Sonety temné lásky v NoDu – 15. a 16. dubna ve 20 hodin
Inscenace Sonety temné lásky se v průběhu dvou sezón, během nichž se v prostoru NoD.Roxy uvádí, stala opravdovým kultem nezávislé divadelní scény a zároveň rodinným stříbrem celkové dramaturgie prostoru. Tento ojedinělý jevištní útvar pražského souboru Farma v jeskyni se vymyká standardním divadelním projektům především díky šířce a hloubce zpracovávaného tématu.
Jevištní kompozice vznikla na základě básní a životních osudů Federica Garcii Lorcy. Mohutné dílo a vášnivý, často zničující osud patrně nejvýznamnějšího španělského básníka se stal dravou inspirací pro práci souboru pod režijním vedením Viliama Dočolomanského. Po sérii souvisejících dílen vyrazili společně s filmovým štábem na studijní expedici do Andalusie. Studiem flamenca, starých cikánských písní cante jondo a uměním torreros získala skupina materiál pro vytvoření inscenace.
Ústřední motiv „temné lásky“ se soustředí na okolnosti skutečného životního vztahu F.G. Lorcy a jeho milence Rafaela Rodriguese Rapúna. Na pozadí španělské občanské války tak s existenciální naléhavostí vystupuje tragédie dvou nesmírně křehkých bytostí, jejichž láska byla ve své době společenským tabu.
Výsledná podoba představení je multižánrovým útvarem rezonujícím s vrcholnými díly českého alternativního divadla. Postavy jsou ztvárněny ve výrazné stylizaci. Hlavním vyjadřovacím prostředkem není slovo, ale hercovo tělo, jak je ostatně v případě projektů Viliama Dočolomanského příznačné. Jednotlivá gesta jsou rozpracována do nejjemnějšího detailu a s přesností divadelního antropologa rozehrávají svět vypovídající o niterných stavech ztělesňovaných postav. Herci v ostrých střizích přecházejí od zpodobnění herecké postavy k zobrazení imaginárních či symbolických bytostí. V průběhu celé inscenace nechávají v polyfonních zpěvech naplno vyznít mučivé vášně výjimečného života, který zákonitě směřuje ke smrti jakožto jedinému východisku.
Soubor Farma v jeskyni je svého druhu komunou spřízněných duší, neboť společný zážitek takové intenzity, jaká z inscenace srší, nutně vyžaduje vzájemjnou důvěru. Na rozdíl od skutečné komuny však zůstává Farma v jeskyni souborem otevřeným a zranitelným zároveň, stejně jako postavy, jejichž osudy jsou mu inspirací. A v tom je jeho největší síla.
Zdroj: teatro.xy@roxy.cz
