Jiří P. Kříž: V Kladně zpívá Eda Haken
V Kladně zpívá Eda Haken
(Lampion k 250. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta)
Loutkáři už si dnes naštěstí nemusí lámat hlavu, do jaké míry je Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta a jeho libretisty Emanuela Schikanedra tajnosnubnou operou potvrzující autorův vztah k zednářské lóži, do níž Mistrovi vykladači vkládají podobenství o Taminových zkouškách mlčenlivosti, případně si hlavy lámou, s kým identifikovat vládce Sarastra a Královnu noci. Loutkové divadlo je tady hlavně proto, aby se jeho tvůrci na syžety velkých, ba i největších děl světové hudební literatury podívali mírně inzitníma, iluzemi okouzlenýma očima, a aby malé i velké diváky pobavili, okouzlili. Karel Brožek to v kladenském Divadle Lampion znovu se ctí dokázal.
Není to tak dávno, co se pustil do Shakespearova Macbetha. Dokázal mu dokonce vtisknout aktualizace, které mu rigoróznější část kritiky (pokud ještě vůbec do divadla, a zvláště do loutkového, vstupuje) vyčítala jako prvek nadbytečný. Jenom ovšem do chvíle, než na plzeňském mezinárodním Divadle Plzeň popatřili její zástupci na Stafford-Clarkova Macbetha v interpretaci britského Out of Joint, přeneseného do současné Afriky...
Neuplynul ani rok a na světě je pro změnu Mozartova tajemná pohádka. V originální zkratce a interpretaci, kterou se vznešeností předlohy spojuje ze všeho nejvíc nahrávka opery Československým rozhlasem. V ní orchestr Národního divadla řídí Josef Kuchinka, sbor jeho opery Milan Malý a v roli Sarastra nevládne záznamu nikdo menší než Eduard Haken, Tamina zpívá Zdeněk Švehla, Královnu noci Jana Jonášková, Paminu Magdaléna Hajóssyová, Papagena Dalibor Jedlička, Papagenu Naďa Šormová atd.
A ještě jedna poznámka: Nepovažuji za náhodné, že si Brožek Macbetha jako Rej čarodějnic vyzkoušel před Lampionem v Klicperově divadle Hradec Králové. Nastudování pro jeden z hradeckých festivalů Divadlo evropských regionů mu pomohlo najít klíč pro inscenování na loutkářské scéně. Aniž bych hledal souvislosti, totéž se opakuje při Kouzelné flétně. Kdysi jí prověřil schopnost klicperovců inscenovat muzikál a operu. V Lampionu nic takového prověřovat nemusel, u loutkářů se jaksi předpokládá, že umí muzicírovat a zpívat. Přesto mne v podstatě dvojí replika tématu vede ke zobecnění, že se tak pro zkušeného režiséra dvakrát otevřela možnost o látce uvažovat a realizovat ji v rozličných stupních zjednodušení (činoherci si ověřují pohybové meze - Macbeth, a zpívají operu - Kouzelná flétna), k čemuž přistupuje nutná, ale nanejvýš invenční loutkářská zkratka.
Kouzelná flétna se po Brožkově hradecké objevila na činoherní scéně už několikrát. Připomenu aspoň zdařilé z posledních let: v Městském divadle Brno jako součást Shafferova Amadea, v Městském divadle Zlín s výpomocí operně školeného hlasu pro činohercem nezvládnutelný part Královny noci, a v Dejvickém divadle, v němž se inscenování poslední Mozartovy opery Brožkovi přiblížilo nejvíc...
V Lampionu rámuje režisér inscenaci Kouzelné flétny jednak všeobjímající náručí Sarastra, kterého v nadživotní velikosti zaplňující celou scénu ve složené figuríně představuje Roman Havelka a jeho ruce vodí oba Klaunové (Michal Džula a Viktor Stříbrný), jimž připadl úkol jakéhosi odlehčovacího chóru přenášejícího Tamina (Ondřej Lážnovský) i Papagena (Drahomír Mráz) na cestě zkoušek do vládcova království. Klaunů na jevišti je zapotřebí i kvůli udržení pozornosti diváků při jinak bleskurychlých přestavbách scény - vytvořené kým jiným v Kladně než Aloisem Tománkem? Ten zvolil pro velikostně různorodé marionety zajímavá pozadí starých, kolorovaných rytin romantických krajin s hrady, rozeklanými vrchovinami, jeskyněmi a zámeckými zahradami.
Brožek má dostatek zkušeností s inscenováním opery na loutkářských scénách. Jeho erbovní Don Giovanni v Národním divadle Marionet v Říši loutek dosáhne co nevidět k třetí tisícovce(!!!) repríz. Kouzelná flétna se opírá o zkušenosti celého hereckého souboru, jenž nejenom dobře vládne loutkami, ale ovládá i metodu, kterou v Evropě i jinde nepřijímají vždy bez výhrad. Totiž že se loutkoherci neukrývají za paraván a v rolích se střídají s loutkami. Na tom je postaveno moderní české loutkářství od Naivního divadla, Lampiónu, Draku, Buchet a loutek až po Alfu, Radost a Dům loutek. Až se s Taminem vypravíme vysvobodit jeho Paminu (Linda Lahnerová), než ptáčník Papageno (Drahomír Mráz) najde svou Papagenu (Hanu Vaverovou), než všichni porazí vilného mouřenína Monostata (Romana Havelku), a to všechno za asistence Tří dam (Taťány Zemanové, Lindy Lahnerové, Hany Vaverové), než si i my udobříme Královnu noci (Waldraut Ritterovou), prožijeme půldruhé hodinky s krásnými loutkářskými gagy a zkratkami, které slavnou operu Wolfganga Amadea Mozarta povyšují k roztomilé doslovnosti. Nudit se určitě nebude nikdo. Tím méně kritici, kteří už kamkoli mimo Prahu do divadla jezdit přestali.
Divadlo Lampion Kladno - Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna. Opera o dvou jednáních. Libreto Emanuel Schikaneder, překlad Pavel Eisner, úprava, scénář a režie Karel Brožek, výprava Alois Tománek, pohybová spolupráce Jiří Ouřada, dramaturgická spolupráce Nina Malíková. Premiéra 7. října 2005.
Jiří P. Kříž
