Muzeum v Plzni láká na cenné Trnkovo diorama Svatba u Broučků
Unikátní exponát z dílny světoznámého výtvarníka Jiřího Trnky vystavuje Muzeum loutek v Plzni. Cenné diorama Svatba u Broučků, jež plzeňský rodák vytvořil ve 27 letech podle knihy Jana Karafiáta pro světovou výstavu v New Yorku v roce 1939, se muzeu podařilo zapůjčit a kompletně zrestaurovat. Jde o první Trnkovo komplexní zpracování tématu Broučků, jež ho provázelo celý život. Novinářům to dnes řekla vedoucí muzea Markéta Formanová.
Muzeum třírozměrný model vystavuje u příležitosti 100 let od Trnkova narození. V Plzni bude k vidění do března 2013.
"To diorama bylo zapomenuté, mělo komplikovaný osud. Vznikalo na poslední chvíli, Trnka ho dělal sám, protože ještě nebyl obklopen svým studiem, je to jeho první zpracování Broučků. Po zrušení československé účasti na světové výstavě v souvislosti s nástupem Protektorátu bylo vystaveno roku 1940 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Potom je jeho osud spíše nejasný," uvedla Formanová.
V současné době je diorama majetkem Českobratrské církve evangelické, která ho dlouhodobě zapůjčila do městečka Jimramov na Vysočině, kde má Karafiát svou síň rodáků.
Restaurování cenného modelu trvalo dva měsíce, záchranné práce odborníci prováděli přímo před očima návštěvníků muzea. "Při restaurování z diorama dokonce vylezli živí broučci. Celkově bylo ve velmi špatném stavu, Trnkovi potomci mi dokonce říkali, že už zřejmě neexistuje, že bude sežrané," uvedla Formanová.
Podle Pavla Suka, vedoucího oddělení kultury Krajského úřadu Plzeňského kraje, vydal Karafiát Broučky neboli Pohádku pro malé i velké děti v roce 1876, a to anonymně. "Je to příběh, který je nesmírně lidský, je psán krásným jazykem a Karafiát do své knihy dal mnoho ze svého dětství. Trnka Broučky poprvé ilustroval v roce 1941. Je zajímavé, že rok před ním je ilustroval Ondřej Sekora, ale kresby se tak neujaly," řekl Suk.
Restaurátorské práce prováděla Elen Kudrová za odborného dohledu Jiřího Špinky, oba ze Západočeského muzea v Plzni. "Loutky nejsou dělány klasickým způsobem, jak je vyráběl. Tyto jsou zjednodušené, hlavičky mají soustružené z lipového dřeva, nos a ouška tam přidával. Trnka náramně vystihl charakter postav, udržel profesionální výtvarnický charakter," řekl Špinka. Podle něj špatný stav loutek způsobili také moli, téměř polovina postaviček musela dostat nové ošacení.
Výstavu doplní portrét Jiřího Trnky od Viktora Strettiho, který je v Muzeu loutek zapůjčen z kláštera Plasy.
