23.11.2006 00:00

Pětaosmdesátiny Otomara Krejči připomíná výstava v Kolowratu

Praha 23. listopadu (ČTK) - V pražském paláci Kolowrat byla zahájena výstava k pětaosmdesátinám režiséra a herce Otomara Krejči. Národní divadlo jí ve spolupráci s Divadelním ústavem připomíná celoživotní dílo tohoto zakladatele legendárního Divadla za branou, jemuž tento týden předal prezident Václav Klaus Čestnou plaketu. Zástupci obou institucí jubilantovi na vernisáži v den jeho narozenin pogratulovali.

Výstava je rozdělena do tří celků - Zápas o umělecký sloh činohry Národního divadla, Divadlo za branou, Vyhoštění z českého divadla a návrat. Na fotografiích připomíná Krejčovy role a inscenace vytvořené na jevištích české první scény. Obsahuje i model scénografa Josefa Svobody k Faustovi včetně kostýmů Jana Skalického ze 2. poloviny let devadesátých.

Krejča se zásadně zapsal do historie Národního divadla (ND); jeho cílem bylo vytvoření dramaturgie, která by přinesla původní hru s pravdivými postavami současníků. Divadlo chápal jako souvislou uměleckou tvorbu, zakládající a rozvíjející určitý divadelní názor a styl. Jeho podmínkou byla volba přesných uměleckých prostředků i spolupracovníků. Jako režisér vytvořil 84 inscenací, z toho více než polovinu v osmi zemích světa. Důraz kladl na způsob práce s herci a etiku divadelní práce.

V roce 1956 byl Krejča jmenován šéfem činohry ND, po pěti letech však rezignoval. Protestoval proti tomu, že byl propuštěn jeho nejbližší spolupracovník, dramaturg Karel Kraus. V polovině 60. let uskutečnil představu vlastní "divadelní dílny", když založil slavné Divadlo za branou. Scéna však byla s nástupem takzvané normalizace v roce 1972 zrušena. V polovině 70. let ještě připravil pět inscenací v Libni, pak už směl pracovat jen v zahraničí. Mimo jiné byl ředitelem Městského divadla v Düsseldorfu. Obdržel řadu domácích a zahraničních ocenění. Například v roce 1998 medaili Za zásluhy a v roce 2001 Thálii za celoživotní mistrovství. O rok později mu Akademie múzických umění udělila čestný doktorát.

Po listopadu 1989 si Krejča nejvíce přál pokračovat doma v práci režijní a pedagogické, ale k té už měl jen málo příležitostí. Obnovené Divadlo za branou II, v němž obhajoval svou představu divadla jako umění, jehož základem je drama a herec, bylo ke konci roku 1994 z rozhodnutí ministerstva kultury zrušeno. Krátkým návratem do činohry ND, kde nastudoval Goethova Fausta a Bernhardův Portrét umělce jako starého muže, prokázal sílu své životní víry v divadlo jako projev a obraz "života lidského ducha".

Výstava v prvním patře Kolowratského paláce bude otevřena do začátku dubna.

Jiří Borovička mhm

Autor článku: ČTK