Brněnské divadlo v poslední premiéře spojilo dvě antická dramata
Díla antických dramatiků Aristofana a Sofokla propojila nová inscenace Národního divadla Brno. Z komedie Lysistrata zachovali divadelníci základní dějovou linku vzpoury žen, které odepřou mužům svou přízeň na protest proti válce. Motiv z tragédie Aiás posloužil jako ilustrace absurdity válečného běsnění. Představení nazvané Lysistrata/Aiás dnes divadlo uvedlo jako svou poslední premiéru sezony.
"Aristofanův protiválečný apel se vlastně nemusel příliš měnit. Obzvlášť když se už zase množí hlasy, které by nás nejraději jako poskoky trapných a nechutných geopolitických her vtáhly do válečného konfliktu," uvedl dramatik Roman Sikora, autor úpravy.
Předehrou k samotné Lysistratě je v brněnském představení motiv ze Sofoklovy tragédie. Hrdinný válečník Aiás v podání Martina Slámy, jemuž velitelé odepřou vytouženou poctu, se rozhodne, že je povraždí. Bohyně Athéna mu však zastře mysl, a tak Aiás omylem pobije stádo dobytka. Když přijde k sobě, spáchá z hanby sebevraždu.
Lysistrata ztvárněná Terezou Groszmannovou je v brněnském pojetí vdovou po Aiásovi. Se ženami z dalších řeckých měst i z obléhané Tróje se smluví na tom, že dokud nezavládne mezi muži mír, bude jim odepřena jakákoli ženská náklonnost, a zvláště ta erotická. Podle režiséra Martina Čičváka je ústřední téma Lysistraty dosud aktuální, zvláště s ohledem na genderové otázky.
Na scéně Toma Cillera a v kostýmech Niny Stillmarkové se v Mahenově divadle představí také hostující Gabriela Štefanová, Jana Štvrtecká, Klára Apolenářová nebo Petr Bláha. Po premiéře jsou na programu do konce sezony ještě tři reprízy.
