10.01.2018 09:56

V HaDivadle bude mít premiéru hra Heinera Müllera Pověření (Der Auftrag)

Druhým dílem Sezony 43: Věčný návrat – Krize budoucnosti v HaDivadle bude již 17. ledna 2018 premiéra v česku dosud neuvedené hry vlivného (východo)německého autora Heinera Müllera Pověření (Der Auftrag) z roku 1979.

Divoký, (sebe)reflexivní text vracející se v ústředních nadčasových motivech k obrazům a tragédiím Velké francouzské revoluce a též dobové otrokářské koloniální historii, se v prvním měsíci roku naplněného „osmičkovými“ výročími stane nástrojem současné re­interpretace minulých i budoucích společensko-politických krizí hned dvakrát – jen o několik dní dříve jej představí také skupina Lachende Bestien v pražské Venuši ve Švehlovce. HaDivadlo se ke klíčové, v rytmu prokletého básnictví či artaudovské krutosti tepající Müllerově hře obrací skrz živelný pohled režiséra Jiřího Pokorného, svého uměleckého šéfa z období přelomu 90. a nultých let, kdy brněnská scéna prožívala jeden ze svých osobitých generačních vrcholů – např. Pokorného režie Ravenhillova Fausta (Faust je mrtvý), Widmerova Top Dogs či Jerofejevova Moskva – Petuški.

O nevyspělé revoluci

Tvorba Heinera Müllera (1929–1995), rodáka z krušnohorského Eppendorfu, je pro současnou angažovanou, sebereflexivní dramaturgii HaDivadla klíčovou inspirací (známé tituly Berlín: smrt Germánie, Cement, Hamlet-stroj či Kvartet), nicméně čas na uvedení jeho textu přichází až nyní. Pověřit Müllerovu vrstevnatou post-dramatickou hru, napsanou dvě století po krvavém francouzském převratu, ryze současnou reflexí fenoménu revoluce a historických krizí práva, viny či morálky je krokem logickým (Pověření ostatně v současnosti uvádí mnoho německých i rakouských scén). Otázkám a hrozbám rozpadu řádu, tradic, legitimity a smyslu násilí – velkým proměnám (evropských) dějin – HaDivadlo věnuje svůj probíhající sezonní cyklus. Müllerův formálně radikální, energický kus, pojící sám v sobě adaptační (inspirace povídkou Světlo na šibenici Anny Seghersové, 1961), re-interpretační i brechtovské „zcizovací“ postupy, je v režijním pojetí Jiřího Pokorného nevyzpytatelnou hrou se skoky v čase, překrýváním vrstev výpovědi a vyprávění a žánrovým mixem, cíleně odkazujícím formou ke zkušenostem chaosu, drolící se hierarchie či (ne)svobody revolučních bouří. V úpravě, kterou Pokorný spolu s dramaturgem Matějem Nytrou připravili, se střetávají starobylé šeré kompozice s barvitými a dovádivými živými obrazy, zápasí tu reálnou krutostí a hereckou fyzičností naplněné konfrontační situace s imaginací „snů ve snu“, tak jako se v časovém kruhu protáčí dokola i předloha. Nad de-konstruovaným dějištěm karibské koloniální Jamajky, v jejímž oparu a metaforické exotice se ústřední příběh tří francouzských „pověřenců“ odehrává, se vznáší mrtvolný závan strachu a zrady, nabroušené nože „divadla na divadle“ se mohutně třesou. A nevyhnutelný je i výprask pro samotnou Müllerovu hru v podobě zásahu autorsko-režijní intriky (připsaný text Jiřího Pokorného). Pověření v pojetí HaDivadla hovoří ryze „revolučně“ o revoluci, ztracené i (utopicky) vizionářské – tak jak je slavné francouzské dění let 1789–1799 různorodě interpretováno. Jazykem plným dynamických obratů, černo-humorné nadsázky, zuřivých emocí i rytmických legrací účastníků tohoto věčného „boje“.

Gilotina sek!

Takřka celý soubor HaDivadla, který se v inscenaci představí (v klíčových rolích vystupuje Jan Lepšík jako zmírající, ukrývající se revolucionář Antoine, Zbyšek Humpolec jako pověřenec Debuisson, Jiří Svoboda jako Galloudec či Marie Ludvíková jako ztělesnění vzývané Revoluce), doplní jako host v roli černého osvobozeného otroka Sasportase Lukáš Štěpánek.
Jiří Pokorný při svém návratu do HaDivadla přivedl zpět i své dřívější i současné spolupracovníky – scénografa Petra B. Nováka, kostymérku Janu Hauskrechtovou a skladatele Petra Hromádku.
A cesta „návratů“ bude v probíhající sezoně na brněnské scéně pokračovat – po vzniku autorské „imerzivní eseje“ K antropocénu Vojtěcha Bárty a Matěje Nytry, připravované v rámci experimentální linie Studia (premiéra 2. března 2018), přijde čas pro jednoho ze zakladatelů hadivadelní tradice Jana Antonína Pitínského, který bude režírovat výroční reflexivní montáž s názvem ’68 (premiéra v máji). Nový rok 2018 v HaDivadle – vstříc (krizi) budoucnosti!

Velká francouzská revoluce! …skončila.Pověření

Jste Antoine – pak je tento dopis pro vás. Úhybné manévry jako maska obav z přistižení v chaosu post-revolučních bouří. Kdo skutečně tahal za nitky? Kolik energie k boji zbývá? Lze rozkopávat dveře „pevnosti tradiční Evropa“ stále dokola, točit se v kruhu těchto krizí bez následků a potrestání?
Vyslanec se plaví z Karibiku zpět do centra republiky. Francouzská mocnost v krvi. Bastila padla.Žijeme jeden svět, nebo je světů více? Svět vítězů a svět poražených! Nejsme všichni poraženi? Jak nebýt k smíchu, když mluvíme o změně? Jak nebýt dětmi? Není to už dávno?
O čem hrát divadlo na šibenici, když ani skutečně neznáme nejčerstvější vývoj událostí? Manifestace (ne)stačí. „Smrt je maska revoluce!“ Prázdné zvuky – žádné ideje?
Rozkopnout ty dveře ještě jednou!

Autor: Heiner Müller Překlad: K. R. Jilská Režie: Jiří PokornýÚprava: Jiří Pokorný a Matěj Nytra Dramaturgie: Matěj Nytra Scéna: Petr B. Novák Kostýmy: Jana Hauskrechtová Hudba: Petr Hromádka
Obsazení Antoine: Jan Lepšík Anděl smrti: Simona Peková Revoluce: Marie Ludvíková Debuisson: Zbyšek Humpolec Galloudec: Jiří Svoboda Sasportas: Lukáš Štěpánek j. h. První láska 1: Agáta Kryštůfková První láska 2: Táňa Malíková Fucking nigger: Jiří M. Valůšek Námořník/Otrokář: Miroslav Kumhala Demonstrantka: Kateřina Kumhalová

Premiéra 17. ledna 2018 Reprízy 18.

http://www.hadivadlo.cz

Autor článku: Anna Stránská