divadlo.cz provozuje Institut umění - Divadelní ústav

 

Registrace newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru:

Před 50 lety

E-shop Prospero

Divadlo.cz na Facebooku: