Golem v divadle Minor

Slovo golem znamená v hebrejštině "nehotovou věc", "zárodek"; od 12. století se používá k označení umělé lidské bytosti, k jejímuž oživení bylo zapotřebí tajemných magických rituálů. Pověsti o Golemovi spojené se jménem pražského rabiho Löwa se nejvíce rozšířily během 19. století. Filosof a kabalista JEHUDA LIV BEN BECELEL, zavný rabi Löw, byl skutečnou postavou, žijící v pražském židovském ghettu na konci 16. století. Ačkoliv bylo období vlády Rudolfa II. pro pražskou židovskou obec relativně příznivé, přesto její obyvatele provázely neustálé existenční obavy, zapříčiněné častými pogromy a útoky.

Téma nesnášenlivosti, netolerance a iracionálních předsudků se objevuje i v novém titulu divadla Minor - Golem. V magickém příběhu z rudolfinské Prahy ožívá dávná legenda o stvoření bájného monstra. Z obav před útoky "křesťanských" Pražanů stvoří jedné tmavé noci rabi Löw podle tajných kabalistických nauk, za pomoci čtyř mocných živlů a za přispění svých nejbližších pomocníků bytost, která není člověkem, ale pouhým jeho neúplným obrazem. Bytost, v níž se ukrývá strašlivá síla, která může pomáhat, ale i ničit. Tak vznikne Golem, jehož úkolem je chránit Židovské město a jeho obyvatele.

Text k inscenaci napsal na základě "golemovských" pověstí sám režisér Akram Staněk. Výprava používá variability jevištního prostoru divadla - výtvarník Milan Popelka navrhl scénu do prostoru arény, pro loutky (marionety) jsou charakteristické kubizující prvky. Hudbu k inscenaci složil Jan Vondráček.

Klára Hamanová klara.h@minor.cz