Kafkova Proměna ve Švandově divadle: černá komedie o vzpouře
Jako černou komedii o mužské vzpouře uvede Kafkovu Proměnu Švandovo divadlo v Praze. Nejznámější povídku Franze Kafky tu nastudoval režisér Dodo Gombár, který smíchovskou scénu už čtyři roky formuje také jako umělecký ředitel. V inscenaci o vzorném zaměstnanci a živiteli rodiny, který se jednoho rána probudí jako obrovský hmyz, zažije zásadní proměnu nejen hlavní hrdina, ale také interiér divadla: diváci zasednou na jevišti a hrát se bude v hledišti. Děsivé, absurdní a zároveň směšné drama o jedné podivuhodné metamorfóze Řehoře Samsy bude mít premiéru 31. května – přesně tři dny před 90. výročím spisovatelova úmrtí.
„Uvádíme inscenaci o vzpouře proti očekávání. O vzpouře proti očekávání doma, v práci i ve vlastní hlavě. O tom, jak úsměvné jsou všechny naše plány a jak hlasité mohou být naše sny,“ říká režisér Dodo Gombár.
Ten v divadle už čtyři roky nabízí prostor výrazným tvůrcům s jasným autorským rukopisem, jejichž hry podle kvalitních předloh přitahují ke Švandům zaslouženou pozornost i publikum. Kafkova Proměna, která je ve Švandově divadle poslední premiérou této sezóny, tak navazuje na linii zdařilých, diváky dobře přijatých titulů. Tím byl v sezóně 2013-2014 třeba Bondyho Šaman v režii Viktorie Čermákové, Možná že odcházíme podle Jana Balabána v režii Martina Františáka, Země Lhostejnost věnovaná dílu a osobnosti Karla Kryla (r. D. Gombár), Čapkův Krakatit zdramatizovaný a režírovaný Danielem Hrbkem či moderní verze Shakespearova Hamleta očima Daniela Špinara.
Humor, hudba a divadlo „trochu jinak“
Kafkovu Proměnu, která patří k zásadním dílům světové literatury, zdramatizoval Dodo Gombár společně s dramaturgyní inscenace Lucií Kolouchovou. Ta o inscenaci říká: „Naše Proměna chce být drzou, nelítostnou sondou rodinných vztahů. Rozhodli jsme se do vnímání Franze Kafky vnést více humoru, než je obvyklé. Zajímali nás lidé v mezních situacích: Řehoř, který se jednoho dne prostě rozhodne, že už má všeho dost a uzavře se do sebe, na druhé straně jeho rodina, která léta žila na jeho úkor a najednou se musí postarat o zdroj příjmů i o svého nemohoucího syna. Kromě Proměny jsme vycházeli také ze slavného Kafkova Dopisu otci. A pozorný divák najde ve hře i motivy z Popisu jednoho zápasu“.
Řehoře Samsu ztvární Marek Pospíchal. Sympatický rodák z Petrohradu patří ke stálicím smíchovského souboru (Idioti, Hamlet, Krakatit, Crash u potoka, Řemeslníci, Mein Kampf, Nebe nad Berlínem, Vladimirova děvka). „Na Kafkově textu mě od první chvíle fascinovala atmosféra. To nevysvětlitelné dusno, rodinná hniloba, která může bujet i v reálných rodinách, aniž by se kdokoliv musel měnit na nějakého brouka,“ říká Marek Pospíchal známý i ze seriálů České století, Comeback, Expozitura, Zázraky života či filmu Alois Nebel.
Svého hrdinu vidí Pospíchal velmi aktuálně: „Tématem Řehoře Samsy je velmi současná snaha se za něčím hnát - za kariérou, za šťastnou rodinou, za penězi, úspěchem, slávou. Není lepší se na to všechno vykašlat? K tomu možná, ke konci hry, umírající s jablkem hnijícím pod krovkami, dojde i postava Řehoře Samsy. Ženeme se za jakýmsi naplněním života, ale mnohokrát marně, za celoživotní snahu nám nikdo ani nepoděkuje,“ říká hlavní představitel Proměny, který na hru zve zejména diváky se smyslem pro absurditu života a pro černý humor: „Adaptace Dodo Gombára a Lucie Kolouchové vidí předlohu hodně groteskně, hledá v ní humor, obsažený už v předloze, a násobí ho minimálně dvěma. Překvapivé jsou střihy od brutální komiky k citlivým rodinným scénám, od snových obrazů k těm hyperrealistickým.“
V dalších úlohách vystoupí Martina Krátká, která v roli Sestry v souladu s Kafkovým textem hraje na housle, Kristýna Frejová jako Matka ji doprovodí na kytaru a Otec v podání Petra Vaňka se ujme akordeonu. Dále hrají David Punčochář (Prokurista), Tomáš Pavelka a Patrik Děrgel (Nájemníci), Erika Stárková nebo Andrea Buršová (Posluhovačka).
