Bob a bobek jako obyčejní kluci
Na Malé scéně se zabydlí Králíci z klobouku kouzelníka Pokustona. Nová pohádka činohry Divadla J. K. Tyla se jmenuje Bob a Bobek a inspiraci čerpá ze známého televizního večerníčku. Premiéra se uskuteční 3. prosince v 17 hodin.
Pohádky pro Malou scénu připravuje každý ze čtyř uměleckých souborů DJKT, nyní je řada na činohře. Ke spolupráci oslovila mladého talentovaného režiséra Josefa Kačmarčíka, který se chopil nelehkého úkolu, totiž převést do divadelní podoby animovaný seriál Bob a Bobek. „Poetice seriálu se chceme co nejvíce přiblížit a pracujeme s divadelními principy, které nám to umožní. Chceme vytvořit hravou inscenaci pro děti všech věkových kategorií, ale nejenom pro ně. Rádi bychom, aby se na představeních bavili i rodiče a další rodinní příslušníci,“ říká režisér a doufá, že pohádka bude pro děti i dospělé aktuální: „Bob a Bobek se pohybují v současném světě, kde do lesa nikdo nevyrazí bez tabletu, moudrosti lidé přijímají z pochybných youtube kanálů a pro úspěšné podnikání je především potřeba mít ‚nápaditý projekt‘.“
Do hlavních rolí režisér obsadil dva mladé členy souboru, Marka Mikuláška a Ondřeje Vackeho. V mnoha dalších úlohách se představí Apolena Veldová, Andrea Mohylová, Josef Nechutný a Petr Konáš.
„Králíci v našem podání připomínají spíš dva obyčejné kluky, kteří neustále vymýšlejí nejrůznější hry a lumpárny,“ říká Marek Mikulášek, kterého možná děti znají z televizního seriálu Lovci záhad, a prozrazuje, že při zkoušení se herci pořádně vyřádí. A stejně hravá a zábavná bude podle něj i inscenace: „Když děláte sérii těžších kusů, tak pak rádi na chvíli hodíte za hlavu psychologii postavy nebo teorii verše a řešíte třeba, jakým způsobem jako králík ohlodáte mrkev či jak vést rozhovor s neviditelným chameleonem. Vycházíme hodně z principů animované grotesky, takže jde o zkoušení hravé a nápadité. Často se ale pořádně zapotíme. Protože jde o grotesku, děláme různé kousky téměř akrobatického charakteru, skáčeme na trampolíně, žonglujeme, neustále nás někdo pronásleduje. V animovaném seriálu to jde samo; například úvodní cvičení králíků se jednoduše nakreslí, ale když to pak máte zopakovat v realitě, je to celkem fuška. Navíc je důležité svižné tempo, časté střídání prostředí a rychlé střihy.“ K tomu, aby se dva urostlí muži proměnili v králíky, poslouží divadelní kouzlo, které by mělo být překvapením. Kostýmy však rozhodně nebudou realisticky popisné. „Dospělý člověk navlečený v huňatém kostýmu by mohl působit děsivě, navíc bychom nemohli provádět akrobatické kousky,“ podotýká s úsměvem Mikulášek.
