HaDivadlo – výběr ředitele CED: Otevřený dopis primátorovi města Brna Petru Vokřálovi a Radě města Brna

Vážený pane primátore, vážení radní.

Obracíme se na vás jako HaDivadlo, renomovaná divadelní scéna ve 43. sezoně své činnosti, v souvislosti s výběrem ředitele Centra experimentálního divadla, p.o. (dále jen CED).

K informacím se dobíráme poměrně komplikovaně a jen vlastním úsilím. Je to mimo jiné důsledek toho, že se v konkurzu rozhodovalo „o nás bez nás“, protože členem výběrové komise sice byl odstupující ředitel, zato v ní chyběli zástupci divadel, kterých se výsledek jednání bytostně dotýká. Máme dojem, jako by ve výběrovém řízení šlo především o řešení situace v Divadle Husa na provázku, ne však další budoucnosti CED, jehož je i naše divadlo součástí. Z toho, co nyní víme, u nás převládají rozpaky a dojem promarněné šance dostát vizi Brna jako města progresivní divadelní kultury autenticky zasazené do evropského kontextu.

CED vznikl ze společné tvůrčí energie Divadla Husa na provázku (DHNP) a HaDivadla (HaDi) koncentrované koncem osmdesátých let ve společných divadelních projektech jako byl Rozrazil. Obě divadla si byla blízká nejen v tvůrčí vehemenci k radikálnímu ohledávání nových možností divadelního jazyka, ale zejména v občanském étosu narušujícím strnulost cynického a vyprázdněného režimu. Jít tehdy nejen v umění za svým vyžadovalo značnou odvahu a ochotu k obětem. Tato atmosféra svědčila silným tvůrčím osobnostem. Jedna z nich, Petr Oslzlý, se po ustavení CED stala ředitelem instituce, která přirozeně měla v nově nabytém svobodném prostoru značné ambice a začala je naplňovat. Mimo jiné s využitím synergie, kterou unikátní spojení divadel nabízelo.

Po více než pětadvaceti letech však nejen podle našeho mínění obraz CED už neodpovídá původním ideálům a představám. Svět se během toho čtvrtstoletí proměňoval s nebývalou dynamikou a CED jako celek zdaleka ne ve všem dokázal na jinou podobu společnosti a světa reagovat. Místo toho se uzavřel v podobném bezčasí, jaké jeho divadla před rokem 1989 kritizovala, a jeho hlavní ambicí se stala reprodukce stejného a konzervace „zlatých časů“, kterým se CED stal už jen jakýmsi muzeem.

Od nového ředitele jsme proto očekávali skutečnou změnu! Nově formulované a s plným nasazením naplňované poslání, které dá souručenství dvou zakládajících divadel znovu smysl, které povzbudí a naplno využije synergie a dalších potenciálů, jaké CED může nabízet.

Koncepce, která zvítězila, však tyto naše naděje nenaplňuje. A co víc, nevíme, jestli zřizovatel – město Brno – , má jasnou představu, co má CED městu a jeho občanům přinášet.

Na pováženou je procedurální rámec celého výběrového řízení, kdy autor vítězné koncepce měl na její zpracování výrazně delší čas, než jeho konkurenti, protože byl jediným účastníkem prvního kola vyzvaným k účasti v kole druhém, zatímco další dva kandidáti byli oficiálně osloveni až 23. dubna 2018 a na zpracování koncepce významné kulturní instituce s rozpočtem kolem padesáti milionů korun tedy měli pouhé dva týdny (do 7. května 2018).

Přesto, že vítězná koncepce měla všechny předpoklady pro kvalitní a podrobné zpracování, budí v nás významné pochyby:

• Dle oficiálního zdůvodnění byla vybrána mimo jiné proto, že nabízí „citlivou kontinuitu“ a „nejméně konfliktní řešení stávající složité situace nejen v CED, ale (...) především v DHNP“. Řeší tedy zejména situaci DHNP a pokud jde o CED, spokojuje se s „nekonfliktností“. K žádoucím změnám ale případné konflikty obvykle patří, jde o to je správně zvládnout. V našich očích se jedná o kontinuitu vyprázdněné umělecké vize, podhodnocené práce a nefunkčního byrokratického aparátu selhávajícího v komunikaci jak s veřejností, tak i s mezinárodním kontextem.
• V koncepci je řada hypotetických návrhů a nápadů, které však nemají žádné konkrétní ukotvení. Např. některé ze jmenovaných osobností, které koncepce navrhuje oslovit ke spolupráci, nám daly najevo svůj podiv nad tím, že jsou v textu uvedeny, aniž by se jich kdokoliv ptal. Vítězný koncept je proto možné chápat jako bohulibé přání, ale ne jako seriózní projekt ukotvený v realitě.
•  Žádoucí a dnes pro většinu progresivního evropského umění zcela samozřejmý mezinárodní, či aspoň středoevropský přesah je reprezentován příslibem spolupráce s jistě zajímavým a respektovaným, ale jediným režisérem. Nejedná se tedy o komplexní a propracované směřování, ale o konstatování, že „nadále budeme usilovat o to, aby se spolupracovníkem Divadla Husa na provázku stal vynikající polský režisér Jan Klata“.
• Významnou položkou koncepce je propojení CED s projektem revitalizace brněnské Káznice. K diskuzi jsou naše pochybnosti o tom, zda právě bývalé vězení, v němž trpělo i mnoho nespravedlivě stíhaných, je místem, z něhož by se měl stát „rušný kulturní spot, jenž by měl postupně vykrystalizovat v jeden z nejdůležitějších brněnských uměleckých klubů“. Obavy se však týkají i toho, že rozšířením o působnost v tak rozsáhlém objektu by se z CED stala citelně větší organizace, podstatně by vzrostly nároky na management a řízení, které zatím nedostačují racionálnímu a efektivnímu provozu v rámci stávajících prostor CED a které vítězná koncepce vůbec neřeší.
• Vzájemné korektní vztahy s M. Oščatkou bohužel neznamenají totéž, co pocit jistoty, smysluplnosti a nové energie ze silné tvůrčí, ale také vůdčí a manažerské osobnosti v čele CED.

Vytěžit z nastalé situace možné maximum je jistě jednou z cest, kterou se můžeme vydat. Pocit zklamání z promarněné příležitosti nastartovat znovu, adekvátně současnosti unikátní divadelní instituci, která v posledních letech existuje spíš jen z jakési setrvačnosti, však převládá.

HaDivadlo se před lety dobrovolně stalo součástí CED a po celou dobu usilovalo o poctivou uměleckou výpověď a práci, která by odpovídala poslání prestižní divadelní instituce. Jsme připraveni i nadále plnit veřejnou službu v podobě nabídky divadelních představení pro náročného diváka, dalších spřízněných aktivit i vzdělávání publika, jak to očekává vize města Brna v oblasti kultury. Od okamžiku vyhlášení výsledků výběrového řízení si však logicky klademe i otázku, zda by nebylo pro naplňování našeho poslání lepší HaDivadlo opět osamostatnit.

Za zvážení naší situace a odpověď děkujeme.

Zaměstnanci HaDivadla

Břetislav Rychlík – koncepce Michal Zetel – koncepce Miroslav Oščatka – koncepce