Liberecké Šaldovo divadlo nabídne do konce roku šest premiér
Šest nových představení obohatí ještě letos repertoár Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Bude mezi nimi i Legenda o Kateřině z Redernu, jež je nejambicióznějším projektem divadla posledních let. Novinkou také bude delší otevírací doba před a po každém představením. ČTK to dnes řekla Jarmila Levko, která se od září oficiálně stane ředitelkou divadla.
"Divadlo bude přístupné už od 18:00, tedy o půl hodiny dříve než dosud. Půl hodiny po představení bude otevřený i bar, který končil o přestávce. Přibude také jedno prodejní místo, dojednali jsme spolupráci s jednou firmou zaměřenou na kvalitní vína," uvedla Levko.
První představení po letních prázdninách nabídne divadlo v neděli 7. září, sezonu zahájí úspěšným muzikálem Monty Python's Spamalot.
První premiérou bude 26. září opera Eva od českého skladatele Josefa Bohuslava Foerstera, ve které se pojí krutě pravdivý vesnický příběh s hlubokou psychologií postav a nevšední lyrikou. Opera byla od svého uvedení v roce 1899 na repertoáru Národního divadla téměř nepřetržitě až do 60. let.
Opera chystá ještě jednu premiéru, před Vánocemi uvede Legendu o Kateřině z Redernu. Jde o projekt za zhruba milion korun, který vznikl ke 130. výročí otevření novorenesanční budovy Šaldova divadla. Operu vztahující se úzce svým námětem k Liberecku a Frýdlantsku napsala skladatelka Sylvie Bodorová na text režiséra a končícího ředitele divadla Martina Otavy.
Činohra připravuje tři premiéry. Na začátek října chystá pro Malé divadlo autorskou hru Tomáše Svobody nazvanou Srnky, což jsou neobvyklé příběhy outsiderů spojených s Libercem. Novinkou na malé scéně bude od prosince také Goetheho Faust, který dosud nebyl v Liberci nastudován. Na velké scéně bude mít premiéru jediná hra, od poloviny listopadu bude v programu komedie Lidi od současného britského dramatika Alana Bennetta.
Jednu novinku připravuje i balet, v polovině října představí svoji verzi Popelky. Šéfka baletu Alena Pešlová pohádkový příběh o dívce, která nalezne svého prince, upravila do současné podoby na hudbu Sergeje Prokofjeva.
