Zemřel Ivan Rajmont

Režisér a první polistopadový umělecký šéf souboru činohry Národního divadla Ivan Rajmont zemřel v pondělí v Praze po dlouhé nemoci. Bylo mu sedmdesát let.

Ivan Rajmont
29. 7. 1945 Hradec Králové – 7. 12. 2015 Praha

Ivan Rajmont se sice narodil 29. července 1945 v Hradci Králové, ale jeho dětství a mládí je spjato s Libercem. Zde vystudoval gymnázium, poté byl přijat na místní Vysokou školu strojní.

Režii na DAMU absolvoval v roce 1971 inscenacemi Potopy světa (V. Eliášková podle V. K. Klicpery) a Neznámé ze Seiny (Ö. von Horváth). Během studia hostoval v Divadle V. Nezvala v Karlových Varech, posléze byl do něj angažován (1971–75). Nastudoval tu Langerovu Periferii, Landovského Případ pro venkovského policajta, Goldoniho Poprask na laguně, Maupassantovu Kuličku (Zájezdní hostinec) a další.

Následovala jeho významná éra v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (1975–86). Převážnou dobu zde působil nejen jako režisér, ale i umělecký šéf. Z jeho ústeckých režií: Diderot/ Kundera: Jakub fatalista (1975, představení se dočkalo 223 repríz), Büchner: Leonce a Lena, Brecht: Muž jako muž, Koenigsmark: Edessa, Koenigsmarkova úprava Shakespearova Troila a Kressidy, Steigerwald: Dobové tanceFoxtrot, Čechov: Tři sestry, Büchner: Dantonova smrt, Ibsen: Hedda Gablerová, Bulgakov: Zojčin byt, Gogol: Revizor a další (celkem dvacet režií). Od roku 1986 do začátku prosince 1989 byl režisérem pražského Divadla Na zábradlí (Camus: Caligula, Steigerwald: Tatarská pouť).

Hostoval i v řadě dalších divadel – Divadlo E. F. Buriana v Praze, plzeňské Divadlo J. K. Tyla, Divadlo SNP v Martině, SND v Bratislavě, ND v Brně (Molièrova Škola žen, 2005), hradecké Klicperovo divadlo (Shakespearův Konec dobrý, všechno dobré, 2004 a Molièrův Don Juan, 2005), pražské Divadlo pod Palmovkou (Maupassantův Miláček, Beaumarchaisova Figarova svatba), Divadlo Na Fidlovačce (Ayckbourn: Komická potence aneb Něco v ní je; Goldoni: Poprask na laguně, 2005; Maugham: Kouzlo domova, 2006), Letní shakespearovské slavnosti na Pražském hradě (Marná lásky snaha, 2004), Divadlo Bez zábradlí (M. Kundera: Jakub a jeho pán, 2005), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci (Postelová fraška, 2006), Divadlo Viola (K. Burianová/ I. Klestilová: Jsem tvého života amen, 2006) aj. 

Třikrát se Ivan Rajmont představil publiku v ruské Jaroslavli. V tamějším Státním akademickém divadle Fjodora Volkova, nejstarším ruském profesionálním divadle, nastudoval nejdříve v roce 1997 Čechovova Platonova. Inscenace se setkala s velkým ohlasem a tak byl režisér Rajmont pozván o tři roky později znovu. Tentokráte spolu se scénografem Martinem Černým a autorem hudby Martinem Dohnalem nastudoval Shakespearova Krále Leara a v roce 2003 se stejným týmem Goldoniho Poprask na laguně.

Dřív než zakotvil v Národním divadle, nastudoval zde pohostinsky tři inscenace: Nezval: Milenci z kiosku, 1975; Patrick: Kennedyho děti, 1978; Ostrovskij: Deník ničemy, 1989. 7. prosince 1989 byl jmenován prvním polistopadovým šéfem Činohry ND. Tuto funkci vykonával do července 1997, nadále zde působil jako režisér. Ve stálém angažmá ND začínal inscenováním Čechovova Strýčka Váni (1990) ještě s Miroslavem Macháčkem v roli Serebrjakova a Shakespearovou komedií Jak se vám líbí s Rudolfem Hrušínským v roli Jacquese (1991). Následovaly režie: Mitterer: Návštěvní doba (DK 1991 – tímto představením bylo slavnostně otevřeno Divadlo Kolowrat), dále Kleist: Katynka z Heilbronnu (StD 1992), Hilbert: Falkenštejn (ND 1992), Eurípidés: Médeia (DK 1992), Ibsen: Divoká kachna (StD 1993), Goldoni: Sluha dvou pánů (ND 1994) – divácky nejúspěšnější inscenace historie, má za sebou více než 500 repríz a hraje se s Miroslavem Donutilem v hlavní roli více než 20 let.

Ivan Rajmont dále režíroval: Steigerwald: Nobel (StD 1994), Janáčkovu operu Věc Makropulos (ND 1994), Shakespeare: Cymbelín (StD 1995), Feydeau: Leona si pospíšila / Nebožka panina matka (StD 1995), Čechov: Višňový sad (StD 1996), Kohout / T. Werbowski: Kyanid o páté (DK 1996), dramatizaci Dostojevského: Běsi (StD 1996), Shakespeare: Othello (StD 1998) a Antonius a Kleopatra (ND 1999), O´Neill: Cesta dlouhým dnem do noci (StD 1998), Dostojevskij / Gink: Můra (DK 1999), McPherson: Na cestě duchů (StD 2000), Hofmannsthal: Kristinčin návrat (StD 2000), Osborne: Komik (StD 2001), Aischylos: Oresteia (StD 2002), Crimp: Venkov (DK 2002), Shakespeare: Coriolanus (ND 2004), Sheridan: Škola pomluv (StD 2004), Schnitzler: Duše – krajina širá (StD 2005) – hra získala Cenu MAX za nejlepší českou inscenaci německého textu. Dále režíroval benefici Vlasty Chramostové uvedenou pod názvem Tři životy (DK 2006), první zahraniční uvedení Stoppardovy hry Rock´n´Roll (ND 2007), Vedralovu hru Staří režiséři /We Got Him!/ (DK, 2008), poté Ibsenova Nepřítele lidu (StD 2009) Brechtovu / Weillovu Žebráckou operu (ND 2009) a Sartrovy Špinavé ruce (DK 2010) Jeho posledním počinem v Národním divadle byla režie hry Karla Steigerwalda Má vzdálená vlast v roce 2012.

Z jeho dalších aktivit je nutné zmínit alespoň dvě režie televizních inscenací – Havlovu Audienci (1991) a Klímovu Kláru a dva pány (1994).

Působil též jako pedagog na pražské DAMU.

Poslední rozloučení s režisérem Ivanem Rajmontem bude ve středu 16. prosince v 11:00 hodin na jevišti Stavovského divadla. 




TwitterGoogleFacebookDeliciousLinkedinDigg

Databáze

… paměť divadla

Virtuální studovna
Knihovna Bibliografie
Audiotéka Videotéka
Divadelní inscenace Divadelní akce
Scénografie Divadelní fotografie

Divadelní architektura

Dnes představujeme:

Divadlo.cz provozuje Institut umění - Divadelní ústav

 

Registrace newsletteru

Přihlašte se k odběru newsletteru:

Před 50 lety

E-shop Prospero

Divadlo.cz na Facebooku: