Plzeňská činohra uvede v české premiéře novou dramatizaci Ameriky
Novou dramatizaci Ameriky Franze Kafky uvede v české premiéře soubor činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni. Inscenaci věnuje mladý realizační tým 25. výročí sametové revoluce, režisérem je David Šiktanc. V hlavní roli šestnáctiletého Karla Rossmanna, ztrativšího se ve světě, se představí Marek Adamczyk. Premiéra se uskuteční v sobotu v Novém divadle, řekla ČTK mluvčí divadla Eva Ichová.
"Se svým realizačním týmem se chce Šiktanc vzepřít zažité představě o Kafkovi jako autorovi bezvýchodných a temných textů," uvedla. Snahou režiséra tak podle Ichové bude, aby publikum díky plzeňské inscenaci objevilo i jiné "výsostně kafkovské vlastnosti, jako jsou hravost, divadelnost a grotesknost".
Románové i povídkové Kafkovo dílo inspirovalo řadu světových divadelních a filmových tvůrců, oslovilo i české zástupce. Pro divadelní jeviště Ameriku v roce 1985 adaptoval Jan Antonín Pitínský, s Kafkovým námětem se později vyrovnával režisér Vladimír Michálek ve filmu z roku 1994. Nyní, sto let od vzniku románu, vytvořil dramatizaci sedmadvacetiletý Šiktanc, novému tvaru dal spolu s výtvarníky Pavlem Kodedou a Terezou Beranovou také scénickou podobu. Autorem hudby je Filip Míšek, na pohybové složce se podílí Jana Hanušová.
Podle Šiktance už samotný titul klade před člověka otázku: Co pro nás dnes Amerika znamená? "Není už zlatým snem, imperialistickým nepřítelem ani svobodným kontinentem, jak byla vnímána v minulosti. Zůstává však vůdčí zemí západního světa, do něhož jsme vstoupili sametovou revolucí. Vstoupili jsme do něho, celá naše společnost, stejně nedospělí jako hlavní hrdina románu a nehledali jsme v něm už svobodu, kterou jsme náhle získali, ale způsob, jak ji naplnit a prožít," uvedl Šiktanc. A podle něj právě ono hledání dosud neskončilo, pro realizační tým se stalo tématem.
Nová dramaturgyně plzeňské činohry Johana Součková oceňuje u Ameriky podnětnost otevřeného konce. "Na žádném ze svých tří románů nepracoval Kafka déle než na tomto, a přesto dílo zůstalo torzem. Nedokončenost ale není na škodu, protože, jak říká sám Kafka, dílo vlastně nekončí," uvedla.
