Činoherní klub uvádí: Taneční a pohybové studio Magdaléna z Rychnova u Jablonce nad Nisou

V neděli 16. února vystoupí v Činoherním klubu již podruhé Taneční a pohybové studio Magdaléna a pod společným názvem Nekonečná repetice… představí dvě pozoruhodné choreografie mladých dívek.

Taneční a pohybové studio Magdaléna bylo založeno v roce 1998. Je zaměřeno na práci s dětmi od čtyř let, přičemž jeho činnost směřuje k rozvíjení dětské osobnosti, její individuality a talentu. Zabývá se tvořivou taneční výchovou, scénickým tancem, pohybovým divadlem, dramatickou výchovou a pantomimou. Žáci a studenti studia úspěšně reprezentují svůj region na přehlídkách a festivalech v celé ČR i v zahraničí. Každoročně se účastní národních přehlídek v Kutné Hoře, Ústí nad Orlicí, Kolíně a Jablonci nad Nisou. Několikrát soubor získal i nominaci na festival Jiráskův Hronov.

V posledních letech soubor pracuje i na sociálně-kulturních projektech s mentálně postiženými a vozíčkáři, a realizuje tak myšlenku integrace zdravotně postižených formou nejniternějšího lidského vyjádření – uměleckým projevem. Snaží se tím také dokázat, že se hodnota lidí musí konečně začít měřit jiným metrem než tím tržním, a že za úspěšného člověka může být považován každý, kdo dokáže vyjít z ulity vlastního omezení, ať už zdravotního, společenského či sociálního, a umí se rozdělit se o své schopnosti a dovednosti s druhými.

V neděli 16. února vystoupí Taneční a pohybové studio Magdaléna v Činoherním klubu se dvěma choreografiemi, jež vznikly v režii vedoucí souboru Ludmily Rellichové: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej na hudbu Carla Orffa, Sylvie Bodorové a Otmara Máchy; a Barokní fuga na text básně P. Bedřicha Bridela a hudbu Philipa Glasse a Luboše Fišera.

Slova českého spisovatele, básníka a jezuitského misionáře BRIDELA (1619-1980) budou mottem celého tanečního večera: „Barokní fuga posedlá mýtem smrti. Lidé si ubližují na potkání, protože je to způsob jejich komunikace, obživy i druh zábavy. Je to zvyk. Kupují si lásku. Prodávají sami sebe. Láska umí být krutá až do úplného zničení vlastního já. Zlo nemá příčinu, není důsledkem určitého činu ani vlastností určité osoby či skupiny osob, a není ani odpovědí na zlo předešlé. Je vrozeným dědictvím všeho tvorstva.“

http://www.cinoherniklub.cz/index.php/ck-uvadi/nekone-n-repetice.html