20.11.2001 00:00

Přijde Brno o svou zpěvohru?

Přijde Brno o svou Zpěvohru?

Otázka, která trápí nejen členy tamního souboru, mnohé Brňany, ale lidi z hudebního divadla vůbec. Nepřehlednou situaci snad objasní veřejné jednání – Konference o restrukturalizaci brněnského divadelnictví - které je naplánováno do Brna na 4. prosince tohoto roku.

Oč jde. Národní divadlo v Brně (NDB) má čtyři soubory: Operu, činohru, balet a zpěvohru. Zpěvohra zastřešuje operetu a muzikál, oba žánry hraje jeden soubor, kterému se nedaří držet krok s komerčními muzikálovými produkcemi a snižuje se umělecká úroveň provádění operet.

Operetě bohužel nevěnuje žádný z mladých režisérů své ambice, což je suchá realita, a mladí interpreti také tíhnou téměř výhradně k muzikálu, takže zahrát dobře operetu se stává pomalu zapomenutým řemeslem i uměním.

Tak je ohrožena sama existence operety nejenom v Brně, ale v celém českém prostředí, a to nesmíme zapomenout, že Brno bylo vždy operetní výspou. Starší generace, které operetu vyloženě preferovaly, pomalu vymírají. To by však nemělo znamenat, aby opereta jako žánr z našich jevišť zmizela. Jak si však v této konkrétní situaci poradit? Asi na posledním místě vás napadne sociální program pro operetu, který v podstatě zavedli v jiných tradičních operetních zemích, pokud tedy operetu nenechali napospas osudu, tedy zániku.

Proto vznikl zhruba před rokem dvoukolový konkurz na šéfa Zpěvohry, který by přinesl koncepční řešení nevyhovujícího stavu. Do druhého kola prošel jen režisér Radek Balaš, jehož koncepce byla vybrána. Ten, spolu s ředitelem NDB Mojmírem Weimannem, byl požádán o vypracování podkladů pro realizaci této koncepce.

V druhém kole bylo již jasné, že je nutno provést poměrně radikální řezy, jako snížení míst v souboru na úkor vpodstatě starších členů souboru, zvýšení mezd a tedy motivace zbylých členů, faktickou rozluku muzikálu s operetou, resp. její přenesení do souboru opery. Nejzajímavější částí dvacetistránkové koncepce z března t.r. režiséra Balaše nazvané Hudební divadlo, koncepční potenciál, byl návrh realizovat zde současná česká díla, jaká nevznikají v žádném jiném souboru, protože hudebnímu divadlu současnosti je diktováno komerčními hledisky. O Balašovu práci se opírá stejně rozměrný Nástin vývoje koncepce činnosti NDB pro následující období z května 2001, podepsaný Mojmírem Weimannem.

Opereta se tak stala doslova a do písmene tím přehazovaným horkým bramborem. Její provádění souborem opery by nemuselo nutně být přínosem, opereta je svébytný specializovaný žánr, který je navíc operními pěvci i tvůrci často bagatelizován. Proto se část souboru proti těmto koncepčním změnám vzbouřila a mimo jiné požádala Jednotu hudebního divadla (JHD), nezávislou profesní společnost sdružující lidi napříč žánry hudebního divadla, aby věnovala brněnské kauze svůj každoroční zářijový Kulatý stůl o hudebním divadle konaný právě v Brně.

Původní úmysl reorganizace souboru zevnitř však ředitel Mojmír Weimann v srpnu změnil. A to do plánu zrušit současný zpěvoherní soubor, operetní produkci zajistit souborem opery a muzikálovou zčásti souborem činohry, zčásti pak ji předat do garance Městského divadla, které také spravuje brněnský magistrát. Kapacita a možnosti Městského divadla Brno (MDB) se mají vbrzku výrazně rozšířit, neboť stát a Ministerstvo kultury přislíbilo zhruba čtvrtmiliardovou investici na výstavbu nového divadelního stánku, jenž má být hotov už v roce 2004.

Z krátkého článku ředitele MDB Stanislava Moši v posledních Divadelních novinách (30. 10. 2001) se dokonce zdá, že i on uvažuje o realizaci hudebních projektů “pro které není platformou ani instituce opery, či operety” autorů, kteří “píšou ve zcela konkrétním žánru, který není možno pěstovat jinak než na speciální scéně se speciálním souborem”. Trochu šalamounská definice, pravda, ale mohlo by se za ní skrývat něco ne nepodobného koncepčním záměrům režiséra Balaše, totiž jakési hudební divadlo budoucnosti, pro které možná ještě není ani název.

Kulatý stůl JHD, na který byl nečekaně položen materiál Mojmíra Weimanna navrhující již zmíněné zrušení Zpěvohry, se tedy ubíral aktuálním směrem a režisér Radek Balaš tudíž odřekl plánovanou obhajobu své koncepce. Samo jednání bylo nahráno na audiokazetu. V současné době probíhá jeho přepis, který bude vystaven, tak jako obvykle, na stránkách www.divadlo.cz/jhd

Situace okolo Brna je velmi nejednoznačná, ve hře je příliš mnoho faktorů. Subjektivní vyjádření od aktérů brněnské kauzy člověk získá, chybí ale patřičný odstup od emocí, které ji logicky provázejí, což sami aktéři i pozorovatelé připouštějí, a tak nechtějí vydávat veřejná komuniké. Ze strany odborných pozorovatelů žijících v brněnském prostředí (např. dr. Pavlína Hoggardová nebo dr. Ivo Osolsobě) je cítit silné znechucení nad celou záležitostí.

Dokumenty vázající se ke koncepci, které mám jako člen JHD k dispozici, nejsou určeny veřejnosti. V naší předplacené rubrice Branže určené pro odbornou informatiku si můžete přečíst Stanovisko JHD k chystané transformaci souborů zpěvohry NDB z 8. 9. 2001 a Stanovisko vedení a rady uměleckých pracovníků zpěvohry NDB k návrhu nové koncepce NDB z 18. 9. 2001, opřené o číselná vyjádření návštěvnosti představení, v nichž si zpěvohra v porovnání s ostatními žánry vede dobře a další dokumenty, které ještě určitě časem přibudou. Zaslání a otištění dalších stanovisek v Branži se nebráníme.

Poslední vývoj: Brněnský magistrát požádal Divadelní ústav v Praze o analýzu Weimannem navržené transformace divadla. Ta byla dokončena a předána magistrátu 7. 11. Dá se proto předpokládat, že bude též předmětem veřejného jednání dne 4. 12. 2001, kterého se v Brně můžete zúčastnit.

Jakub Zahradník, Praha 11. 11. 2001

jz@musical.cz

Autor článku: příspěvky veřejnosti