Balkánská hra varuje před vzestupem fašismu v Evropě
Balkánský divadelní projekt zpracoval meziválečnou esej chorvatského spisovatele, která varuje před vzestupem krajně pravicové politiky v Evropě a před ostrými rozdíly mezi chudými a bohatými. Podle stejnojmenného díla chorvatského intelektuála Miroslava Krleži z roku 1935 odráží hra Evropa danas neboli Evropa dnes růst nacismu skrze světelnou a snímkovou koláž, která nutí k zamyšlení. To vše podle agentury Reuters doplňují živá hudba, samostatná herecká vystoupení a tanec.
"V době, kdy se Bosna, Chorvatsko a Srbsko chtějí připojit k Evropské unii, vnímáme rozkolísanost Evropy," řekl Haris Pašović, bosenský režisér multimediální podívané, ve které vystupují slovinští, srbští a rumunští herci.
"Evropská unie, která určitým způsobem unesla evropský koncept stanovením politických a kulturních kritérií toho, kdo je Evropan a kdo není, nyní platí daň za svou aroganci," připomněl tak posilování vlivu pravičáckých skupin v zemích, jako jsou Nizozemsko, Švédsko a Francie.
Řada ze stovek diváků, kteří hru v Sarajevu zhlédli, odcházela z divadla v pochmurné náladě. Vnímali totiž vizi Evropy přes snímky její krvavé minulosti a zvuky válečných bubnů.
"Dramatické je to, že Krležova slova znějí jako myšlenky, které byly napsány teprve dnes ráno. A esej byla napsána v roce 1935, kdy Evropa směřovala k nejtemnějším dnům své historie," prohlásil Pašović.
Krleža, jenž byl třikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu, se nadšeně chopil komunistické ideologie sovětského vůdce Vladimíra Iljiče Lenina. Jeho nástupce Josif Stalin ho ale připravil o iluze, takže se od (komunistické) strany distancoval.
"Fašisté a rasisté vstoupili do vlád v Nizozemsku a Švédsku, (Marine) Le Penová ve Francii posiluje a krajní pravicové ideologie se v evropské politice a kultuře objevují stále častěji a legálně," řekl Pašović.
Marine Le Penová, nová šéfka francouzské extrémně pravicové Národní fronty, značně uspěla v posledních průzkumech veřejného mínění, která jí v příštím roce předpovídají postup do druhého kola prezidentských voleb.
Převahu na jevišti získala slovinská skupina Laibach, známá svými vojenskými oděvy. Vystoupila zde s hudbou ze svého projektu Volk, který zahrnuje radikální předělávky evropských národních hymen.
Srbský herec Miki Manojlović, který převyprávěl Krležova slova, je prostým hlasem humanity. Předává publiku bolest a zoufalství intelektuála, který ví, co přichází, ale nedokáže to zastavit.
Na pozadí nepřátelsky znějící hudby a promítaných hypnotizujících obrázků evropských symbolů, ztvárňuje rumunský tanečník Edvard Klug bolest jednotlivce, který se v hrozivém světě snaží přizpůsobit a najít klid.
Umělci z různých zemí, z nichž některé jako Slovinsko a Rumunsko jsou v Evropské unii a některé se nacházejí na okraji bloku, jako jsou Srbsko a Bosna, chtějí s Evropou zahájit dialog, vysvětlil Pašović. "Evropa je mnohem více spletitý historický, kulturní a geografický pojem, než svým omezeným přístupem představuje Evropská unie," dodal.
"Tato hra volá po... lidském rozměru a staví se proti zacházení s lidskými bytostmi jako se zbožím. Individuální činy utvořily Evropu civilizovaným místem a jsou klíčové pro její rozvoj," řekl Pašović. "Nesmíme na to zapomenout."
Pašoviče zřejmě nejvíce proslavila inscenace hry Čekání na Godota, na které pracoval se Susan Sontagovou po jejím návratu do domovského Sarajeva během války v letech 1992 až 1995.
