20.10.2008 00:00

Činoherní klub uvádí: Malá scéna Zlín / 26. října / HORKÁ LINKA

Činoherní klub uvádí:

Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2008 se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

MALÁ SCÉNA ZLÍN

Peter Pavlac a Soňa Ferancová: Horká linka

Revue o strastech a slastech s láskou a sexem.

Neděle 26. října 2008 v 19.30 hodin.

Režie: Petr Nýdrle / Hudba: Tomáš Hubáček, Kuba Soldán / Mistr technikus: Vladimír Komora / Hrají: Barbora Kocmánková, Renata Švrčková, Tomáš Čermák / Jan Holcman, Richard Velísek.

Divadelní soubor Malá scéna vznikl v roce 1969 při literárně-dramatickém oboru na tehdejší Lidové škole umění ve Zlíně. Prvních dvacet let činnosti je spjato se manželi Navratilovými. V roce 2004 se soubor osamostatnil od ZUŠ Zlín. Pravidlem však stále zůstává hrát pro mladého a také nejmenšího diváka. Divadlo Malá scéna Zlín překvapuje již pátou sezonu své diváky.

 

CO JSEM TO VIDĚL

Večer jsem si stále vzpomínal na slogan, jenž byl v době mého dětství hojně používán:

Koupila jsem husu, tak nevím. Nejprve byl význam tohoto rčení doslovný; znamenalo to, že nákup husy je vždycky nejasná záležitost, že ten pták může být na povrchu huj a vespod fuj. Pak se význam rozšířil; označoval jakoukoliv skutečnost, která vypadala tak a potom zase jinak, dobře i špatně, skvěle i zle a vyjadřoval trvalou nejistotu, jak na tom vlastně jsme. A tak jsem celou dobu takto přemítal, jak je to s tím představením Malé scény ze Zlína, které se jmenuje Horká linka a jako autoři literární předlohy jsou uvedeni Peter Pavlac a Soňa Ferencová. Půjdu-li rovnou in medias res, pak jsem se stále ptal, zda ta nepokrytě hrubozrnná, laciná, šmirácko-estrádní podoba byla důsledně prosazovaným a realizovaným záměrem, nebo zda se ty až primitivně drastické formy komiky vymkly svým tvůrcům z ruky a řítí se jako neřízená střela přes rampu. Na konec jsem se kvůli dvěma lahvím piva, které stály na pianinu rozhodl, že jde o cílevědomě a až do hořkých konců prováděnou koncepci. Neboť jsem si řekl, že přece by se tak otevřeně a neukázněně nepilo při představení pivo. Zkrátka a dobře: to všechno, co na mne dopadalo jako drsně pivní žertování skutečně – alespoň tak soudím – mělo jako drsně pivní žertování vypadat. Neboť se tím zřejmě mělo dostat výsměchu tomu, jak tato doba zachází se sexem ve všech možných rovinách a podobách –od televizních reklam počínaje a všelijakými radami konče. A možná i tomu jak se tato životní oblast takto vyprazdňuje a stává se předmětem nezakryté a o to drsnější komerce. Je pravda, že i přes toto rozhodnutí chápat celé představení takto, jsem si občas říkal, jestli by tato snaha být tak neohrabaně agresívní podívanou, přec jen neměla mít občas nějaký nadhled elegantnějšího švihu. Ale pak jsem si zase řekl: Asi ne, mají pravdu, když už tak už, ať všichni na vlastní kůži ucítíme co toto nadužívání sexu na veřejnosti a pro veřejnost znamená. A ocenil jsem, že zlínští se v ničem nedali zmást a nastoupenou cestu ničím nepřikrášlili a nezměnili. I když ten slogan o huse se ve mně kdesi pořád ozývá.

Jan Císař / Divadelní Třebíč / Zpravodaj č.5 / květen 2008

Vstupenky za 90 / 30,- Kč na www.cinoherniklub.cz.

Těšíme se na shledanou.

Zdroj: Radvan.pacl@cinoherniklub.cz

Autor článku: Informace z divadel