Jak už je u Gombárových inscenací zvykem, právě živá hudba v podání múzicky nadaných herců tvoří výraznou linku celého představení. Hudební doprovod složil Jiří N. Jelínek, který se Švandovým divadlem spolupracoval už na inscenaci Bondyho Šamana.
Proměny se dočká i Velký sál Švandova divadla, v němž diváci zažijí divadlo trochu jinak: „Jeviště a hlediště ve Velkém sále si prohodí role - diváky tu vůbec poprvé pozveme na scénu a herci ovládnou hlediště – přízemí, lóže i balkón,“ prozradila spoluautorka scénáře Lucie Kolouchová. Netradičně pojatou scénu navrhl Petr Masopust, autorkou kostýmů je Lenka Odvárková.
Proměna uzavírá u Švandů sezónu, která byla z hlediska čísel – počtu odehraných premiér, hostování i návštěvnosti - vůbec nejspěšnější za posledních 12 let, kdy se nově rekonstruovaná budova (z Labyrintu opět pod staronovým názvem Švandovo divadlo) znovu otevřela publiku. „Také umělecké výsledky v sezóně 2013-2014 jsou nejpřesvědčivější od chvíle, co do Švandova divadla Dodo Gombár nastoupil jako jeho umělecký šéf. Sázka na chytlavý a zároveň nepodbízivý repertoár společně s dobrou obchodní a marketingovou strategií přinesly po čtyřech letech svoje ovoce, “ říká ředitel Daniel Hrbek. On sám před patnácti lety divadlo přebíral v zoufalém stavu: v hledišti byla vytrhaná sedadla, fundus zmizel neznámo kam a budova volala po rekonstrukci. Nyní ale smíchovská scéna kvete. „V sezóně 2013-14 s podtitulem Druhá tvář jsme dosáhli 88% návštěvnosti a její křivka dále šplhá směrem vzhůru. Zvýšil se počet zájezdových představení – meziročně o 35% - a stoupla také soběstačnost divadla: ta je nyní 33%, což je víc, než jsme plánovali a svému zřizovateli slibovali. Je jistě velkou zásluhou Doda Gombára, že teď spolu v hereckém souboru všichni táhnou za jeden provaz, což se odráží na kvalitě odvedených představení a spolu s výběrem dobrých předloh a zvaním inspirativních režisérů vede k tomu, že hry uváděné v premiérách míváme pravidelně vyprodané. Jednoznačným trendem je také omlazování publika – naši milí švandiváci jsou teď v průměru zas o něco mladší než před pár lety, což je pro budoucnost divadla velmi dobrá zpráva“, říká Daniel Hrbek.
Povídku Proměna (v originále Die Verwandlung) napsal Franz Kafka v roce 1912 a patří mezi několik málo Kafkových děl, která vyšla ještě za jeho života. Kafka tehdy pracoval jako úředník a za spisovatele se nepovažoval - psaní pro něho bylo odreagováním a s výsledky své literární činnosti byl častěji nespokojen než spokojen. A k Proměně byl ještě kritičtější než obvykle: tvrdil, že nedokáže pochopit, jak může psát takové "nechutné historie“. Přesto se Proměna stala jeho vůbec nejznámějším dílem a zařadila se mezi skutečné světové bestsellery.
Proměna se už dočkala mnoha uměleckých zpracování: pozoruhodnou divadelní adaptaci přineslo např. Divadlo Komedie v režii Arnošta Goldflama v roce 2003. Zajímavě si s ní poradila i islandská divadelní společnost Vesturport, která ji v roce 2006 uvedla v londýnském divadle Lyric Hammersmith. Kafkova povídka posloužila několikrát také jako komiksový námět - třeba českému sochaři žijícímu v německém Norimberku Václavu Gatarikovi (jeho komiks vyšel v r. 2009) nebo americkému kreslíři Peteru Kuperovi (The Metamorphosis, 2003). V roce 2013 vydalo nakladatelství Franze Kafky také česko-anglickou verzi Proměny bohatě ilustrovanou nekonvenčními černobílými i barevnými kresbami Jiřího Slívy. Významná filmová verze Proměny (Die Verwandlung) vznikla v režii Jana Němce, který ji natočil v Německu v době své emigrace v roce 1975: celý příběh natočený subjektivní kamerou se tu odvíjí z pohledu nebohého hlavního hrdiny. A důstojně si s Proměnou poradila i televize: britské televizní drama vycházející z vydařeného představení londýnského divadla Mermaid vzniklo podle divadelní adaptace Stevena Berkhoffa v režii Jima Goddarda, titulní role se ujal vynikající Tim Roth.
