Městské divadlo Brno připravuje muzikál Grand Hotel
Píše se rok 1928. Během jednoho víkendu jsme v luxusním berlínském Grand Hotelu svědky pohnutých osudů několika hotelových hostů a zaměstnanců. Setkáváme se s velmi rozdílnými postavami, jejichž životy dávají dohromady mozaiku příběhu vyprávějícího o velkých snech, vášních, láskách, zklamáních, bolestech i smrti.
Jelizaveta Grushinskaya je proslulá balerína na svém posledním turné. Turné je poslední už po osmé. Stárnoucí baletka svádí boj sama se sebou, je si vědoma svých čím dál pokročilejších limitů, ale zároveň se nedokáže s jevištěm a obecenstvem rozloučit. Navíc na ni stále tlačí manažeři, kteří jsou na ní finančně závislí. Naštěstí má ale i svou věrnou souputnici Raffaelu, která je jí upřímně oddaná.
Erik Litnauer je recepčním. Na jeho práci je závislá celá rodina. Jeho žena zrovna rodí, on ale nemůže opustit svou pozici v hotelu a jít ji navštívit do nemocnice. Zatímco plní všechna přání hotelových hostů, strachuje se o svou manželku a každou chvíli očekává zprávu o narození potomka.
Slečna Frieda Flamm alias Flaemmchen přišla do hotelu jako zapisovatelka pro generálního ředitele Preysinga. Práci u něj potřebuje, aby měla alespoň minimální příjem, ovšem její touhou je stát se herečkou, odjet do Ameriky a vybudovat si zářnou kariéru. Je pro to ochotna udělat opravdu všechno?
Baron Felix Amadeus Benvenuto von Gaigern je i přes velkolepé jméno především proslulý sukničkář. Dědic drobného titulu a obřích dluhů je pod tlakem svých věřitelů, a tak se navzdory své šlechtické cti uchyluje i ke krádežím. Jak daleko je schopný při svých podvodech zajít? A je láska, kterou projevuje Jelizavetě, skutečná nebo předstíraná?
Otto Kringelein pracoval celý život jako účetní. Je žid. Za svůj těžký život naspořil peníze, které si rozhodl užít ubytováním v luxusním hotelu. Je totiž těžce nemocný, je si vědom toho, že jeho dny jsou téměř naplněny, a proto si chce na konci svého života vynahradit to, co dosud neprožil.
Doktor Otternschlag je vypravěčem celého příběhu, zpovzdálí sleduje všechno, co se kolem něj děje, a komentuje osudy kolemjdoucích. Sám je bývalý plukovník, těžce raněný v první světové válce, dosud trpící velkými bolestmi, které řeší nemalými dávkami morfia.
A život jde dál. Hosté opouštějí hotel, většinou zlomení, zůstávají jim jen poslední zbytky naděje. Končí jedna velká epocha, druhá světová válka je za dveřmi, svět už nikdy nebude jako dřív. Ale dveře v hotelu se točí a točí…
Nejdůležitějším autorem muzikálu Grand Hotel je Maury Yeston, který je našemu publiku dobře známý díky titulům TITANIC a Nine. Muzikál vznikl podle knihy Vicki Baumové Lidé v hotelu z roku 1929, která byla i zfilmována. Rakouská spisovatelka Vicki Baumová (1888–1960) byla zosobněním výmarského modernismu a sebevědomí. Tato emancipovaná žena, novinářka a harfenistka židovského původu, se dokázala prosadit v mužské společnosti, do které vnesla ženská témata, jež ovšem v jejím podání oslovila i mužské publikum. Od třicátých let žila v Americe, zatímco nacisti v Německu pálili její knihy. Podle její nejznámější novely napsal William Drake divadelní hru, která na Broadwayi zaznamenala 459 repríz, a následně podle ní vznikl i slavný snímek. Ve filmové verzi z roku 1932 zářila Greta Garbo, ačkoliv ta původně chtěla roli primabaleríny odmítnout, neboť si na ni ve svých 27 letech připadala příliš stará. Joan Crawfordová zase přijala roli slečny Friedy Flamm právě proto, že toužila hrát vedle Garbo. Režisér Edmund Goulding nakonec převzal Oscara za film roku a spanilá jízda „lidí z hotelu“ pokračovala dál směrem k první muzikálové adaptaci. Ta měla premiéru v roce 1958 pod názvem At the Grand a autoři hudby a písňových textů Robert Wright a George Forrest se v ní spolu s libretistou Lutherem Davisem rozhodli děj přesunout do Říma, kde se navíc z primabaleríny stala operní pěvkyně. Nejen těmito změnami se však známý příběh příliš vzdálil od oblíbeného námětu a namísto očekávaného úspěchu se tak dostavil nezdar, který se ani nedočkal své broadwayské premiéry.
V osmdesátých letech se ovšem autoři k námětu vrátili, a jelikož panovaly obavy, že se znovu nepovede inscenaci zdárně dovést na Broadway, požádal Tommy Tune, Yestonův někdejší režisér a producent muzikálu Nine, jestli by mu skladatel pomohl revidovat starou verzi muzikálu. Maury Yeston Grand Hotel doslova resuscitoval, nakonec pro něj napsal osm zcela nových písní a přepsal více než polovinu původních textů. Muzikálu to pomohlo náramně, stejně jako účinkování Yestonovy jedinečné múzy Liliane Montevecchi, která zazářila v roli bývalé primabaleríny Jelizavety. Premiéra se konala 9. listopadu 1989 v Divadle Martina Becka (dnešní Al Hirschfeld Theatre). K překvapení všech se stal zázrak a Yeston, společně s Wrightem, Forrestem a dalšími byli nominováni na Tony Awards ve dvanácti kategoriích, včetně nejlepší původní hudby. A nejen to, ocenění získali také při udílení Drama Desk Awards. Konečný počet 1077 oficiálních repríz byl úspěchem, který překonal nejen Nine, Grand Hotel se stal vůbec nejúspěšnější Yestonovou inscenací na Broadwayi v celé jeho kariéře.
V roce 1993 tento muzikál v režii Jozefa Bednárika a choreografii Libora Vaculíka uvádělo s velkým úspěchem bratislavské divadlo Nová scéna. Nyní jej v české premiéře uvádí Městské divadlo Brno v režii Stanislava Slováka, choreografii Hany Kratochvilové a překladu Zuzany Čtveráčkové. Scéna odrážející lesk a pompéznost hotelu vzniká v dílně Jaroslava Milfajta a nepřeberné množství dobových kostýmů vytváří Andrea Kučerová. O hudební nastudování se postarají František Šterbák a Ema Mikešková.
V hlavních rolích se můžete těšit na Lucii Bergerovou nebo Markétu Sedláčkovou (Jelizaveta Grushinskaya), Lukáše Janotu nebo Lukáše Vlčka (Doktor Otternschlag), Kristýnu Daňhelovou nebo Martu Matějovou (Frieda Flamm), Kristiana Pekara nebo Aleše Slaninu (Baron), Radka Novotného nebo Oldřicha Smysla (Otto Kringelein), Jonáše Floriána nebo Ondřeje Halámka (Erik) a mnohé další. Česká premiéra proběhne 21. března na Hudební scéně Městského divadla Brno.
